Někdy si říkám proč vlastně žiji.. Celý můj život závisel aby mě lidi nenáviděli a posmívali se mi. Pomstít se nešlo.. Zámek byl pevně uzamčen a snažit se o útěk znamenalo silným švihnutím bičem přes obličej.. Do minulosti nejdu protože jí mám v přítomnosti. Nejradši bych toho člověka zavřela do klece.. Jako mě.. Žít tam celý život.. Pomalu jsem začínala chytat poslední dech že už se blížím k úplnému konci.. Ale najednou někdo odkryl silnou deku a já jsem mohla začít dýchat.. Když bych se chtěla podívat kdo tam byl nepomohlo by mi to... Bylo pozdě ten daný člověk byl pryč.. Ale jedno vím stoprocentně.. Ten muž či žena mi zachránil/a život..