Martin:

,,To. Si. Děláš. Srandu! Anet?" Zrzka se zakřenila a pohodila ofinou. Pořád na sobě měla to bílé ,,vězeňské" oblečení, stále byla bez bot. A já tam stál s otevřenou pusou jako magor..... A že tak vypadám nejspíš celkem často.....

,,Já myslel, že bude vlk...." Nico zavrtěl hlavou.

,,Její duše patří vlku, ale druh magie je dračí."

,,Myslíš, že to chápu?" Sarah zakašlala a prohrábla si mokré vlasy.

,,Měla by být vlk, ale magie Kappa je pradávná dračí magie, kterou zdědila. Od té doby co se probrala jsme s ní trénovali...." Nico po Anet hodil okem. Ona se přeměnila. Zvedla hlavu posazenou na dlouhém krku k nebi a vydala majestátní řev.

,,Wow...." Ušlo mi. Anet se oklepala a její rudé dračí šupiny se nádherně zaleskly v stříbrném měsíčním světle.

,,Kam půjdeme?" Nadhodila Majda a zkousla si bříško prstu. Nico se usmál.

,,Můžeme to vzít pěšky nebo......" Odmlčel se. Anet přišla blíž k našemu hloučku a sklonila hlavu, jako by chtěla lépe slyšet o čem se bavíme.

,,.....leteckou dráhou." Zadržím dech. Vážně? Realy?

,,Nevím jak vy, ale já mám jasno." Dala Sarah (bosou) nohu na zlatý osten, který měl drak na přední tlapě, a druhou se vyhoupla na hřbet. Anet frkla, párkrát přešlápla a složila si křídla. Nico nástup napodobil.

,,Odkdy chceš jít pěšky?" Řekl na moji adresu.

,,Ehm..... Od teď!" Otočím se na patě. Majda mě ale popadla za loket.

,,Nebuď srab!"

,,Došel jsem pro tebe do Trojúhelníku!"

,,A bojíš se nasednout na draka?" Upřu na ni vražedný pohled.

,,Ha ha ha!" Vydám se k obřímu ještěrovi první. Nasednu těsně za Nica. Majda vylezla jako poslední.

,,Ještě jí moc nejde lítat se zátěží....." Drak zavrčel.

,,Děláš si ze mě srandu Nico! Řekni že jo....." Zaškemrám.

,,Ne."

,,Jako vážněěěěěě!" Anet máchla blanitými křídly a vznesla se do vzduchu. Chladný vítr mě bodal do tváří jako tisíce jehel. Majda vypískla zděšením a rukama se mi chytila kolem pasu. Já se držel jednoho ostnu na zádech. Drak zničehonic trochu zavrávoral. Majda mě zmáčkla tak, že jsem skoro nemohl popadnout dech.

,,Já to říkal!" Snažil se přehlušit Nico hučení větru. Podívám se dozadu. Kromě Majdy, která měla zavřené oči, byl vidět i dračí ocas a krajina posetá tmou. Oblohu zdobilo snad tisíce hvězd, které se z téhle perspektivy zdály ještě hezčí než ze země. Bájný tvor nabral na výšce a vznesl se nad mraky....

O patnáct minut později......

Anet si lehla do trávy aby nám usnadnila slézání. Majda mě konečně pustila a já zjistil, jak super je volně dýchat. I když moje nohy vypovídaly službu. Ani si neumíte představit tu tvrdost šupin. Zvlášť, když na nich sedíte takhle dlouho.....

,,Tak Majdo, vítej v hnízdě Běženců." Pomohl Nico Majdě slézt z draka.

,,Běženců?" To je ale náhodička! Stejná otázka jako ta moje!

,,Všechno ti to vysvětlím." Nabídl jsem se.

,,Už jste zpátky!" Vyběhla ven Asha s Lemon a Danielem v patách.

,,A kdo je tohle?" Ukázala Majda neochotně na Ashu.

,,Mohla bych se zeptat na to samý." Odsekla a pohodila zrzavými vlasy, které se rozlétly jako plápolající plameny. Přesto se ale po chvíli přátelsky usmála a podala jí ruku.

