"Ten trávník byl celkem udržovaný. Původně jsem myslela, že ho zničí to zvíře, ale když myslíš..."
"Damnathoris! Ty žiješ?!" Doteď zkroušeně vzlykající Autorka se zvedla a zářila jak sluníčko. "Ne, a mluvím k tobě ze záhrobí, ty trubko."
"Ale... Jak? Nebylo ti dobře a-"
"To, že teď držím pohromadě ještě neznamená, že je mi dobře. Nicméně příběh si to žádá..."
"Počkat... Co?"
"Byla jsem vyřídit s Vydrou vraždu jednoho začátečníka v naší brandži. Byla to nutnost. A taky jsem si potřebovala něco vyzvednout..."
"Ale... Ten člověk... Ten... Vrah... Ten už je v příběhu dost blízko... To není možné! To nejde!"
"Dobře vím, čemu je blízko, ale neboj. Brzo skončí tenhle příběh i šílenství s ním spjaté."
"Já... Ale... Bez tebe!"
"Ano, beze mě. Ale zase se vrátíš ke svý růžový realitě. No! Pitomý čajový dýchánky plný čokoládovejch sušenek, lakování nehtů na debilně barwvný barvy, hihňání, poslouchání Justina, koukání na Přátele s kámoškama... Všechny tyhle aktivity se ti vrátí. Hlavu vzhůru! Máš život před sebou!"
"Ale ty..."
"Já jsem jen kus písmenek, co je až příliš živej. Nic víc."
"To prostě... To nejde! Řešení... Někde musí být!"
"Žádné není. Řešení má leda tak šifra mistra Leonarda, ale ne tvoje dílo. Stanou se horší věci. Už bude jen líp, neboj."
"Ne!!! Já prostě nebudu žít, jestli ty umřeš!"
"Ale notak. Každý umíráme. Den po dni jsme o krok blíž ke smrti. Umíráme s každým nádechem, jen nám ještě neřekli na co..."
"Já to nechápu..."
"Všichni mají svůj příběh. To jenom já mám i svou Autorku a znám konec. Všichni ke konci dospějí a většina, co o něm ví dopředu si začne realizovat všechna přání. Vlastně děkuji, že o tom vím tak brzy. Mám čas... Mam čas na Vydru, na tebe... Na všechno."
"Možná máš čas, ale je ho málo!"
"O to víc si ho chci užít. A nemuchlej toho tapíra. Budeš smrdět, jako on."
"Dobrá, budeme si tedy užívat. A k čemu máš ten otřískanej kufr, mohu-li se ptáti..?"
"To jsou vzpomínky."
"Prosím?"
"Vzpomínky. Sice je znáš, protože jsi je všechny stvořila, ale pojď dovnitř. Ráda si je lrohlédnu znovu s tebou..."
"Dobrá tedy."