Téma: Hoď ho do hrnce

Píseň ptáků v ránu jarním,
krátká jízda vlakem parním,
špetka smíchu bez příčiny
zapletená mezi stíny.

Troška radosti i děsu,
šepot rozkvetlého vřesu,
řeka jež se v březích pění,
než se v hukot moře změní.

A co ještě, a co dál
do hrnce by člověk dal?
Trochu starých vzpomínek,
fantazie pramínek.

Kousek knihy nedočtené,
snímek z loňské dovolené,
pobíhání tlapek myších,
které jenom kočka slyší.

Všechno pak, jak račte znát,
protřepat a zamíchat.
Přikořenit prachem z hvězd
a už na stůl možno nést.

Račte pěkně světlo zhasnout,
zavřít oči a jít spát.
Až do rána sladké snění
můžete si užívat.