Nico:

Pozoroval jsem celé hodiny tu vyvolenou a nemohl uvěřit vlastním očím. Vůbec nevypadala jako někdo, kdo ovládá větší sílu, než učitelka. Jediné, co to prozrazovalo bylo meruňkové vlákno. Zrovna se zazvonilo na konec poslední hodiny, když mě někdo kontaktoval.

,,Ahoj." Ozval se v mojí hlavě jemný hlas. Sakra! A já myslel, že to je Martin!

,,Ahoj Majdo...." Zaváhal jsem a podíval se magickou frekvencí na její růžové spektrum.

,,Tak co? Jde to?" Zeptala se starostlivě a její tvář uprostřed spektra se usmála.

,,Jo, celkem jo."

,,Děje se tam něco zajímavého?"

,,Nóóóó..... Vlastně jo. Jsem na stopě někomu s velkou magickou stopou."

,,Jak silnou?"

,,Větší než učitelka." Pocítil jsem Majdy rozrušení.

,,Není možné, že ti ublíží?" Slyšel jsem dobře? Ona se o mě bojí!

,,Ne není. Vůbec ty schopnosti neovládá. Jsou zablokované." Když jste ještě nepoužili schopnosti, vytvoří se na vás blok. Tím pádem vidíte magickou hladinou něco, jako bytost plnou mlhy.

,,Aha. To je dobře." Ona se o mně bojí! Asi se rozteču....

,,A co tam u vás?" Nahodím jiné téma. Jinak bych asi zrudnul tak, že by to viděla i ona.

,,Ale, jako vždy."

,,A co trojúhelník?"

,,Začíná to být zapeklité. Star Dust a Revenge se spolu zase přou o vyvolené."

,,Získali jsme taky někoho?"

,,Zatím ne..." Cítil jsem Majdy povzdech.

,,Neboj. Někoho určitě najdeme. Linzi...."

,,Linzi?!" Přerušil mě její vražedný tón.

,,Ze Star Dust. Je celkem fajn." Teď Majda nechtěně nechala komunikací proklouznout trochu smutku. A hodně silného.

,,Ale ne tak jako ty...." Doprčic! Tohle mi ujelo! Co mám dělat? Co mám dělat?

,,Já?" Zopakovala Majda. Zase jí spektrem proklouzly pocity. Údiv, naděje, touha a radost. V podstatě jsem za to nechtěné proklouznutí byl rád. Aspoň vím, že se mě nechystá zabít.

,,Buď opatrná...." Přerušil jsem dlouhé ticho.

,,Budu...." Odpověděla její melodicky znějící slova a kontakt se přerušil. Co jsem to provedl? Já jsem vůl! (Tedy vlk, ale víte jak to myslím ne?) Prošel jsem chodbou a následoval meruňkové vlákno. Trvalo jen pár minut, než jsem tu holku našel. Povídala si s tou holkou, se kterou sedí ve třídě.

,,Hej Anet! Jak je kotě?" Zvolal na ni jeden svalnatější kluk z davu. Dívka protočila oči v sloup.

,,Nech mě na pokoji Patriku!" Zavřela podrážděně skříňku. Patrik si k ní razil cestu.

,,Něco mi dlužíš! Za to, že jsem nezmlátil toho chudáka z šestý třídy."

,,Za to ti nic nedlužím!" Odsekla. Patrik ji popadl za rameno a otočil k sobě.

,,Ale dlužíš!" Anet se mu snažila vykroutit, ale marně. Na to jsem se už nedokázal dívat.

,,Nech ji bejt!" Popadl jsem Patrikovu ruku a díky tomu se Anet dostala pryč ze sevření.

,,Říká kdo?! Počkat! Ty seš tady ten novej!" Napřímil se. Byl o hlavu a půl větší než já, ale to je v podstatě skoro každý. Podíval jsem se mu do očí.

,,Nech ji bejt!" Zopakuji svoji větu a otočím se k odchodu. Patrik se rozmáchne a chytí moje zápěstí.

,,Mně nikdo nebude rozkazovat skrčku! Pokud ti to nikdo neřekl, já mám pod palcem tuhle školu."

,,A já mám pod palcem tebe!" Kopnul jsem ho do břicha. Patrik hekl a stáhl mě za nohu k zemi.

,,Rvačka! Patrik Almov versus Nico Black!" Zakřičel někdo z davu (To už mě tu zají všichni?!), který okolo nás už vytvořil kruh. Dopadl jsem na zem a na chvilku si vyrazil dech. Patrik se snažil loktem dopadnout na moje břicho, ale já se kotrmelcem vzad dostal pryč, takže dopadl na zem.

,,Auuuuu!!!!" Zasyčel a zvedl se stejně jako před chvilkou já. Zase se po mně vrhl. Uhnu a dám mu pěstí do brady. Vyplivne na zem krev. Provedl další výpad, ale zachytil pouze můj rukáv, který se mu podařilo utrhnout. A pak to přišlo. Kouzlo. Malé nepatrné na magické hladině. Podívám se magickým zrakem na Anet. Jo! Byla to ona! Vyslala tenké magické vlákno se zpomalujícím účinkem na Patrika. Zaostřím. Její blok ale vůbec nevyprchával. Jak je tohle sakra možný?! Vyhledám Linzi.

,,Jdi ke mně do spektra! Rychle!" Zavelím. Linziina přítomnost se okamžitě projevila. Začala mě totiž léčit jemnými kouzly.

,,Použila kouzlo?!" Vyhrkla zaskočeně.

,,A nejen to! Sleduj ten blok!"

,,Nevyprchává a taky se...." Najednou se ke mně od Anet vyslal paprsek. Neočekávaně narušil kontakt s Linzi, takže se vytratila z mojí hlavy. Ta magie.... Bylo to divné... Takové.... Blokační! A také nezkrotné. Jako by se ta kouzla ovládala sama. Další vlákno mi divným způsobem vlezlo do hlavy. Začalo to bolet. Zacpu si uši a kleknu na kolena. Jako by to vlákno pronikalo tunelem. A potom bum! Zablokovalo moje schopnosti. Po magický zrak a hladinu po malá kouzla. Ta bolest byla nesnesitelná. Začal jsem hlasitě oddechovat. S velkou námahou natočím hlavu směrem k Anet. To není možné! Použila tři kouzla a blok pořád držel. A náhle jsem uviděl něco jako stín vlka, místo jejího normálního. Anet mi začala před očima blikat. Střídavě se mi měnila ve vlka a zase v člověka. Bylo to tak divné.... Pak jsem nečekaně omdlel pod přívalem dalšího vlákna...