Ross: psán tučně Hanka124

Brandon:

Mele sebou vedle mě a kňourá. Pane bože, on si honí! Teď a tady, se mnou v posteli. Asi si myslí, že spím. Co využít toho, že si myslí, že spím. Pak řeknu, že o ničem nevím. Jakoby ze spánku se přetočím k němu a ze zadu ho obejmu. Celý ztuhne a s činností přestane. Dál pravidelně oddychuju a čekám, co on udělá. Tak moc bych mu chtěl pomoct. Počkat! Ale co když se mi z něj postaví? Sakra, to jsem nedomyslel. 

On si dělá srandu? I ze spánku se musí chovat jako idiot? To má nějaký radar či co? Proč já? A byl jsem už tak blízko. Ale teď. Je na mně natisklý a tak krásně voní a a hřeje. Z úst mi vyjde sten, který jsem nečekal. Zavrtí se. Proč já? Pokusím se dostat z jeho sevření. Marně. Co mám dělat? Co mám dělat? Ozve se jakési vydechnutí. Nespí! On nespí! Dělá to naschvál... Chce mě vyvést z míry a to se mu podařilo. To mu nedaruju. Uvolním se a začnu předstírat spánek. Několikrát zaslechnu jeho tichou nadávku a pak se jako by ze spánku otočím a zepředu se na něj natisknu. Tohle bych neměl dělat. Je to úchylné, ale co? Dneska mi... Dneska mi citově ublížil. Můj penis se otře o jeho břicho a mě ze rtů vyjde zakňourání.

Ujde mi až moc hlasitý výdech, kvůli velkému návalu vzrušení. Vypadá to, že on už ale usnul. Náhle se ale otočí ke mně a natiskne se těsně na mě. Jeho penis se dotýká mého břicha a mu unikne tiché kňourání. Takže ani on nespí a dělá to schválně, do pytle, co teď? Mně samotnému se už penis taky staví a nevím, co dál. Přitáhnu si ho k sobě do objetí a začnou mi téct nad tou zoufalostí slzy. Proč to dělá? Vždyť si nabrnkl zdravotní sestřičku, ne? Co ho vzrušilo?

Tohle je divné. Je to naprosto a hodně a prostě nejdivnější, co vůbec může být. Začal brečet a já se posadil. Prohrábl jsem si vlasy a on si sednul vedle mě. „Tohle se trochu zvrtlo, "zasměju se nuceným smíchem a obalím se peřinou. Všimnu si, že mu stojí. Promnu si spánky. Nakonec jsem z pod postele vytáhl láhev vodky a pořádně jsem se napil. Moc nevím jestli si taky dal nebo ne. Nabízel jsem mu určitě.Teď jsem klečel u jeho rozkroku a v puse jsem měl jeho penis a on se mě pořád ptá, co dělám. Sám nevím. Ukápnou mi slzy. Jsem ale opilý a opilí lidé si mohou dělat, co chtějí, ne?

Proč? Co? Je, bylo to tak rychlé. Nechápu to. "Brandone? Co to, co to děláš?" jsem vyděšený. Nechápu to. V jednu chvíli se napil a v druhou má můj penis v puse. Má zase náladu ala šukat můžeš všechny, ale milovat se jen s osobou, která ti lásku opětuje? Nevím, co dělat. Stále se ho ptám, ale on mi stále a perfektně kouří. Nic takového jsem v životě nezažil. Ze začátku mu tekly slzy, ale teď se na mě od mé chlouby usmívá a olizuje ji jako lízátko. To mě nutí tlumeně sténat. Stále mi to nejde do hlavy, nevím, jak se mu budu moct zítra podívat do očí. Ale toto je dokonalé. Přestávám myslet a nechám se unášet slastí.

Užívám si to. Jeho výraz je kouzelný. Právě mu kouřím... Absolutně nevím jak to správně dělat, ale asi se mu to líbí. Kouřím mu penis. Bože. Prsty zaryju do jeho stehen a začnu mu penis opečovávat ze stran. Zmateně si sáhnu na obličej a setřu z něj bílou kapalinu. Zamrkám a pak se usměju. Ross zmoženě oddechuje, ruce má na svém obličeji. Sednu si mu na klín a pohladím ho po hrudi. Začnu si pomalu honit a celou dobu se mu dívám do obličeje. Z vlasů mi sem tam odkápne zbytek jeho spermatu. „Rossiah... " sténám a pusinkuju mu hruď. Tohle... Dá se to brát jako pedofilie?

