Draco potichu otevřel dveře s číslem 45. a vstoupil dovnitř. Mia byla v pokoji sama, ležela na posteli uprostřed pokoje a kolem jejího lůžka stálo 6 židlí, kterých si Draco nevšímal a posadil se na okraj postele. Chytil její bledou a chladnou ruku a odhrnul jí heden neposedný pramen vlasů z obličeje. Teď až si toho všiml. Její vlasy už neměly tu stejnou hnědou barvu, jako vždy, ale byl v nich odlesk čehosi zlatavého. Dál tomu nevěnoval pozornost, protože do pokoje přišli i ostatní a usadili se kolem postele. Tadši se zaměřil na její klidný bilý obličej, který až nepěkně splýval s povlečením postele.
***
,,Draco, měl by jsi jít konečně domů a pořádně se prospat, " kárala ho Cissa. Už uběhly tři dny, od zničení Eliaha a Draco odmítal opustit Hermionin pokoj. Chtěl být u ní, až se probere.
,,Ne mami, já jsem spal a chci tady zůstat. Chci být u ní, až se probere. "
,,Nechceš alespoň kávu? " vzdala své snažení Cissa.
,,Jo, káva by byla fajn. Děkuju, " řekl nepřítomně Draco. Cissa se na něj naposledy starostlivě podívala a pak opustila pokoj.
,,Nevím, jestli mě slyšíš, ale pokud ano, chci, aby jsi věděla, že jsem tu s tebou, " řekl k ní potichu a opět se z křesla přesunul na kraj její postele.
Hermiona už nebyla tak bledá, její tvář už získávala zpět svou barvu, i když pořád nevypadala zdravě. Najesnou se ozvalo zaklepání a dovnitř vešly hned 4 osoby se zrzavými vlasy. Draco polekaně vstal, když si uvědomil, kdo to je. Na prahu Miina pokoje stáli Molly, Artur, Fred a George Weasleyovi.
,,Dobrý den, " pozdravil je a sledoval nedůvěřivým a překvapeným pohledem. Neměl sílu na to udržet svou ledovou masku.
,,Dobrý den, " pozdravili ho Mollys Arturem, ale Fred a George jen kývlu na pozdrav.
,,Ginny a Harry nám včera řekli, jak hezky se o Miu staráš a taky co se stalo, " řekla mile paní Weasleyová.
,,Byli jsme rádi, když jsme se dozvěděli, že je zase zpět, ale pak přišly ty špatné zprávy. Jak dlouho už takhle leží? " zeptal se pan Weasley.
,,Dnes večer to budou čtyři dny, " řekl Draco a musel potlačit zívnutí.
,,Frede, všimnul jsi si toho, čeho já? "
,,Jistě Georgi, že váháš. I Věštec musí mít občas pravdu- "
,,Nebo se do ní alespoň nechtěně trefit," dokončil za Freda větu George. Je zajímavé, jak dvojčata dokáží dokončovat za sebe věty, ale to teď Draco opominul, protože se v něm začal kupit vztek.
,,Žádný nápoj lásky, jak psal Věštec, v tom není! " řekl a v hlase potlačoval vztek.
,,To taky netvrdíme, jen- "
,,- říkáme, že Věštec má pravdu v tom, že- "
,,mezi vámi je něco víc, než jen pouhé přátelství. "
Draco se zase začal uklidňovat.
,,To máte pravdu. V tomhle se Věštec nespletl, " pak zvedl její ruku a ukázal jim prstýnek.
,,Pak vám zašleme oznámení, " potvrdil nakonec klidně, ale smutek ho celého naplňoval. Co když se z toho přeci jen nedostane? Celého ho naplnily výčitky, které se poslední dobou ozývaly čímdál častěji.
,,Výčitky jsou ti k ničemu, " ozvalo se ode dveří. To mu Cissa donesla kávu.
,,Už včera jsem ti říkala, že s tím nemůžeš nic udělat. "
,,Neměl jsem ji tam pouštět."
,,Tady máš tu kávu a dnes večer jdeš domů se pořádně vyspat. Dobrý den, " otočila se jen tak mimochodem na Weasleyovi.
,,Tak mi už půjdeme, " řekla paní Weasleyová a chystaly se odejít, ale paní Malfoyová ji na chodbě doběhla.
,,Počkejte Molly, chci se vás na něco zeptat."

Draco v pokoji opěr osaměl. Tohle bylo snad to nejpodivnější setkání, jaké kdy zažil, ale musel uznat, že Weasleyovi jsou vážně milí.
Najednou se Hemiona pohnula. Dtaco se k ní rychle otočil a opět se posadil n aokraj postele.
,,Mio, lásko, slyšíš mě? " zeptal se šťastně.
Mia otevřela oči a upřela je na Draca. To už nevydržel a políbil ji.