Martin:

Netrvalo dlouho a byl tady den D. Tedy přesněji za patnáct hodin, pět minut a šest.....pět.....čtyři vteřiny. Asha nervózně běhala sem tam a vysílala přitom různé signály.

,,Nevím, jestli jsem dost rychlá, nedáme si ještě jedno kolečko?" Daniel ji oštěkl.

,,Už tady běháme skoro dvě hodiny, Elizabeth už nemůže." Zelený drak si odfrkl.

,,Lepší je letět! Proč nemůžu?"

,,Chystá se válka. Musíš být rychlá i na zemi." Dodal nepatrně Nico. Ano, dneska tu byl i on.

,,Ale to je moc těžký!" Pípla a zavrčela. Sjedu ji opatrným pohledem. Ladně se proplétala houštím a křovisky. Tady ,,na zemi" mi spíš pohyby připomínala ohromného hada.

,,Ještě chvilku." Zavrčela Majda.

,,Proč s námi vůbec nejde Sarah?" Snažila se najít únikovou cestu z citlivého tématu Elizabeth.

,,Vždyť je to sova. Jak by s námi mohla běhat?!" Vyplázl Daniel jazyk. Při té myšlence nám do spektra všem vnikl smích. Ano, běhající sova. Majda se trochu narovnala a doběhla Daniela. Chvilku to vypadalo, že spolu o něčem mluví soukromě.

,,To stačí, nesmíme to přehánět." Dostal se Nico do čela před ty dva. Asha máchla ocasem a prudce zabrzdila.

,,Já tady ale nemůžu jen tak stát Nico! Musím.něco.dělat!"

,,Tak jděte nachytat nějaké králíky, nebo najděte Nicka...." Udával možnosti.

,,Já bych se po něm kouknul k bariéře." Kýchl Daniel a tlapou si začal třít čumák.

,,Dobře...... Elizabeth jdeš s náma?" Zelenému drakovy zazářily oči.

,,Nemůže. Má trénink." Snesly se k nám na otevřené prostranství Anet a Andrej.

,,Už zase?" Přikrčila se Elizabeth u lesního podrostu, ve kterém skoro zanikala.

,,Zítra je válka, musíme si tě vyzkoušet." Sklopila k ní Anet hlavu. Zelený drak se začal čepýřit.

,,Z čeho?" Zamrkala.

,,Ze všeho. Už nezbývá moc času a dneska v noci trénovat nemůžeme."

,,Proč?"

,,Všichni potřebujeme mít dost síly." Dráče se otočilo k bílému drakovi a naštvaně bouchlo ocasem o zem. Pak ale jen rezignovaně přikývlo.

,,Dobře Anet...."

,,Tak poleť!" Vydala dračice natěšený hrdelní zvuk a vznesla se do vzduchu. Elizabeth chvilku váhala, ale poté ji Andy postrčil k odletu. Už se odporovat neodvážila.... Nico nám všem pohlédl zdlouhavě do očí.

,,Jen běž!" Ňafl Daniel. Černý vlk na něho zaměřil své křiklavě zelené oči a odběhl směrem k základně Běženců.

,,Martine! Jdeš?" Zavrtěla Majda ocasem a kousla mě do lopatky.

,,Jau! Jasně že jdu!" Oženu se. Daniel potěšeně zavyl a vyběhl za Ashou.

,,K jezeru! Rychle!" Zabočila kočkovitá šelma doprava a vedla nás lesním podrostem někam pryč.

,,Proč tam?" Zeptám se.

,,To je Nickovo....."

,,Renovo!"

,,OK Danny," Daniel temně zavrčel.

,,Je to Renovo hnízdo. Starý vykotlaný strom. Tam se setkává s Mikaelou." Vysvětlovala Asha.

,,Je to bezpečný?" Zeptám se opatrně.

Strážci by mohli bariéru hlídat....

,,Nebuď srab Martine!" Dloubla si Majda.

,,Nech toho Magdaleno!" Kousnu ji do žeber.

,,Hele! Neříkej mi tak!" Švihla mě při běhu ocasem.

,,Tak dost! Tak dost! Jsme tady...." Uklidnila nás Asha a zastavila u příkopu. Zvednu čenich a zavětřím.

,,Asho! Danieli! Co tady děláte?!" Vylezl odněkud zpod kořenů puntíkatý gepard.

,,Nicku!"

,,Rene!" Překřikovali se Asha a Daniel. Nick zavrtěl hlavou.

,,Jo, pořád nic." Vyplázl jazyk ve vlčím úsměvu Daniel. Ren potřepal hlavou.

,,Co tady děláte?" Zopakoval otázku suše.

,,Dohlížíme, jestli nezapouštíš kořeny...... Jdeme kvůli válce!" Namítl ironicky Daniel.

,,Myslíš, že vyhrajeme?" Zeptal se s nadějí Renier.

,,Nevím." Odtušil smutně Daniel. Majda zničehonic zavrčela a naježila srst.