Při pohledu na něj, na jeho jazyk na mém penise, bože! S tlumeným výkřikem se udělám Brandonovi do obličeje. Prvně nechápe, co se stalo, ale pak se na mě zářivě usměje. Jsem celý rudý, zase, zakryju si obličej rukama. Já ho tak zbožňuju, ale koho si při tomto představuje?Sedne si na mě a já cítím, jak se můj ochablý úd dotýká jeho zadečku. Dívá se na mě a sténá mé jméno. Honí si, ale já ho to nemůžu nechat dělat samotného, když on mi svou šikovnou pusinkou tak pomohl. Jemně po plácnu po ručičce, kterou si hraje se svým penisem, a nahradím ji svou. On znovu zasténá a já mu ho pořádně stisknu. Opatrně ho povalím pod sebe, aby měl bolavou nohu položenou, nechci, aby ho znovu bolela kvůli mně. On na mě jen kouká, v jeho očích je vidět slast, kterou prožívá. Jednou rukou pomalu pumpuju a druhou přesunu k jeho pravé bradavce.

Ztratil jsem nad svým chováním veškerou kontrolu. Je to úžasné. Dělá to alkohol takto skvělým? Těžko. Nikdy jsem to takhle moc intenzivní nezažil. Je to, je to dokonalé. Skvělé. Zmáčkne mi zadek a já se celý napnu. Už to nejde vydržet. Hlasitě oddechuju a snažím se vzpamatovat. On mě chce políbit, ale já mu unaveně položím ruku na rty.„Ří-říkal jsem, že se můžeš milovat jen s tím, koho miluješ a ty mě nemiluješ. " Pohodlněji si lehnu a zavřu oči. „Ale, víš... Já... Tě..." spánek mě pohltí a já úlevně vydechnu.

Udělal se a já ho chci tak moc políbit, ale on mě zastaví. Vůbec mu nerozumím. Chce se mi brečet, křičet všude okolo, ale on už spí a nedořekl to. Jsou jen dvě možnosti, co chtěl říct, buď miluju nebo nesnáším. Zase mám slzy na krajíčku. Ani nevím, jestli si toto bude pamatovat, vždyť si předtím dost lokl toho alkoholu... Zítra máme ve škole volno, zítra mu to řeknu, všechno mu řeknu, a když mě vyhodí, tak, tak asi půjdu pod ten most, kde jsme se poprvé potkali. Obejmu ho a naše nahá těla k sobě natisknu. Je to tak příjemné. Brandon se ke mně přitulý a já tak odhodlaně usnu.

Ráno se probudím v něčí náruči. Zmateně zamrkám a posadím se. Jsem nějaký... Ulepený. Prohrábnu si vlasy a znechuceně zjistím, že jsou taky čímsi ulepené. Co jsem to prováděl? Co jsem to prováděl s ním... Pohlédnu na spícího Rosse a založím si tvář do dlaní. Co jsem to provedl? Já mu vykouřil... On mi vyhonil... Ježíši Kriste, buď milostivý. Zoufale se nadechnu a on se zavrtí. Začnu panikařit. Co mám dělat? Co mám dělat? Posadí se a já se usměju a nahodím zmatený výraz. „Eh... Nevíš, co se stalo? Asi jsem se zas pěkně ožral, co? Hehe... " Za tohle bych měl dostat Oscara... Tak ubohá kamufláž.

Spalo se mi tak krásně a s ním v náruči. Vzbudím se ve chvíli, kdy sebou začne malinko mlít. Zvednu se do sedu a s úsměvem se na něj podívám. Tak nějak doufám, že si to spolu vyříkáme a navzájem si vyznáme lásku. To se ale nestane. Můj úsměv mizí a mně je znovu do pláče. "Já, já, já nevím, co a jak říct..." vyleze ze mě kostrbatě. "Přenesu tě do vany, aby ses mohl umýt a já mezitím připravým snídani, " špitnu a natáhnu se pro župan.