,,Jsem Asha."

,,Majda." Daniel se zarazil a vzal Lemon do náruče. Majda se po něm podívala křišťálově modrýma očima. Štěně německého ovčáka se ale neklidně zavrtělo, proto ho Daniel raději položil na zem. Lemon začala Majdě automaticky tahat za nohavice a škemrala o to, aby ji podrbala.

,,Tohle je Lemon a ta němá bota je Daniel."

,,Ha ha ha! Moc vtipný Nico! Musíte urážet vždycky mě?"

,,Když ty seš tak roztomilej když se zlobíš!" Štípla Asha rozpustile Daniela do tváře. On ale vypadal jako by právě spolknul citron.

,,Martine, Asho, Danieli, proveďte tady Majdu a vyberte nějaký volný pokoj." Podívala se Sarah po Anet. Ta seděla na kameni a sledovala nedaleké jezero.

,,Dobře. Majdo pojď!" Mávla Asha rukou a vešla do domu první. Já za ní, potom Majda a nakonec Daniel. Bylo to v podstatě stejné jako moje prohlídka.

,,Jídelna."

,,Zbrojírna."

,,Tělocvična."

,,A tady bude tvůj pokoj." Vzala Asha za kliku tmavých dveří a otevřela. Majda vklouzla dovnitř a já mezi futra strčil hlavu. Byl to obrovský pokoj s podlahou z břízového dřeva na které byl chlupatý kruhový koberec svěže zelené barvy, zdi měly bílou barvu. Na pracovním stole z tmavého dřeva stála váza stejně zelené barvy jako koberec s krvavě rudou růží. Dvojlůžková postel uprostřed místnosti se nedala přehlédnout, stejně jako šatní skříně z ebenového dřeva.

,,Naproti tobě má pokoj Martin, vpravo je Daniel a vlevo já." Vysvětlovala ochotně Asha. Poté následovalo to samé přednášení, které mi poskytl Nico (Co jsou zač, o co se snaží, co je jejich úkolem a takové mně známé věci.), až na přidané shrnutí ohledně záchrany Anet.

,,Danieli? Volá tě Sarah." Vešel Nico. Daniel nechápavě zvedl zrak.

,,Mě?! Co se děje?" Nico zavrtěl hlavou.

,,Nevim, neřekla ani slovo." Daniel se otočil a vydal se pomalu chodbou pryč. Nico zmizel u sebe.

,,Kam jdou?" Zajímala se Majda, když postřehla snížení počtu osob.

,,Mají poradu. Asi půjde o další misi...."

,,Misi?" Asha se zahleděla na mě.

,,Vyrážíme na výpravy a zajišťujeme si tím vítězství. Podkopáváme Trojúhelník zevnitř. Tajně otáčíme Revenge a Star Dust proti sobě. Teď se nejspíš hádají, kvůli komu se Anet dostala ven z cely...."

,,Aha...." Zastrčila si Majda vlasy za ucho.

,,Měla by jsi jít spát.... Už je přece jen půl dvanácté. A ty!" Zabodla mi Asha prst do hrudi.

,,Budeš mít průšvih! Co sis myslel?" Majda tázavě pozvedla obočí.

,,Šel pro tebe bez dovolení. Nikdo nevěděl že zmizel...." Vysvětlila Asha omluvně.

,,Hele jsem tady! Všichni žijou, nikdo není zraněný. Možná tak moje mentální zdraví...."

,,Ale to už bylo zraněný dávno...." Rýpla si i Majda s lišáckým úsměvem.

,,Ty sem dokonale zapadneš!" Zakřenila se Asha. Majda po mně hodila rozpustilý pohled.

,,OK, už tady máme holčičí smečku. Měl bych se začít bát....." Předvedl jsem, jak pomalu couvám s rukama před sebou, jako bych se kryl před příchozím útokem příšery.

,,Máš čeho!" Dloubla mě Asha do žeber.

Daniel:

,,Co se děje Sarah?" Posadil jsem se na jednu židli. Střelka neklidně přešlapovala. Moje svědomí trochu kousala přítomnost Anet, která se nepřestávala na tyrkysové pohovce vrtět.

