Martin:

Majda se zakousla jednomu panterovi do krku. Já se tesáky ohnal po lani. Okolo se míhaly stovky gepardů, vlků a sov. Všichni bojovali. Topili se v loužích krve. Nebe už skoro celé zhnědlo.

,,Martine.... Je to jako....."

,,V těch nočních můrách." Odpovím dřív, než mohla Asha domluvit. Nad hlavou mi zakroužil zelený drak.

,,Elizabeth!" Navážu spektrem.

,,Máš být v úkrytu!"

,,Já vím, ale nešlo to vydržet." Vychrlila ta podivná zelená světýlka, která se obalila okolo černého tygra.

,,Tahle válka stejně brzy skončí." Přistála a švihla trnitým ocasem přes čelo jednoho vlka z Revenge, co zrovna kousal Majdu do nohy. Polem otřásl silný magický výboj. A nelidský křik.

,,Zástupkyně!" Rozeběhl se Nico po směru ,,větší" války.

,,Počkej!" Zakřičím. Najednou jsem vedle sebe spatřil Daniela.

,,Zůstaň tady." Nařídil čokoládový vlk.

,,Chci vám pomoct!" Zaprotestuji.

,,Dobře. Oběhneme to zadem." Kývnul ke skoro zarostlým dveřím.

,,OK. Dej vědět Nicovi." Zalomcuju s kovovou klikou. Celý plát se s vrzáním otevřel a my jako dva vlci vběhli dovnitř.

,,Pojď! Doprava." Štípl mě Daniel do boku.

,,Jo, jasně."

,,Ne! Nico, ne!" Dolehl k našim uším rozkaz hlavní učitelky.

,,Martine, oběhni tu řadu sedadel. Já jdu druhou stranou." Přikrčil se a začal lézt neslyšně vpřed. Atmosféra se plnila všelijakými druhy kouzel. A pak ji přerušil Danielův výboj. Vyskočím z úkrytu. Všichni byli mrví..... Leželi na zemi v loužích a z koutků úst jim vytékala krev, po těle měli podivné boule.

Hromadné kouzlo moru....

Tohle kouzlo ničilo orgány. V těle zůstala jen krev a ta musela vytéct ústy....

Proto Daniel křičel, ať utíkáme pryč..... Bylo by po nás. Po všech.

,,Martine! Odveď ji do stanu léčitelů. Mikaela ho zařídila v lese Desire." Nico svíral v rukou tělo sněžné sovy a přitom vytvářel tři štíty. Jeden odrážel silnější kouzla zpět na vysilatele, druhý pohlcoval energii slabších kouzel a ten třetí bránil fyzickému napadení. Daniel se zrovna vrhal na hadí hůl staršího kouzelníka. Vezmu sovu a uháním pryč. Jak jinak než zadním východem....

Majda:

Netrvalo dlouho a všichni byli unavení a zranění. I přes veškerou snahu Elizabeth, která se vrátila do léčitelského úkrytu a pomáhala seč mohla padali mrtví po stovkách. Anet a Andy zkoušeli zformovat obranná kouzla, aby zachránili co nejvíce lidí, ale i jejich snaha přišla vniveč. Meče o sebe cinkaly a vytvářely smrtonosnou hudbu.

,,Dlouho to nevydržíme...." Zasípala Asha a udělala přemet vzad. V letu ji ale smetl panter a zakousl se jí do boku. Zakřičela a snažila se ho bodnout kamkoliv měla možnost. Nakonec trefila. Shodila ze sebe bezvládné tělo a těžce se postavila. Z rány se jí řinula krev.

,,Musím tě odvést za Elizabeth...."

,,Ne! Tenhle boj dokončím!" Položila mi před hruď plochou stranou meč.

,,Nedělej drahoty a poběž!" Vezmu její paži a přehodím si ji přes rameno.

,,Rychle!"

,,Svezu vás." Snesla se z nebe červená dračice. Na jejích tvrdých šupinách zelo kovové brnění.

,,Díky Anet." Vyhoupla se na hřbet draka Asha. Já hned za ní. Anet zamáchala křídly a ladně se vznesla nahoru. Letěla jako blesk. Netrvalo dlouho a už zase klesala.

,,Mikaela na vás čeká. Já se musím vrátit do boje." Zařvala a odrazila se od země. Za chvíli z ní zbyla pouze tečka v oblacích. Najednou se z bílého stanu vyřítila černovláska.

,,Co jí je?"

,,Nemůže pořádně chodit, velké kousnutí do boku."

,,Vezmi ji tamhle." Ukázala na provizorní lůžko. Asha se pajdavě posadila. Rázem u ní už stály lidé ze Star Dust a máčeli její rány v dezinfekci a vodě.

,,Martine!" Přiletěl další, tentokrát bílý drak. Na jeho kůži chrastily stříbrné pláty.

,,Zástupkyně....." Vydechnu, když Martin položil na stůl sněžnou sovu. Mikaela si ji prohlédla a párkrát jí prohmatala křídla.

,,Tohle je v pořádku. Ale to druhé.... Zpátky už nemůže. Martine! Majdo! Na bojišti vás budou potřebovat. Lexy! Dones mi obvazy, dlahu a...."

,,Pojďte. Svezu vás." Vydal hrdelní zvuk Andy.

,,Můžu s váma?" Otočila k nám hlavu Elizabeth, která právě léčila Ashu.

,,Ne! Zůstaň tady." Sykl Martin a vyšplhal se na Andyho. Nalezla jsem a chytila se ostnu na zádech.

