↷✦; g i v e l o v e ❞

•·.·'✦'·.·•

Yoongi neměl pro Jiminovo nadšení pochopení. Další den, když se ráno potkali v malé kuchyni kvůli společnému úmyslu uvařit si kávu, se mu zadíval přímo do očí a trochu chraplavě se zeptal: „Způsobilo ti něco včera večer silnou fyzickou bolest?"

Jimin chvíli vůbec netušil, na co Yoongi naráží. „Ne, všechno je v nejlepším pořádku, hyung."

Bez jakékoli reakce si Yoongi promíchal obsah hrnku. Bylo to vlastně zbytečné, protože v něm měl jen silnou černou kávu, ale pro efekt to fungovalo skvěle. Pak přešel ke stolu, pohodlně se usadil a natáhl se po pytlíku se včerejším pečivem, který ležel uprostřed stolu.

Jimina to zmátlo. O co mu jde? Byl zvědavý, ale zároveň se bál, že se na něj Yoongi zlobí. Nechtěl si svého spolubydlícího znepřátelit víc, než už se mu povedlo, tak se zdráhavě posadil naproti němu. Zdejší židle byly - stejně jako drtivá většina dalšího nábytku - z druhé ruky a jedna k druhé se vůbec nehodily. Se svými nesourodými opěradly a pohodlnými polštářky vypadaly úplně kouzelně.

Jimin se uvelebil a tázavě pohlédl na pečivo. Yoongi si všiml, jak hladově Jimin kouká, a postrčil sáček směrem k němu. Den stará houska je lepší než nic.

Nějakou chvíli poklidně snídali a Jimin už málem zapomněl na Yoongiho původní nevraživou náladu - teď, když do sebe dostal nějaký ten kofein, vypadal víc živě, než ho kdy Jimin viděl.

Málem se ztrácel ve své béžové mikině. Působil trochu zasněně, když Jimina pozoroval přes okraj hrnku. Jednu tvář měl ještě trochu růžovou, protože si ji v noci otlačil o polštář. Vlasy měl rozcuchané a padaly mu do očí. Slušelo mu to.

„Jimin-ah?" Kdyby nepromluvil, Jimin by si společné stolování užil mnohem víc. Bohužel Yoongi pokračoval. „Rád bych tě požádal, abys nevřískal tak jako včera, pokud ti nepůjde o život. Je to pro dobro mých ušních bubínků, tvých hlasivek a našich vztahů se sousedy."

Kouzlo okažiku rázem zmizelo. Jimin by se nejraději utopil ve svém cappuccinu. Nebydleli spolu ještě ani 12 hodin a on už stačil udělat něco, co Yoongiho podráždilo. To rozhodně nebylo v plánu.

„Moc se omlouvám, Yoongi-ssi," odvětil Jimin formálně, jako by uctivým oslovením mohl vymazat včerejšek z paměti svého spolubydlícího. Neměl dakeko k tomu se uklonit.

Yoongi se zasmál. „Nemusíš to přehánět. Jen si prostě pamatuj, že tohle tady neděláme. A teď se napij, ať ti to nevystydne."

Jimin se nenapil. Vlastně byl tak trochu duchem nepřítomný. Přemýšlel, jak nejlíp vysvětlí tenhle jejich krátký rozhovor Taehyungovi. Kamarád mu sice tvrdil, že si na sebe s Yoongim musí zvyknout, ale proč jsou jejich konverzace den ode dne trapnější, místo aby spolu dokázali mluvit víc uvolněně a přátelsky?

Yoongi stačil dojíst dřív, než se Jimin vůbec dostal k dalšímu soustu. Ten neměl kam spěchat a malinko se ztratil v myšlenkách, takže se rozhodl nic neunáhlit.

Když o se čtvrt hodiny později zvedl, aby po sobě umyl použité nádobí, Yoongi si už obouval boty a chystal se k odchodu.

„Kam jdeš, hyung?" zeptal se Jimin ostýchavě. Nechtěl působit jako nějaký čmuchal. Yoongi neměl žádný důvod, proč se s ním dělil o své plány... a přece byl příliš zvědavý, než aby se nezeptal.

„Slíbil jsem Namjoonovi, že mu s něčím pomůžu. A odpoledne jdu do práce, takže tu až do večera nebudu. Zkus nic nerozbít a chovej se tiše, ano?" Poslední věta zněla úplně jako něco, co maminka řekne svému dítku, když ho má nechat poprvé samotné doma. Jimin se zastyděl. Takže ho teď Yoongi vnímá jako malé nevychované děcko, to jim ten společný život hezky začíná.

„Pozdravuj ode mně Namjoona," usmál se Jimin. Chvíli váhal, jako by chtěl ještě něco říct, ale pak usoudil, že bude lepší nerozvádět předchozí večer víc, než je nutné, a spolkl vtip, který se mu dral na jazyk.

Yoongi přikývl. A než za sebou zavřel dveře a odešel, prohodil vesele: „Dobře, určitě mu udělá radost. Líbil ses mu."

Jimin nevěděl, jestli na něj Yoongi doopravdy mrknul, nebo se mu to jen zdálo, ale hravý tón jeho hlasu by seděl spíš k první možnosti. V duchu nad tím protočil očima, Namjoon se mu taky líbil, ale ještě víc se mu líbil Yoongi. Člověk prostě vždycky nemá to, co by si přál...

Chvíli stál na místě a uvažoval nad tím, co se právě stalo. Každým okamžikem přestával víc a víc chápat Yoongiho chování. Nakonec nad tím mávnul rukou a šel si pustit hudbu, aby v prázdném bytě nebylo takové ticho. Myšlenky na Yoongiho můžou počkat, až na ně bude lepší příležitost.

•·.·'✦'·.·•

já bych o několika takových příležitostech věděla xd.

tohle je pro dnešek všechno, protože jsem měla náročný týden a víc jsem toho prostě napsat nestihla. například jsem byla ve vídni, což byste věděli, kdybyste mě sledovali na instagramu (@/yoongocutiepie)^^ můžete mi tam klidně i napsat nebo mi poslat své oblíbené písničky... cokoli. <3

užije si víkend~

mifuu!

ps. tohle je reupload, takže a/n není aktuální. instagramové jméno je :p