Martin:

Pohlédl jsem na Ashu. Zbrojila se všelijakými dýkami, noži a potom taky dvěma meči které si dala do pochvy na zádech. Daniel si bral to co zbylo (A že toho moc nebylo.). Skoro jsem nemohl uvěřit, kolik toho pobrali. Na to, že zbraní byla plná celá místnost....

,,Kolik toho vůbec máte u sebe?" Odvážím se.

,,Čtrnáct nožů, pět dýk a meč." Odpověděl prostě Daniel. Vykulil jsem oči.

,,Jednou jsem si s ním dala závod, kdo toho bude mít na sobě víc." Prohlédla si Asha ostří jednoho malého nože s červenou rukojetí.

,,A kdo vyhrál?" Zajímalo mě. Hlavně kvůli tomu, kolik toho Daniel dokázal vzít už teď....

,,Jasně že já!" Vrhnul Daniel jednu dýku tak, že se zabodla do boxovacího pytle (Za tu krátkou dobu se mi občas zdál až příliš dětinský...).

,,Ale neférově! Ty tvoje malý nožíky se nepočítaj jako zbraně!" Hodila dýku i Asha.

,,A kolik jsi toho vlastně měl?" Daniel se zaculil.

,,Třicet. Ale při čtrnácti tě to už všude píchá a škrábe." Rozeběhl se pro další hračky.

,,Chytej!" Hodila mi Asha nůž. Měl ozubeným okraj a bílou rukojeť s černým drakem, který měl namísto oka červený granát.

,,Každému mrtvému vyřežeš na čelo pentagram..." Ukázala mi svoje rameno s vypáleným znakem.

,,....jako je tenhle." Podívám se znovu na nůž. Padnul mi do ruky. Jako dělaný pro mě.

,,Líbí se ti?" Zeptal se Daniel a začal brousit svůj tenký meč.

,,Jo." Asha se zadívala na rudé oko draka.

,,Je to magický nůž. Koho s nenávistí pořežeš, ten by měl poslouchat na slovo."

,,Pokud ho nezabiješ!" Usmál se Daniel a podal Ashe vrhací hvězdy (Někdy si říkám, jestli nejsou spolu i oni. Občas to tak doopravdy vypadá.).

,,Danieli! Asho! Martine! Je čas!" Vtrhl dovnitř Nico. Okamžitě jsme ho následovali do lesa, který olizovaly poslední paprsky zapadajícího slunce.....

O hodinu později....

Sarah namířila luk na kameru, která hlídala okruh deseti kilometrů čtverečních. Struna se napnula a šíp smrtelnou rychlostí prorazil skleněnou čočku.

,,Dobrá trefa." Položil Nico ruku na rameno Sarah. I přes tmu jsem rozeznal, jak se usmála. Ti dva šli jako první. Vylezli na strom a přeskočili na druhou stranu plotu. Mohl mít tak dva metry a půl. Všichni jsme je pomalu následovali. Pak se ve výšce našich kolen objevila ventilační šachta.

,,Danieli. Jsi na řadě." Zašeptala Sarah a párkrát se otočila kolem své osy. Daniel si povzdechl a nožem odšrouboval pletivo pokrývající ventilaci. Za chvíli už zmizel někde v útrobách budovy.

Daniel:

Lezl jsem neslyšně vpřed a snažil se nedělat hluk. Kovové stěny byly horké, takže jsem se jich nemohl holou kůží dotknout. Po třech minutách se přede mnou objevilo další pletivo. Nakouknu dovnitř. Byla to velká místnost s několika počítači a deseti strážnými. Ztěžka polknu. Je čas jim trochu zatopit..... Bez rozmyšlení jsem vyrazil kov, který mě od nich dělil.

Martin:

Už se nám povedlo dostat hluboko do nitra pevnosti Revenge, když se Sarah zarazila a pomocí luku oddělala posledního hlídače. Přeběhl jsem dopředu a vyřízl mu na čelo pentagram. Už mě od toho celkem bolela ruka....

