Pohled Erika:

Zobudil som sa s úsmevom na tvári. Nie len kvôli včerajšiemu točeniu ale aj preto, lebo som sa príjemne pozhováral s Michalom v kaviarni. Dúfam, že bude chodiť častejšie. Niečo na něm je iné, možno to ako veľmi mi pripomíná Gejmra alebo ten jeho úsmev či zmysel pre humor. Možno keď sa spoznáme bližšie, poviem mu moje tajomstvo. Nepovedal som to ešte nikomu ani Gejmrovi nie. Neviem si predstaviť ako by reagoval na to že viem ovládať oheň. Otvorím dlaň z ktorej idú plameně a zase ho rýchlo uhasím. Bojím sa, že by som to nevedel kontrolovať. Asi budem stále sám a to iba kvôli svojim schopnostiam...

Pohled Michala:

Dalších několik videí připravených, divím se, že mě to po těch letech pořád baví úplně stejně jako na začátku, jestli ne víc. Můžu si konečně odpočinout. To jsem měl v plánu do chvíle než mi začal zvonit mobil, neznámé číslo.
,, Ano?"
,, Michal? To som ja... Erik z kaviarne."
,, Ahoj... jsem rád, že si zavolal."
,, Iba som ti chcel navrhnúť či by sme sa nestretli."
,, Jasně, že můžeme. Víš co zítra se za tebou stavím do práce a domluvíme se."
,, Dobre teším sa... dobrú noc."
,, Dobrou noc."
Neříkej mi, že si se zamiloval..
Ne to ne...dlouho jsi se neozval myslel jsem...
Mě se nezbavíš. Jsem součást tebe, stejně jako naše schopnosti.
Začíná tu být chladno a vím přesně co to znamená. Dojdu k zrcadlu a vidím bílé vlasy a ledové svítící oči. Tohle už nejsem já ale on. Ten, kterého jsem tak dlouho držel pohřebného v sobě. Icicle...

Jméno pro Míšovo Alter ego můžete psát do komentářů. Tentokrát v příběhu bude trošku nadpřirozena.