Jakmile jsem dostala zprávu od Tonyho, že se se mnou chce sejít, odepsala jsem mu, že nemůžu. Věděla jsem, proč tohle dělá. Jen kvůli mým narozeninám. A to se mi vůbec nelíbilo. Prostě nemám zájem se s nimi vidět. Lhali mi a to jim nikdy neodpustím. Hlavně ne své sestře, která mi tolik podrazila nohy. 

Z mých úvah mě vyrušilo zaklepání na dveře. "Agentko Frostová!" 

Došla jsem ke dveřím a otevřela je. "Ano?" 

Jeden z začínajících agentů stál za dveřmi, sotva popadal dech. Byl hodně pohledný, proto jsem Furyho přesvědčila o tom, aby ho přiřadil pode mě. A tak se také stalo. Proto jsem hnědovlasého agenta zaučovala tak, aby vynikal ve všem, v čem jsem vynikala já. Aby mi nahradil parťáka, kterého jsem ztratila. Abych u sebe měla člověka, kterému můžu aspoň nějakou částí sebe sama věřit. 

"Dylane? O co jde? Dnes přeci trénink nemáme." 

Zavrtěl hlavou a podíval se na mě. "Tvoje sestra...má dnes závěrečné zkoušky...tady." 

Zamračila jsem se. Vůbec se mi nelíbilo to, že mi Fury nic z toho neoznámil. "Jsi si jistý?" 

Přikývl. "Hillová to potvrzovala Starkovi do telefonu, když jsem přišel. Myslel jsem, že by bylo fajn abys to věděla." 

"Díky, Dylane. Jsem ráda, že tu mám někoho, komu opravdu můžu věřit." 

Pousmál se a přistoupil ke mně. "Pro tebe přece všechno, agentko Frostová," zamumlal, objal mě kolem pasu a spojil naše rty v jednom polibku. 

Usmála jsem se, přičemž jsem ho objala kolem krku. Věděla jsem,proč si vybrat jeho. Měl pro mě slabost a jeho sladká nevinnost zde hrála skvělou roli. Nezradil by mě a upřímně? Po tom trápení s Maximoffem mi tohle naprosto vyhovuje. Ačkoliv to možná není opravdová láska, pocit důležitosti a bezpečí je mi dost příjemný. Ať si říká kdo chce co chce. Já jsem takhle opravdu šťastná. 

Po chvíli se ode mě odtáhl a pohladil mě po tváři. "V pořádku?" 

Přikývla jsem. "Naprosto. Ale teď raději jdi, ať tě nikdo nevidí. Přijdu za tebou pak večer." 

Široce se usmál, pustil mě a nadšeně odskákal z mého pokoje zpátky do tělocvičny. 

Pobaveně jsem jen zavrtěla hlavou a zavřela dveře. Tak moje sestra má dneska závěrečné zkoušky. Že bych se zašla podívat? 

Než jsem se ale stačila rozhodnout, přišla mi zpráva od Furyho, že se mám ihned dostavit do jeho kanceláře. 

Nečekala jsem na nic a vyšla rovnou za ním. Nebylo proč to zdržovat. Fury měl rád dochvilnost a já se stala, hned po Hillové, jeho nejlepší agentkou. Dostavila jsem se do kanceláře. "Pane. Chtěl jste mne vidět?" 

Podíval se na mě. "Ano. Chci Vám oznámit, agentko Frostová, že dnes jsme konečně vyvinuli technologii, která našim agentům pomůže v boji. A Vy budete první, kdo ji dnes poprvé vyzkouší. Chci proto, abyste se dnes dostavila do tréninkové místnosti přesně ve 14:40. Nebudu tolerovat zpoždění, rozumíte?" 

Přikývla jsem. "Jistě, pane. Mohu vědět o jaké zařízení jde?" 

"To se dozvíte na místě. Nyní se jděte připravit fyzicky. Máte dvě hodiny." Po těchto slovech zasedl ke stolu a dál si mě nevšímal. 

Otočila jsem se na podpatku a znovu se vrátila do svého pokoje. Pokud jsem se měla fyzicky připravit, bylo jasné o co jde. Měla to být příprava k boji. A dost velké podezření jsem měla, proč zrovna já. 

Ovšem dle rozkazu jsem se připravila, proto jsem si oblékla S.H.I.E.L.D.skou uniformu a vlasy spletla do copu. Na čas jsem dorazila do tělocvičny, kde mi na hlavu nasadili jakousi čelenku, která mi kompletně změnila obličej. 

Před ostatními agenty nyní stála Willow Harperová, něco jako cvičný panák pro ostatní. I mé vlasy nabraly blonďatou barvu, takže jsem byla naprosto k nepoznání. 

No a vlastně jaké to překvapení bylo, když se přesně ve tři otevřely dveře a na prahu dveří se objevila má sladká sestra v doprovodu několika členů Avengers. 

"Vítejte, slečno Frostová. Jsem rád, že jste konečně dorazila." 

Victorie jen pokývala hlavou. Nemluvila. 

"Fury, můžeme začít se zkouškami?" otázal se Steve Rogers, který sestru objímal kolem ramen. 

Ředitel S.H.I.E.L.D.u jen přikývl. "Jistě. Zde je Willow Harperová. Nejlepší agentka, jakou tu máme. Chci, aby mi Victorie ukázala že je hodna se připojit k Avengers. Pokud zkouškou neprojde, další termín nedostane. Je to jasné?" 

Sestra znovu přikývla a podívala se na mou změněnou tvář. Fury to vymyslel opravdu dokonale. Přísahám, že za tohle mu vypíchnu i to druhé oko a budeme si hrát na schovávanou. 

"Na zaznění zvonu začnete. Chci vidět jak fyzický boj, tak i schopnosti. Rozumíte?"

"Ano, pane," pípla Victorie a postavila se na značku. 

Stoupla jsem si naproti ní. Jestli tohle přežiju, přísahám, že toho šéfa osobně podřežu a hodím žralokům. 

Než jsem stihla cokoliv říct, rozezněl se zvon a Victorie se proti mně rozeběhla. Tohle bude zajímavý boj. 

Ahoj, zlatíčka! 

Dejme tomu, že dvě hodiny po vydání knihy od Kate, tak i já tu pro vás mám další kapitolu. Komu fandíte, hm? Eleně nebo Vicky? A pozná Vicky, že se jedná o její sestru? 

Love you, guys!