Dominantnost žen a mužů bývá hojně diskutovaným tématem. Kdo je dominantnější a proč? Co nás k těmto názorům vede?

Inu, již od pradávna zastupovali muži ve společnosti jakousi důležitější roli. Díky vlivu patriarchátu zastávali úřady, byli hlavou rodin a účastnili se všech důležitých událostí, které doba přinášela.

Jaké však následovalo vyústění tohoto velebení mužského pohlaví?

Ženy utlačované společností zkrátka začaly být, řekněme „ublížené" a začaly se proti předsudkům a diskriminaci bouřit. Jistě, mělo to i jisté pozitivní výsledky – volební právo pro ženy a postupné zrovnoprávnění žen a mužů ve společnosti. Mimo to se však nejedna žena stala obětí své snahy o to postavit muže a ženy na stejnou úroveň, nikoho nevyzdvihovat, nikoho neponižovat.

Možná jsou ženy v dnešní společnosti dominantnější, protože mají neustálou snahu mužům dokazovat, že jsou na stejné úrovni, jako oni. Že nejsou méněcenné, ale rovnocenné. Ovšem, novodobá společnost již nestaví tato dvě pohlaví jako opozita, i tak se však najdou tací, kteří jakožto zakomplexovaní jedinci používají tvrzení typu „ženy patří do kuchyně" nebo „ženy jsou slabé a bezmocné". Patetické, jistě. Ale tento vzorec je v naší společnosti zakořeněn již po staletí a zbavit se jej může být obtížnější, než se zdá.

Stále se setkáváme s různými hnutími feministek a zastánkyň práv žen, ale buďme upřímní – nemá to příliš pozitivní výsledky. Jde totiž o to, že žádný jedinec nemá tu moc určovat, jak se budou k ženám stavět všichni obyvatelé planety Země. Důležité je, aby každý začal sám od sebe.

Nebuďme povrchní. Nesuďme lidi podle vzhledu nebo pohlaví, ale podle toho, jací doopravdy jsou. Bojujme o to, aby naši potomci žili ve vyspělé společnosti, která bude kašlat na rozdíly mezi pohlavími a bude muže i ženy brát jako sobě rovné, na 100%. Stačí se jen soustředit na lidskou podstatu a nebýt povrchní. Jen tehdy můžeme být opravdu šťastní.