Nico:

Prošel jsem celý les, ale nikde nebyl žádný úkryt nebo opuštěná chata, kde bych mohl přespat. Už se začalo pomalu stmívat a za pár chvil moje černé vlčí chlupy olízly poslední paprsky slunce.

,,Linzi?" Vyhledám světle modré spektrum.

,,NICO! TY ŽIJEŠ!" Ehm.... To jsem doopravdy nečekal. Ten přístup byl svým způsobem Martina....

,,Jo... Žiju. Proč sis myslela že ne?"

,,Vypadl jsi ze spektra! Jako by vybouchlo a zmizelo. Nebyly po něm stopy. Nešel jsi kontaktovat."

,,Cože?"

,,Je to tak! Co se tam stalo?"

,,To ta holka. Nějako mě zablokovala. Jednoho grázla zpomalila a moji maličkost úplně odřízla od magické hladiny. A když jsem se chtěl připojit, vyvolalo ve mně to kouzlo bolest."

,,Porušila blok?"

,,Ne! To je to divné. Nevědomě mě odblokovala a ten blok tam pořád je." Linzi proklouzl komunikací strach. Jako by se právě něčeho lekla.

,,Co se děje?"

,,Používá zakázanou magii...."

,,Cože?" (Poslední dobou to slovo říkám pořád častěji. Neměl bych se jít léčit?)

,,Zakázanou magii. Magii Kappa. Je to nebezpečný druh síly. Musíš ji zabít Nico!"

,,Proč?" Teď jsem byl mimo úplně. Zabít? Kappa? Zakázaná magie? Co to má sakra bejt?!

,,Je nebezpečná! Copak jste se o tom neučili?"

,,Ne. Pokud nevíš, tak Desire má některé věci odepřené!" Vybuchl jsem vzteky. Zase další věc, kterou nám zakázali! Proč? Copak jsme až tak bezcenní?!

,,To na tom nic nemění! Zabij ji!" Začala se pozvolna vztekat i Linzi.

,,NE! Nejdřív mi řekni, co se děje!" Kdybych to z ní vymámil, možná by se Desire konečně něco dozvěděla. Něco, co nám ta celá léta uniká....

,,PROČ K TOMU MÁTE ASI ODEPŘENÝ PŘÍSTUP?! MINULOST SE OPAKUJE! DESIRE SE OPĚT CHCE VZEPŘÍT PRAVIDLŮM TROJÚHELNÍKU!"

,,Nemůžu ji zabít! Nic neudělala!"

,,ZATÍM!" Linziin ostrý tón mě překvapil. Přesto jsem se odmítal vzdát.

,,JÁ.JI.NEZABIJU!" Ukončil jsem komunikaci jedním přetrhnutím vlákna.

Linzi:

Nico se odřízl a odmítal znovu přijmout kontakt. Rozzuřeně jsem kopla do hromady hlíny a vrátila se zpátky k táborovému ohni. Co si o sobě myslí? To neví, v jakém nebezpečí se ocitl?

,,Co se děje slečno?" Namítl pobaveně Ronny.

,,To Nico! Ta holka... Používá Zakázanou magii!" Ronny se zaskočeně podíval směrem k horám.

,,Co chceš dělat?" Podívala jsem se do hustého lesa a instinktivně sevřela v dlani přívěšek ve tvaru delfína ze stříbra. Můj znak věrnosti Trojúhelníku.

,,Dáme vědět Strážcům." Zašeptám ta slova do ticha, které přerušuje pouze praskání ohně.

,,Ty že jsi ze Star Dust? Tohle je přístup Revenge. Víš vůbec, co s tím vlkem udělají." Uchechtne se škodolibě Ronny a postaví se na nohy.

,,Jsem si jistá. Desire nás zradila. Opět. Nico musí být potrestán." Ronny mi položí ruku na rameno.

,,Takhle se mi líbíš mnohem víc..." Zašeptá do mého ucha.

,,Nech toho. Později. Musím jim dát vědět." Ronny se usměje.

,,Budu u ohně. Klidné místo je tamhle..." Ukáže směrem k jednomu kopci.

,,....můžeš se tam s nimi spojit. Ale pozor na jazyk."

,,Můj jazyk se o sebe postará." Odseknu.

,,A jak by mu to šlo při líbání?"

,,Jdi doprčic!" Proměním se v bílého koně a s větrem v hřívě proběhnu okolo statného dubu.

Nico:

Lehl jsem si do vykotlaného kmene a nadechl se vůně lesa, mechu a rašeliny. Neubráním se kýchnutí.

,,Nico? Nico?"

,,Martine?" Vkrade se mi do hlavy známý hlas.

,,TY ŽIJEŠ! Sláva!" (Co jsem o tom přístupu říkal?)

,,Jo žiju."

,,Co se stalo? Byl jsi úplně....."

,,Mimo." Doplním.

,,Jo. Povídej." Po dlouhém vysvětlování při kterém jsem se stihl nejmíň pětkrát převalit Martin ani nepípl. Má snad horečku? Asi jo, protože si ušetřil svoje poznámky.

