téma: Čí vzpomínky to jsou?

Padají lístky okvětní,
jarní se mění na letní,
paprsky tváře hladí.

V mé duši však krutý mráz,
burácí v uších ledu hlas:
Zase tě zradí!

Kdo ve svých dlaních tvoje hřál,
aniž by třeba sbohem dal,
zase ti zmizí!

Kdo věčnou lásku sliboval,
na city tvoje písně hrál,
bude jak cizí.

Vykvetlo jaro mezi námi,
dnes ale zas jsme sami,
na duši leží stín.

Slíbil jsi všechno ba i víc,
však nedal jsi mi vůbec nic,
už slovům nevěřím.

Už nechci hrát si na cokoliv,
vzpomínky večer nejvíc bolí,
když srdce tone v moři soli,
a prázdný je můj klín.