"Kde to jsem?"
"U mě doma."
"Jak jsem se sem dostala?"
"To nechceš vědět."
"A proč mám na botě slupku od čehosi?"
"Z kanálu."
"A proč mám šaty od krve?!"
"Aaa, už se začínáš probouuet a hysterčit. Jsi to zase ty."
"Ale ta krev!"
"Co je s ní?"
"Není moje. Já přece nejsem zraněná. Tak... Damny?"
"Co je?"
"Tobě se něco stalo, viď?! To proto ležíš zády ke mně a nehýbeš se!"
"Už sám fakt, že se s tebou dělím o postel je podivný."
"Něco ti je! Nezamlouvej to!"
"Nemáš hlad?"
"Nemám! Otoč se!" Blondýnka začala být netrpělivá a jeji společnice zase nervózní. Obě ležely na velké posteli, ve které kdysi lehávala Damnathoris, než tam přestěhovala autorku a než se usídlila na kanapi dole. Černé povlečení pod Damnathořiným trupem bylo mokré a jakoby tmavší. Ve vzduchu byla cítit krev. "Damnathoris, co je ti?!"
"Nepoužívej to jméno, prosím. Udělám ti čaj, chceš?"
"Chci, aby ses ke mně otočila čelem."
"To asi nepůjde."
"Proč ne?"
"Mno, prostě ne."
"Damnathoris!" Blondýnka rychle škubla tmavovlásce za rameno a otičila ji tím na záda. Šlo to až překvapivě snadno. Dívka se prakticky nebránila. "S tímhle bys mi chtěla dělat čaj?!"
"Dehydratace prý není zdravá."
"Proboha nevtipkuj!"
"Nevtipkuji pro Boha. Vtipkuji pro sebe."
"Ale... Co mám dělat?!"
"Nic. Já si to nějak spravím. Korzet to drží u sebe a zabraňuje velkému krvácení."
"Ale na tohle můžeš i umřít!"
"Ne."
"Co se ti stalo?!" Plavovláska propukla v pláč. Dnathoris se k ní chtěla zvednout a uklidbit ji, ale prudká bolest ji srazila zpátky do polštářů. "Nic to není. Jen... Se někdo prostě dobře trefil. Chtěla jsem je jen uspat. To byla chyba. Většina té krve ani není moje."
"Lžeš! Ta krev je čerstvá a proudí ti z rány. Musíš si to nechat ošetřit!"
"Nelze. Ošetřím se sama."
"Blázníš?! Nejsi schopná ani sama vstát z postele."
"Neříkala jsem bez pomoci."
Dobře, dobře. Jen vydrž. Koho mám sehnat?"
"Podej mi ten kufřík zpoza skříně."
"Co v něm máš?"
"Pár lékařských potřeb."
"Damny, tobě se nesmí nic stát!"
"Tím si nejsem úplně jistá..."

Čtenáři moji milovaní, pufíci a další stvorení, moc vám děkuji za všechny ty hlasy a prečtení jste prostě skvělí❤ příjimám rady, kritiku, takže šupky dupky do komentů...😁 krásné ráno(ano, už ťřicet čtyři minut je ráno) vám přeje
Vaše magoroidní Hell