,,Asho? Odemkni to." Byly to malé bílé dveře. Nejspíš z kampacitu - nejsilnější nerostné suroviny v Trojúhelníku. Vůbec. Celá stěna byla z kampacitových plátů. Asha přistoupila blíž a malým klíčem (Jeden z hlídačů měl u sebe celý svazek.) zkusila díru. Nepasoval (Ušetřím vás zdlouhavého vyprávění a řeknu, že to byl až ten patnáctý. Jo. Místností tady je opravdu hodně.). Sarah vtrhla dovnitř s nataženým lukem. Za ní Nico s kuší, v patách Daniel a Asha s meči. Já šel jako poslední. Vtu chvíli jsem ucítil strašně silný magický výkyv. Vletím rychle dovnitř. Nico ležel na zemi, držel se za hlavu a syčel bolestí. Sarah měla ruku položenou na svém medailonu a chystala se vyslat antimagickou energii. Uprostřed místnosti se krčila na zemi Anet. Měla na sobě bílé kalhoty a tričko s dlouhým rukávem té samé barvy (Buď začínám být barvoslepý, nebo vidím černobíle!) a jinak byla bosa, vlasy rozpuštěné. Jednou rukou si objímala nohy a druhou nataženou vysílala magické signály. Pořád na ní zůstával blok. Divné.... Moc divné! Sarah vyslala menší antimagický výboj. Bylo to jako fialový plamen, který Anet obtočil kolem dokola a utáhl se jako provaz. Zaúpěla a svalila se k zemi. Sarah vyslala další antimagii, tentokrát na Nica. Chvilku jsem se na ni chtěl vrhnout než mi to došlo. Nico nemá sedmý smysl, tím pádem není co blokovat. Mohla pouze zrušit kouzlo bolesti, které na něj Anet seslala.

,,Danieli! Vem ji a padáme odsud!" Zakřičela Sarah a pomohla Nicovi na nohy. Pořád se jednou rukou držel za hlavu, ale jinak vypadal v pohodě. Daniel vzal bezvládnou Anet a společně jsme vyrazili chodbou plnou mrtvol s pentagramy na čelech ven. Sarah spolu s Ashou vykoply část plotu. Sarah počkala než jsme všichni proběhli a až potom se vydala (BOSA!) za námi. Doběhnu na kopec a ohlédnu se přes rameno. Pořád nikde nikdo. Sarah namířila na bariéru antimagickou vlnu a já proskočil skrz porušené zelené pole.

O hodinu později....

Doběhli jsme celí uřícení. Daniel položil Anet do už připraveného pokoje a Sarah ji obalila dalším lanem antimagie. Nico šel do svého pokoje. Já spolu s Danielem a Ashou do zbrojírny.

,,To bych ale nečekal.... Že se to povede." Odložil Daniel meč.

,,Ale dali jsme to. A bez zranění!" Bouchla ho Asha pěstí do ramena.

,,Au!" Zaúpěl a chytil se za místo, kam ho udeřila.

,,Ukaž mi to!" Dala pryč jeho ruku a odhrnula rukáv.

,,Sakra Danieli! Proč jsi nic neřek?!" Podívala se na rudou popálenou kůži ve které byla ještě rána po bodnutí nožem. Vytékala z ní krev, ale většina už byla zaschlá.

,,Nebylo to podstatný." Zasyčel bolestí, když se rány dotkla.

,,Ale bylo! Vždyť ti to hnisá!" Posadila Daniela na lavičku a přešla k umyvadlu.

,,Jak se ti to vůbec stalo?" Zajímala se při namáčení vaty vodou.

,,To při vypínání bezpečnostního systému. Jeden strážný měl nůž.... Bodnul mě do ramena a odhodil do ventilace... Zatavilo se to a horký kov mi popálil ruce." Asha se rychle otočila, vzala Daniela za zápěstí a otočila si jeho ruku dlaní nahoru. Povzdechla si a vrátila se k umyvadlu pro lékárničku.

,,A kdy jsi to chtěl jako říct? Až bys dostal infekci?!" Namočila jeho dlaň pomocí vaty, postříkala dezinfekcí a obvázala bílým obvazem.

,,Já nevim....." Asha se zničehonic napřáhla a dala mu facku až to plesklo. (Jau....) Daniel znovu zaúpěl a druhou rukou si rudé políčko přikryl.