,,Někdo tam je." Ukázala hlavou k bariéře.

,,Mikaelo!" Proběhl Nick křovím. Na druhé straně silového pole se plížil ladný černý vlk s lesklou srstí a zlatýma očima. Když spatřil geparda, radostně zavrtěl ocasem. Rázem se však naježil.

,,Lidi, tohle je Mikaela...." Vlčice přišla co nejblíž mohla. Ren ji přijal do společného spektra. To její bylo černé a chvilkama vypadalo, jako by jím někdo sem tam posvítil modrým světlem.

,,Omlouvám se, já vás nechtěla vyděsit....." Připlácla uši k hlavě.

,,Jediný, kdo se vyděsil byla možná Majda." Pohlédl Daniel na břízovou vlčici. Ta na něho vrhla chladný pohled.

,,Jo a tohle je Martin." Kývl směrem ke mně. Mikaela tázavě naklonila hlavu na stranu.

,,To je ten, co se vzepřel sám od sebe? Bez toho, aniž by mu sebrali sedmý smysl?"

,,Jo. To je on."

,,Jsi celebrita!" Zavrtěla ocasem Mikaela.

,,Cože?!" Vyhrknu.

,,Všichni, no, tedy skoro všichni, k tobě vzhlíží!"

,,Jak to vypadá u Desire?" Zeptal jsem se a přistoupil k ní blíž.

,,Je rozhodnutá vás podpořit. Stoprocentně. Už se chystá na velký boj...."

,,Jak jsi se tam dostala."

,,Našla jsem si několik dobrovolníků z Revenge. Pomohli mi se tam vetřít. Zástupkyně vaší strany byla pro téměř okamžitě!"

,,Kolik lidí od vás bude bojovat?"

,,Skoro půlka Revenge a čtvrtka ze Star Dust."

,,To se ti povedlo jich tolik sehnat?!" Vyskočila ze svojí kůže Asha.

,,Není to zas tak těžké. Zeptáš se, co říkají na práva v Trojúhelníku, trochu je vyslechneš a pak jim nabídneš vzporu."

,,Jsi cenný spojenec Mikaelo. Budu ráda, až nás nebude dělit ta zeď." Dodala Asha hrdě.

,,Děkuji. Jsem ráda, že můžu pomoct."

,,Osud nám chystá mnohé překážky, ale všechno se dá podlézt, přeskočit, nebo obejít. Až na válku. Ta se musí zbořit."

,,Kde se to v tobě vzalo Danny?"

,,Radši se neptej...."

O pár hodin později:

Majda:

Daniel omotal svými prsty ty moje a naváděl mě jako loutku po strunách kytary.

,,Takhle ne. Zlehka." Usmál se a podepřel si hlavu o moje rameno.

,,Bereš to tak s klidem." Sleduji střídavě kytaru a zapadající slunce.

,,Ten nástroj?"

,,Ne. Válku. Je už zítra, a ty se chováš, jako by nic."

,,Neberu to vážně. Snažím se užívat si ty chvilky s tebou...."

,,Danieli...."

,,Dělám něco špatně?" Odtáhl se nejistě.

,,Už zítra povstane jedna strana proti dvoum. A ty mě tady učíš hrát na kytaru...."

,,Vadí to?"

,,Je to zvláštní...." Znovu se ke mně přivinul.

,,A to je na tom hezké nemyslíš? Je to zvláštní."

,,Já mám strach...."

,,Ať se stane co se stane, nic se nestane." Vyprsknu smíchy.

,,To se ti teda povedlo." Daniel se zakřenil.

,,Já vim." Přesunul se vedle mě, vzal kytaru a začal jen tak brnkat do strun.

,,Jak dlouho už hraješ?" Zeptám se po chvilce, když slyším, jaká to je krásná melodie.

,,Už od sedmi."

,,To mám zpoždění co?"

,,Jen pár let, ale to se dá přehlídnout." Otočil se ke mně. Utrhnu sedmikrásku, která se natahovala ke slunci, a zamotám mu ji do hnědých vlasů.

,,Co děláš?" Potikával očima.

,,Musíš změnit vyzáž!" Uškubnu pampelišku.

,,A proč ze mě děláš princeznu?" Zamručel.

,,Protože princezna jsi!" Zacukaly mu koutky. Jedním rychlím pohybem se mi vysmekl a svalil mě do vysoké trávy.

,,Princezna jo?" Přes stébla nemohl být zboku vidět.

,,Jo! Ta největší!" Usměju se. Daniel pustil moje zápěstí a jemně mě políbil na rty.

,,Možná jsem princezna, ale nedovolím, aby se ti na bojišti něco stalo...." Zastrčil mi neposlušný pramínek vlasů za ucho.....

Táááák je tady další díl. A jak vidíte, snažím se jít rovnou k věci.... Další kapitolu se tedy (teoreticky) dočkáte začátku konce (To zní ujetě  XD.... ).