,,Anet prý zachytila silný signál..." Začala.

,,No a? Každých pár minut se může narodit někdo se sedmým smyslem. Od toho vysílají každý rok zástupce ne?" Sarah zakroutila hlavou.

,,Tohle je jiné. Je to někdo se zakázanou magií." Narovnám se.

,,Musíme pro to dítě dojít?"

,,Je to někdo stejně starý jako my...." Odtušila Sarah. Anet se postavila a přešla k nástěnné mapě.

,,Cože?! A to se projevil až teď?"

,,Volá o pomoc....." Zašeptala Anet. Vzala mezi prsty červenou fixu.

,,Je někde ve Skotsku." Zakroužkovala velké území.

,,Jak dokážeš tak přesně určit polohu?" Zajímám se.

,,To kvůli mému druhu magie. Vy využíváte energii ze čtyř živlů. Já cítím i energii života. A ta je o hodně silnější než živelná. Každopádně poslední signál vyšel odněkud z hor. Prosí o pomoc, sděluje zprávu o své poloze." Vysvětlovala a obkreslovala jedno tmavě hnědé místo.

,,Proč to ale neslyšela Majda? Nebo Martin?"

,,Jsou naladěni na jiné frekvenci. Majda je napojená na vzduch, Martin na zemi. Tenhle signál ale vycházel na linii životní energie. Chce, aby ho našel někdo se stejnou magií."

,,Počkej počkej! Chceš říct, že je každý napojený na jiný zdroj?" Zarazím zrzku.

,,Jo. Vy můžete komunikovat mezi čtyřmi živly. Každý ale čerpáte energii z jiných zdrojů. Třeba Nico je napojený na vodu. Tím pádem se mu půjde líp spojit s Majdou, která čerpá ze vzduchu, nebo s Martinem, což je země, než s Ashou. Ashy energie je totiž oheň. Protiklad. Černá a bílá."

,,A jaká je moje energie?" Sarah se zamračila.

,,Vrať se k tématu Danieli!" Okřikla mě jako malé děcko. ( Pfff! )

,,Ne, já mu to ráda řeknu." Otočila se ke mně Anet.

,,Ty jsi živel ohně, Nico voda, Majda vzduch, Martin země, Asha oheň, Sarah vzduch a Ren země."

,,Dobře, díky. A teď k té nejdůležitější otázce. Proč jsem tady?!" Sarah si prohlédla svoje nehty.

,,Chci aby jsi zajistil akci na záchranu toho volajícího. Všechno vysvětlíš, vybereš Běžence kteří půjdou s tebou a vezmeš si na starost Anet." Změřím si zrzku pohledem.

,,Nemyslím že by potřebovala ochranu.... Hlavně podle toho co jsem viděl v pevnosti Revenge....."

,,Víš moc dobře co tím myslím....."

,,Eééééé.....Ne. Neměla bys pro to ale vybrat někoho.....zodpovědnějšího?"

,,Sama mám práce dost. A myslím že Anet se o tebe když tak postará...."

,,Ha ha ha! Moc se směju! To už tu dneska bylo!" Sarah protočila oči v sloup. Anet si mě měřila pohledem. Potom zalétla směrem k oknu.

,,Je to tady...." Zašeptala zničehonic a ,otevřela zimě'. Dovnitř se vkradl čistý noční vzduch.

,,Co?" Otočím hlavu směrem k ní.

,,Zase volá.... Sarah! On to dlouho nevydrží!" Skuhrala.

,,Danieli, vyrazíte brzo ráno. Ještě se na něco potřebuješ zeptat?" Raději mlčím.

,,Dobrá tedy. Můžeš jít." Ochotně propustky využiju a zaběhnu za svojí první ,obětí' pro tuhle misi.

,,Martine? Máš minutku?"

Tramtaradá!  Předem se omlouvám, že tak dlouho nebyla kapitola, ale nějako mi vrtalo hlavou jak to tam zakomponovat....Tak co vy na to? Myslíte, že je Daniel pro tohle dobrá volba?