Nico:

,,Běž! Běž! Běž! Jinak to nestihneme!" Pokřikoval na mě při cestě Martin a sám se hnal vpřed ještě rychleji, než já. Bral schody po dvou a já se to snažil napodobit, přesto jsem ale na každém druhém kroku zakopl. Martin se chytil zábradlí a díky tomu vybral rychleji ostrou zatáčku.

,,Jo! Ještě nezačali. To máš ale kliku, jinak bych tě...."

,,Přetrh na dvě půlky." Doplním a spolu s Martinem stanu u velkých vchodových dveří bílé barvy. Zaklepu. Prudce se otevřou, jako by byly posedlé ďáblem.

,,No hurá! Už jsou tady Majdo!" Otevřela mi dívka s krátkými kaštanovými vlasy a šedomodrýma očima - Katrin. V ruce svírá dvě bílé kuličky.

,,Kluci sakra! Já už myslela, že to nestihnete." Usmála se na mě hezky Majda, která se vyřítila odněkud zpoza dveří a jedním pohybem hlavy pohodila dlouhými vlasy v barvě břízového dřeva. Katrin chytila Martina za ruku a vtáhla ho do síně se stoly (Včera jsem je musel počítat! Je jich přesně sto.). Přitom vtiskla Martinovi do ruky to, co před chvílí držela jako nejvzácnější poklad. Každý stůl měl přistavené dvě židle, ve kterých seděli studenti strany Desire. Majda zavřela bíle natřené těžké dveře a sama se rozeběhla k jednomu stolu, který byl mimochodem hned vedle mého. Nemeškám a udělám to, co ona. Martin, který sedí po mém boku, mi pošle po dřevěné desce malou perlu bílé barvy. Může být velká asi jako nehet na palci nějaké dospělé dámy. Ve světle pronikajícím oknem se úžasně leskla. V té samé chvíli, kdy ji zachytím vejde do místnosti naše učitelka a zároveň předsedkyně Desiru.

,,Tak žáci, jistě víte, že je načase vybrat jednoho zástupce naší strany." Přešla rovnou k věci. Jo. Je načase vybrat zástupce. Tak dlouho jsem chtěl být právě já tím vybraným, ale nevyšlo to. Martin o tom sní dodnes. Já to vzdal. Osobně odhaduju, že by to mohl být Lukas (Takový blb, který se líbí snad všem holkám, ale má mozek rovný velikosti lískového ořechu.)

,,Výběr začíná právě teď!" Ozval se halou učitelčin hlas, který mě vytrhl ze světa fantazie (Zase...). Pohlédnu tím samým směrem, jako každý rok - k obří černé perle na podstavci vystlaném kašmírem a taftem. Učitelka se dotkne koule prstenem, ve kterém je zasazený krvavý rubín tvaru soví hlavy - její druhé podoby. Nejdřív se ozvalo slabé zacinkání, jak se rudý kamínek na prstenu dotknul perly.

,,Vaše perly prosím." Pronesla už trochu tišeji zástupkyně. Žáci jako na povel (A taky že to povel byl.) pozvedli malé bílé kuličky a já úplně cítil tu naději, že zrovna oni budou vyvoleni. Černá perla se pomalu rozzářila do fialova. Učitelka zaklepala prstenem podruhé, jako by kouli ovládala pouhými doteky. V tu ránu se z koule postupně začalo oddělovat fialové světlo. Vypadalo to, jako tisíce miniaturních bublinek, které slabě světélkovaly a vznášeli se nad hlavami všech přítomných. Teď jenom čekáte, do které perly se vsáknou. Ten komu se to stane je vyvolený. Bubliny přeletěli bez povšimnutí nad Lukasovou perlou (Upss...). Postupně zamířily k Majdě. Nic. Jenže u mě se zastavily. Napětím přestanu dýchat. Že by se konečně usmálo štěstí i na mě? Bubliny začaly pomalu sestupovat a náhle zmizely. Co to sakra je?

,,Nico! Jdeš ty!" Usmála se Majda a nadšeně zajásala. Podívám se na perlu ve svých rukou. Černá...

,,Nico je náš zástupce." Usmála se mile i učitelka a jedním ladný pohybem ruky mě vyzvala, abych ji sledoval směrem před školu, kde stály další dva učitelé a dva žáci.

,,Zdravím zástupce Star Dust a Revenge." Snažila se zanechat shledání v klidu a bez hádek.

,,Také zdravím stranu Desire. Vidím, že se vaše perla letos překonala. Takové nedochůdče!" Zabručel posměšně učitel Revenge a zaostřil na mě očima. Už to bylo děsivé. Ještě k tomu měl jedno oko zelené a druhé šedé. Měl jsem sto chutí zavrčet, ale ruka položená na mém rameni mě umírnila.