,,Ty jo! Zakázaná magie? Co to je? A to co ti řekla Linzi.... DESIRE SE CHCE OPĚT VZEPŘÍT PRAVIDLŮM TROJÚHELNÍKU.... Co se to sakra děje?!"

,,Nevim, ale nemám z toho zrovna dobrej pocit...."

,,Máš pravdu. Naštvat takovou kočku ze Star Dustu...."

,,Nech toho!"

,,Dobře.... Počkat! Nico pojď do mého spektra! Rychle! Spustil se alarm!" Okamžitě mi před očima naskočí schody a červeně blikající světlo. Martin vtrhl do velké haly s perlou, kde už nervózně přešlapovalo několik studentů. Další přibíhali z chodeb.

,,Uklidněte se!" Snažila se učitelka nastolit ticho, ale přesto se ozýval šum.

,,Martine co se tam děje?" Ozvu se. Martinovi oči se stočí na přicházející Majdu.

,,Majdo nevíš co se to tu děje?" Zeptá se jí. Majda je ale duchem nepřítomna.

,,Majdo!" Popadne jí Martin za ramena a zatřese s ní. Párkrát zamrkala a zvedla oči plné slz, po tváři se jí valí perličky vody.

,,To je....Vypustili strážce." Popotáhla a utřela si tvář do rukávu.

,,Kvůli čemu?" Teď už jsem byl nervózní. Strážci se vypouští jenom málo kdy. Jsou to ti nejsilnější z Trojúhelníku. Něco jako policie a nájemní zabijáci v jednom. Tvoří je převážně Revenge a myslím že i mágové ze Star Dustu. Žádný člen není ze strany Desire....

,,Martine.....oni......oni....." Třásla se Majda a její hlas na tom nebyl o nic líp.

,,Uklidni se!" Pustil Martin Majdina ramena.

,,To nejde! Vypustili Strážce! A chtějí zabít Nica!" Křikla na Martina mezi slzami. Začal jsem zrychleně dýchat. Srdce mi v hrudi bušilo čím dál rychleji. Zabít mě?

,,Nico utíkej! Jdou po tobě!" Dodal zadušeně Martin. Přeruším komunikaci a vyskočím na nohy. Rychlými skoky překonávám lesní porost. To jsem ale nevěděl, že už je pozdě. Po pár vteřinách přede mnou zastavil obrovský černý tygr se zlatýma očima.

,,Alfaitr...." Přestanu dýchat. Ten nejlepší z nejlepších si pro mě přišel.... Zabije mě bez mrknutí oka... Černý tygr nadme hruď. Pomalu začnu couvat.

,,Nico. Hledali jsme tě....." Zavrčí a jeho oči se zalesknou v měsíčním světle.

,,My?" Rozhlédnu se vyděšeně. A opravdu.... Okolo mě je snad deset Strážců. Tři černí panteři, další černý tygr, dva koně, dva vlci z Revenge, jeden irbis a jedna srna. Srdce mám až v krku.

,,Půjdeš s námi Nico. Vrátíš se do Trojúhelníku." Oni mě zabijí. Zastříhal jsem ušima.

,,Nemůžu...." Tygr, který stál za mnou temně zavrčel.

,,PŮJDĚŠ S NÁMI!" Zkusil to znovu autoritativním hlasem Alfaitr.

,,Ne!" Zavrčel jsem a zaujal bojové postavení. Radši zemřu se ctí, než se studem, že jsem se nechal přemoci. Naskočila mi husí kůže nad myšlenkou, jak to bude bolet.

,,Nedáváš mi jinou možnost!" Vrhnul se po mně. Uhnu kotoulem do strany, ale přesto schytám ránu jeho ostrými drápy do boku. Zezadu se přiženou černí panteři a obklíčí mě. Do kruhu se vřítí jeden černý kůň s červenými melíry v hřívě a snaží se o zásah tvrdými kopyty.

Tři zásahy! Jeden do hlavy, druhý do břicha a třetí do zad. Pokusím se o kousnutí. Kůň se postaví na zadní a snaží se mě setřást ze zad. Do čenichu se mi vkrade pach krve, která plní moji tlamu. Tu se rozeběhne jeden vlk a já dostanu prudký zásah zuby do boku tak, že z koně spadnu dolů. Dopad byl tvrdý, přesto se mi podařilo vstát. Začneme se s hnědým vlkem obcházet v kruzích. A pak mi to dojde. Oni se mě vychutnávají. Zabijí mě pomalu a bolestivě.... Naprázdno sklapnu čelistmi. Čumák a vůbec celé tělo pošpiněné od krve mě bolí a skoro mi nedovoluje pohyb. Zakňučím při zaboření čelistí do mého svalu. Ten nátlak byl nesnesitelný. Všude stříkala moje krev a Strážci si to užívali. Poslední skok a moje tělo vypovědělo službu. Skácím se bezmocně k zemi a hledím na přicházejícího Alhaitra. Teď už jsem pouze čekal na poslední zásah, který ukončí můj život.....

Tak jsem tady opět s další kapitolou, tentokrát trochu delší... Omlouvám se, že tak dlouho nebyla. A co na ni říkáte? Určitě se vám zdá hnusná XD.