,,Vře to tam. Musíme tuhle válku ukončit...." Přelétl přes horu, kde se k nám připojilo asi sedm sov.

,,Sarah říkala, že zbaví všechny nepřátele sedmého smyslu. A ty a Anet jim máte zkusit domluvit." Navázala jedna spektrem a zahoukala.

,,Dobře. Majdo, Martine, budete vystupovat." Zařval drak a snesl se střemhlav dolů. Těsně nad zemí roztáhl blanitá křídla a vyrovnal let. Martin seskočil a dopadl na zem v elegantním kotoulu. Mně se povedlo spadnout na něho. Polem se rozhostila antimagická vlna. Na jeden velký kopec suti, který byl dřív kouskem zdi, vystoupala vysoká blondýna. Novopečení Strážci se váleli po zemi a šelmy se svíjely v bolestivém tanci.

,,Poslouchejte! To chcete žít takhle?! Ve válce? Strachu o vlastní život?" Všichni k ní frustrovaně  zvedli oči. Ona přesto působila sebejistě a hrdě svírala svůj luk. Vlasy jí vlály ve větru.

,,Tahle válka může skončit stejně rychle, jako začala." Pohlédla každému z Běženců do očí. Za ní přistáli tři draci.

,,Chci mluvit se zástupci Revenge a Star Dust." Pronesla. Elizabeth, která působila jako nedochůdče oproti Anet a Andymu sloní velikosti, se opatrně rozhlížela okolo.

,,Zástupce Revenge padl v boji." Na ,,pódium" se prodrala postarší žena. Star Dust....

,,Já se toho břemena ujmu...." Vyšel z davu mladý muž.

,,Jsem syn Alfaitra, uznávaného Strážce." Představil se. A sakra! Alfaitra skolilo rašeliniště při ,,honu na uprchlíky". Nebude svědčit proti nám?

,,Co požaduje strana Desire?" Zeptala se ohleduplně. Sarah se snažila působit dospěle seč šlo.

,,Rovnoprávnost."

,,Ale vždyť Desire je už po staletí...." Snažil se namítnout samozvaný zástupce Revenge.

,,To je to, oč tu běží! Nechceme být méněcenní!" Brnkala Sarah na tětivu. Všichni snížili hlas do šeptu a po bojišti se rozhostilo šuškání, které trvalo několik úmorných minut. Náhle si zástupkyně Star Dust kouzlem ticha vynutila pozornost. Všichni napjatě vyčkávali a hltali každý její pohyb. Odkašlala si.

,,Desire....." Odmlčela se.

,,Je shledána rovnoprávnou stranou!" Asha, která se tu zčistajasna objevila, mi padla kolem krku a Martin začal nadšeně výskat. Všichni odhodili zbraně a vítali nový začátek.

,,Dokázali jsme to! Jo! Vyhráli jsme!" Měla jsem pocit, že se Martin samou chválou propadne do země.

,,Máme přístup do utajovaných archivů..." Kontaktovala mě Sarah spektrem.

,,Počkat!" Rozhlédnu se okolo.

,,Asho! Sarah! Rychle, pojďte sem! Elizabeth! Jdi pryč!" Ozval se z davu Nicův křik. Moje nohy se dali do pohybu a já jako vlky uháněla jásající krajinou. Pár metrů před cílem mi Nico poslal varovný signál.

,,Nechoď sem!" Vedle mého boku se prohnala Asha.

,,Co se děje?" Ztuhnul i světle hnědý vlk - Martin.

,,Nelezte sem!" Poslal znovu Nico.

,,Ne! Jdu tam!" Udělám rázný krok vpřed. Ale rázem jsem poznal chybu.... Velkou chybu! Nico seděl u mrtvého těla a snažil se o srdeční masáž. Asha se mihla kolem a zase zmizela někde v davu. Do očí mi vhrkly slzy a já zalapala po dechu. Tlapy se mi třásly z té děsivé podívané. Z posledních sil se doplazím k umírajícímu, možná mrtvému, tělu, lehnu si a položím svoji vlčí hlavu na kdysi zvedající se hrudník.

,,Danieli..... Nico on nedýchá! Vždyť....vždyť...." Slova se ve spektru odrážela a nemohla najít správnou cestu. Zvednu smutně oči a přeměním se.

,,Majdo....." Položil mi ruku na rameno Martin.

,,Ne! On....Nico, nemůžeš něco udělat, prosím! Tohle....." Po tvářích si to řinuly slzy jako hrachy a dopadaly na roztrhané zelené tričko.

,,Majdo, tady nemůžeš být.... Pojď...."

,,Ne! Já tady MUSÍM zůstat. Nemůže být mrtvý....." Vjela jsem Danielovi rukou do vlasů a opřela si čelo o to jeho.

,,Danieli prosím....." Našeptávala jsem a snažila se vyhledat jeho spektrum. Neúspěšně.....

,,Nemůžeš být mrtvý...." Jeho kůže dostávala nepřirozeně bledý odstín.

,,Je pozdě....." Svěsila hlavu Asha.

A měla pravdu....

Čím dál víc faktů tomu nasvědčovalo.....

Zrzce se podlomila kolena a ona klesla do hromádky studeného popela.

,,A to je na tom hezké nemyslíš? Je to zvláštní."

,,Nedovolím, aby se ti něco stalo...."

V uších mi stále zněly jeho věty.

Včerejší....

A dnes....

Pozvolna se ve mně uvolňoval strašný pocit. Samota, prázdnota, ztráta....

Prohra....