Pohled Michala:

Panika ve mě každou vteřinou roste a to ticho, které se po Erikově otázce rozhostilo tomu vůbec nepomáhá. Přece mu to jen tak nemůžu říct. Ulevilo by se ti. Ozvalo se moje alter-ego.

,, Je to možné protože... protože jsem...jsem Gejmr...Kelo."

To co následovalo jsem absolutně vůbec nečekal. Kelo se skoro až hystericky rozesmál a trvalo poměrně dlouhou dobu než se uklidnil.

,, Prepáč ale to sa nedalo."

,, Je ti jasný, že jsem to myslel vážně? Já jsem opravdu Gejmr."

Podíval se na mě a bylo vidět jak zvážněl.

,, To nebola sranda?"

,, Ne."

,, Prečo si mi to nepovedal skôr?"

,, Nevěděl jsem, jak bys reagoval a upřímně takovou reakci, jakou si měl jsem nečekal."

,, Dajako nemôžem uveriť, že si to naozaj ty Gejmr."

Usmál se a z ničeho nic mě objal. Objetí jsem okamžitě opětoval a i na mé tváři se objevil úsměv. Díky bohu to přijal dobře. Bál jsem se, že se naštve ale to se naštěstí nestalo.

,, Víš, že to moje ledové alter-ego mluvilo pravdu? Opravdu tě miluju Kelo. Už nějakou tu dobu."

Na tohle mi neodpověděl a místo toho si mě přitáhl do vášnivého polibku.

Neváhal jsem ani vteřinu a do polibku se zapojil.

Poděkuješ mi potom. U tohohle být vážně nemusím.

Ozvalo se mi v hlavě.

Když jsme se přestali líbat Erik mě chytil za ruku a společně jsme šli k němu domů. Přesně jak moje druhé já řeklo, tak udělalo a po zbytek večera už se ani jednou nazvalo a my díky tomu měli opravdu soukromí...