Jsem sobec. Jsem odporný sobec a zbabělec. Co jsem měl ale asi tak říct? Díky za včerejší nos? Fakt umíš dobře vyhonit... Ne. To fakt nejde. Zoufale se nadechnu. Je pořád nahý. Sleduju jeho tělo a on se na mě otočí. Má uslzené oči. Roztřese se mi ret. Pokazil jsem to mezi námi. To já začal... Ne. To on. On se na mě natiskl, když jsem si. On mě vzrušil! Vzrušil mě... Tím pádem je ale něco špatně se mnou. Nemůžu být gay. To nejde. Ani bisexuál. Ne. Jsem normální. Mám rád velká prsa. Mám. Vezme mě do náruče a já mu zabořím hlavu do hrudi. „Musíme si promluvit. Pláčeš, "špitnu a setřu mu slzy. Tedy... Pokusil jsem se o to. Odstrčil mou ruku. Hodně agresivně ji odstrčil. „Rossi?" zašeptám a on mě položí zase na postel. Bolestně zkřivím tvář. Nebylo to jemné položení. Spíš mě odhodil jako kus čehosi nechutného.

Zvednu ho do náruče a chci ho odnést, ale on, on prostě musí být on, že?! Ptá se, utírá mi slzy. Odstrčím jeho ruku. Nemám na to, opravdu ne. Ne zrovna opatrně ho vrátím zpátky na postel. "Netvař se tak ukřivděně! Ani nevíš, jak moc mě bolí to, jak se ke mně chováš. To, že mě líbáš, když chceš, když potřebuješ. Ale pro tebe to nic neznamená, vůbec nic. Víš proč mě rodiče vyhodili? Proč mě nenávidí?" křičím a tečou mi slzy. On jen zaraženě a zmateně kroutí hlavou. "Protože jsem gay! Hnusnej, ohavnej zpropadenej gay! Kterej se zamiloval do kluka své starší sestry!" křičím, jsem na pokraji zoufalství, nevím, co teď. Točí se mi hlava, je mi slabo a přes slzy nevidím. Teď mě určitě vyhodí.

„Co?" to je jediné, co ze sebe dokážu dostat. „Zamiloval... Jak? To není možné..." zavrtím hlavou a on se začne víc naklánět. Jen tak, tak ho zachytím a on si sednout vedle mě. Podám mu sklenici vody, která byla na stolku a zadívám se na své ruce. „Nemluv o sobě takhle. Je jedno jestli jsi gay nebo... Nebo já nevím, co. Nechápu, jak tě mohli rodiče vyhodit. Pořád jsi jejich syn. To je hlavní." Podívám se na něho a on si jen odfrkne. Voda mu pomohla a do tváří se mu vrátila barva. Pořád má ale ten zlomenný a smutný výraz. Najednou jsem pod ním. „Co ti mám odpovědět, jak mám vědět, co k tobě cítím?" vyjeknu a on mi silněji zmáčkne ruce. „Nejsi odporný. Mám tě rád." Noha mi bolestivě pulzuje. „Večer... Byl jsem opilý a. " Zmlknu a do očí se mi natlačí slzy. „Jsi fakt kretén, že jo?" Odstrčím ho od sebe. Jak jen mohl říct takovouhle nechutnou věc?

"Už nejsem jejich syn, sami to říkali." odfrknu se a povalím ho pod sebe. Chytnu ho za zápěstí. "Brandone, prosím tě, řekni mi, co si o mně myslíš, co ke mně cítíš, prosím, potřebuju to vědět." jsem zoufalý a to ze mě dělá naprostého pitomce. "No, jo, co bys mohl cítit k malému odpornému usmrkánkovi, který ti zničil vztah a teď se ti naskal znovu do života!"Nepopřel to, a prý mě má rád... Rád jako mladšího bratra...moc dobře to na něm vidím. "Když mě máš rád, proč, proč sis se mnou v noci hrál?""Ne, to není odpověď, i tak by jsi mi ho s takovou radostí nefajčil!" podělal jsem to, já vím, já vím, ale tak dlouho to v sobě dusím. Odstrčí mě od sebe. Já se vrávoravě zvednu a násilím ho zvednu do náruče. Brání se, křičí na mě, bojí se, co mu chci udělat. Donesu ho do koupelny, kde ho opatrně, opravdu opatrně položím do vany a bolavou nohu mu položím na kraj vany. Pustím mu teplou vodu. Nadává mi, ale já mlčím, už na to nemám sílu. Na chvíli odejdu do kuchyně, vezmu lékárničku, dám vařit a jdu zpátky do koupelny.