,,Nico byl vybrán. Stejně jako Ronny." Zastala se naší strany postarší žena a já konečně poznal, kdo to je. Předsedkyně Star Dustu. Tvářila se nepřítomně, ale přesto jí v očích plály podivné ohníčky.

,,Tak dost! Zástupce, které máme poslat do světa lidí máme. Můžeme je doprovodit za hranice." Pronesla zničehonic s ledovým klidem. (Ta  strana se mi vždycky zdála nějak klidná.) Učitel Revenge se pustil vpřed jako první a razil si cestu mezi hustými křovinami. Za ním se vznešeně nesla žena ze Star Dustu a jako poslední Desire (Ostatně jako vždycky.).

,,Nico..." Zašeptala učitelka na moji adresu. Otočím k ní hlavu.

,,...jde tady o budoucnost naší strany. Víš, co se v téhle situaci nesmí?" Zeptala se. Sakra! Počkat! Počkat! Jo, mám to! Při téhle hodině jsem spal. Takže odpověď je jasná:

,,Ne." Sklopím podřazeně oči. Učitelka si povzdechne, ale ochotně mi udělá rychlé shrnutí základních informací, které jí v hodině asi stály hodně úsilí.

,,Tohle jsou nadřazené strany, takže se k nim nechovej, jako ke kamarádům, dokud ti to nepovolí. Ta dívka ze Star Dustu..." Podívám se po té holce. Je opravdu krásná. Světlé blond vlasy dlouhé po kyčel, pěkné boky, štíhlá postava, dlouhé tenké nohy, křišťálově modré oči a krásné rty jemně růžové barvy. Na sobě má bílé kraťasy a světle modrou mikinu.

,,...je hodně mrštná, chytrá a má silně vyvinutý sedmý smysl." Sedmý smysl je to, co nám umožňuje přeměnu ve zvíře a vyhledávání lidí, které máme přivést. V podstatě je to druh magie.

,,Její duše je bílý kůň. Jmenuje se Linzi. A tamhle ten kluk....." Podívám se na zástupce Revenge. Svalnatý, černovlasý kluk s podivně šedýma očima je oblečen kompletně černě.

,,...se jmenuje Ronny. Na toho pozor, prý umí být strašně zákeřný. Jeho duše je černý panter. Není moc chytrý, ale pouze prohnaný." Pak jako mávnutím kouzelného proutku zvážní.

,,Pamatuješ si aspoň první pravidlo?" Špitne. Zapátrám v paměti.

,,Žádný flirt mezi jinými stranami."

,,Žádné vztahy. Žádný pohlavní styk, žádný flirt, žádná láska. Můžete být nejvíc pouze kamarádi."

,,Rozumím." Stejně mám oči jenom pro Majdu. Tím můj rozhovor s učitelkou končí. Po pár minutách dojdeme na okraj lesa, kde přestává růst všelijaký porost. Jsme tady. U neviditelné bariéry.

,,Až řeknu teď, projdete. Se zbytkem mise si musíte poradit sami." Učitel Revenge vytáhne z kapsy medailon ve tvaru černého pentagramu ze železa se zasazeným krvavě rudým kamenem na černém řetízku. Učitelka Star Dustu vytáhne ten samý, ale její řetízek byl stříbrný, stejně jako pentagram. Taky kámen je jiný. Žlutý. Moje učitelka zaloví v kapse. Její řetízek má bronzovou barvu a ledově modrý kámen. Učitel Revenge je všechny převezme a ,,přiloží" do vzduchu, jakoby se tam nacházel výklenek. Najednou se objeví světle zelené silové pole. Párkrát zamrkám, ale nezdá se mi to.

,,Teď!" Křikne na nás učitel. Ronny se rozeběhl jako první a proskočil malou dírou v bariéře jako černý panter. Linzi ladně skočila do díry šipku a přistála na druhé straně v elegantním kotoulu.

,,Hodně štěstí." Popřály mi učitelky strany Star Dust i Desire. Rozeběhnu se a při odrazu se proměním ve vlka. Když jsem procházel trhlinou, jako by mnou projel šok. Bylo to jako skočit do ledového bazénu. Přistanu na druhé straně a okamžitě se ocitnu ve svojí lidské podobě. Tady začíná moje cesta. Tady, na tomhle místě se začne formovat můj příběh...

Další můj příběh (Stupidní, jako vždy.) je na světě. Tentokrát se to trochu liší od mých obvyklých kravin, ale stejně. Doufám, že se vám bude líbit. (Kamarádka mi ho schválila na zveřejnění, tak snad tak nanic nebude XD )