,,Vždyť to není zas tak strašný! Určitě ne tak jako ta facka...." Rýpnul si do Ashy Daniel. Rázem si však začal krýt hlavu, jelikož se Asha znovu napřáhla (Někdy mám pocit, že se k němu chová jak k mladšímu bratrovi....). Obvázala mu i druhou ruku a přesunula se k ramenu. Nejdřív mu vatou vyčistila zarudlá místa a vyčistila z rány hnis. Daniel zatínal zuby, ale obličej se mu stejně kroutil bolestí.

,,Dezinfekci!" Nastavila ke mně Asha ruku. Ochotně jsem jí malou lahvičku podal. Nastříkala mu ,,vodu" na ránu a obvázal co nejpevněji to šlo. Daniel zasyčel.

,,Ale vydrž! Kdyby jsi to řekl už dřív, nemuselo by to tolik bolet. Možná bych ti to měla nejdřív zašít...."

,,Ne! Žádný jehly!" Vyskočil Daniel z lavičky, jako by se nic nedělo. Asha se zasmála. Nechápavě se na ni podívám.

,,Daniel nesnáší ......" Nestihla doříct, protože Daniel jí zezadu zacpal pusu.

,,Neříkej to!" Zachechtal jsem se. Vlastně mi to připomnělo Nica.... Vždycky to bylo takhle. Smích radost.... Teď to bylo naopak. Všichni se smějí až na něj....

Vstanu a nechám je tam samotné. Už je přece jen půl jedné ráno. Po cestě úzkou chodbou jsem uviděl Lemon. Seděla před Nicovým pokojem a kňučela. Občas zaškrábala tlapkou na dveře.

,,Co se děje ty špunte?" Zašeptám. Jak mě Lemon uslyšela, zastříhala ušima a rozeběhla se ke mně. Vezmu ji do náruče. Ona se svým černým čumákem dotkla kliky. Co ji na tom tak fascinuje? Podíval jsem se klíčovou dírkou dovnitř. V místnosti byl Nico (Jak divné, když to je jeho pokoj....) a překvapivě s někým mluvil. Ale ten ,,někdo" nebyl v dohlednu klíčové dírky.

,,Myslíš že tady Martin zůstane?" Povídal klidně Nico. Přesně v téhle chvíli by se hodilo My o vlku.... (Vlk za dveřmi....). A pak jsme uviděl s kým Nico mluví. Sarah. Přešla klidně po pokoji a opřela se o zeď. Vlasy měla rozpuštěné (Bosa jako obvykle....), černé legíny, bílé tílko.

,,Zůstane tady. Jsi jeho kamarád ne?"

,,Už ani nevím...." Sklopil hlavu Nico a prohrábl si vlasy. Sarah si sedla těsně vedle něho.

,,Nico.... Uklidni se...."

,,To nejde Sarah! Nechápeš to!" Postavil se rychle Nico a zaťal pěsti.

,,Chápu tě. Víc než ostatní!" Postavila se i Sarah.

,,Ne!" Křikl Nico. Prudce se otočil a pěstí uhodil Sarah do hrudníku. Ta nárazem spadla do měkkého povlečení. Nico jako by zase prošel proměnou. Poklekl na zem a dal si obličej do dlaní.

,,Promiň Střelko...." Zašeptal do ticha. Sarah se zvedla z postele a popošla k němu.

,,Neboj.... Nějak to zvládneme...." Zašeptala mu do ucha na stejné frekvenci. Zaskočilo mě to.... to jak ji udeřil a ona ho přesto nevyhodila.... To, jak říkala že to zvládnou.... Chápete? Zvládnou! Spolu! Nico se na ni podíval, ruce spustil dolů. Jemně se na něho usmála. Naklonili se k sobě a vzdálenost jejich úst se postupně zmenšovala na nulu.....

Tak jsem tady zase s další kapitolou. Doufám že se vám líbila, určitě zanechte komentář. Omlouvám se že mi to včera nevyšlo, ale celý den jsem nebyla doma. Proto je tahle kapitola delší než normální 1 000 slovová. (Tahle má 1 500  :-)  ) A co říkáte na děj?