O týden později

Za celou tu dobu se nijak moc Tae Ik s Kang Hwim nepotkávali. Od té události se spánkem a rty se od sebe drželi dál, hlavně Won od Leeho. Dokonce se nepotkávali ani ve sprše či v kuchyni, kde právě Kang Hwi stál a zíral do poloprázdné lednice. Někdo mu snědl jeho citrony!

Mohli to mít na svědomí jen dva lidé; Tae Ik a Jin Se Ryeong, která byla den doma a čtyři pryč. Blondýna celkem zajímalo, kam pořád mizí. Každopádně, jediný, kdo mu to teď mohl objasnit, byl právě hnědovlásek, který se povaloval v sauně a dost možná se snažil umřít.

,,Tae Ik! Ty idiote!" Kang Hwi neměl ponětí, kde je, a na jednu stranu mu to bylo docela jedno. Tak moc se těšil, že si udělá vodu s citronem, již věčně popíjel, a citrony nikde. To mu hezky vyčte!

První ho však musel najít, což byl jistě úkol složitý a náročný. Netušil, kde začít, mohl být kdekoliv. A Full House byl obrovský.

Bylo na čase toho zlodějíčka najít. Jako první zkusil Kang Hwi hnědovláskův pokoj, v němž nedřepěla jediná živá duše. Jako další mu na mysli padla zahrada, ale po proběhnutí jí celé zjistil, že ani tam není. Pak tedy zbývala jen sauna, když Tae Ik nespal nebo nezahradničil. Stoprocentně se bude válet tam.

Přesně tak tomu bylo, hnědovlásek, zabalený jen v ručníku, tam trčel už něco málo přes hodinu. Jeho tělo bylo zborceno potem, měl pocit, že umře vedrem. Stejně nebyl schopen přemoct lenost a konečně vylézt.

Když Kang Hwi zjistil, že se uvnitř svítí, věděl, že měl pravdu. Vysvlékl se ze svého oblečení, odložil ho na hromádku stranou a kolem pasu si omotal čistý ručník. V něm následně vstoupil do rozpálené sauny.

Tae Ik ležel na bříšku na lavičce, teplo mu otupilo smysly natolik, že si jeho příchodu vůbec nevšiml. Vlastně, vůbec nevnímal veškerý okolní svět. Zameškal by i pád meteoritu.

,,Nazdar, krasavo," pozdravil ho za doprovodu škodolibého úšklebku Kang Hwi a posadil se hned vedle jeho hlavy, ,,kam pak zmizely všechny mé citrony, které jsem si tak pečlivě vybral a nakoupil v potravinářství? Hmm? Nevíš o tom něco? Chanton mi řekla, že to její práce není."

Hnědovlásek sebou překvapeně trhl, ležérně hlavu zvedl a zadíval se na něj. ,,Huh...? Citóny...? Já?" Skoro, jako by pro něj to slovo bylo neznámé. ,,No, byly dobré," pousmál se. ,,Díky~"

,,Takže jsi mi je snědl ty! Já to věděl!" Obviňovačně na něj Won ukázal prstem. A jak krásně to Tae Ik přiznal! ,,Jsi fakt strašný. Já vím, že jsem ti několikrát užral zeleninu, ale to už je hodně dlouho. Navíc víš, jak mám citrony rád..." Uraženě a trochu i smutně si založil ruce na prsou. ,,Jsi zlý."

,,Neeeeeeeeeeeeeeeee!" vypískl Tae. ,,Nejsem zlý!" Druhého slova ho donutila se zvednout a věnovat mu plnou pozornost. ,,Koupím ti klidně nové."

,,Stejně jsi zlý, pfff," odfrkl si Kang Hwi a odvrátil od něj hlavu stranou. Schválně si i o kus odsedl. ,,Já se na ně tak moc těšil a tys mi zkazil náladu. Jak mi ji zlepšíš, hmm? To by mě zajímalo, jakým způsobem své provinění vykompenzuješ."

,,Kang Hwi...!" zaúpěl a přišoupl se k němu zpátky. Připadal si celý takový strašně malátný a celkově mimo. ,,Moc se omlouvám, nezlob se na mě."

Neuvažoval, zcela automaticky se přišoupl ještě blíž, až se mu nakonec více méně vyšplhal na klín.

Tato skutečnost Kang Hwimu unikla až do té doby, než kolem svého pasu pocítil jeho nohy, jak se k němu tiskne. Vystrašeně se na hnědovláska zadíval. Tohle by do něj nikdy neřekl. ,,Tae Ik, co to, sakra, děláš?"

,,Co bych měl dělat?" Hnědovlásek byl opravdu mimo, Kang Hwi ho svým vypracovaným tělem přímo hypnotizoval. Nepřiznal by to, ale aktivita, k níž ho využívali spoluvězni, mu začínala silně chybět.

,,Sápeš se po mně, řekl bych..." Ten odhodlaný a zároveň zmatený pohled v Tae Ikových očích Kang Hwimu doslova bral dech i slova z úst. Neudělal to schválně, ale jako mu byl Lee čím dál blíž, pokládal se stále více dozadu, aby mu unikl. Přestal s tím, když se jeho kůže na zádech dotkla lavičky pod ním.

Tae Ik ho svým pohledem chvíli upřeně hypnotizoval a možná by zašel i dál, kdyby v tu chvíli neprozřel. ,,Sakra! Biane!" Odtáhl se z něj tak prudce, až tvrdě spadl na zem.

,,Idiote!" křikl po něm Kang Hwi. Vyletěl jako střela a vzápětí seděl vedle něj a pomáhal mu se zvednout do sedu. ,,Co to mělo znamenat? Kvůli tamtomu ses akorát praštil..."

,,Biane," omluvil se znovu hnědovlásek a s jeho pomocí se vyhrabal na nohy. ,, Měl bych si jít pro pomeranč. Nebo třicet."

,,Ale citrony mi už nevezmeš," varoval ho s potrhlým úsměvem Kang Hwi. Při zvedání se si přidržel ručník, protože nechtěl, aby mu spadl, byl totiž povolený. To byla asi Tae Ikova vina.

,,Jasně... Chjo... Určitě mám ty hloupé myšlenky kvůli nedostatku vitamínu C..." brblal si Tae pro sebe a snažil se saunu opustit.

Moc mu to nešlo, jeho smysly byly stále mimo z toho tepla.

,,Jaké hloupé myšlenky?" Tuto otázku si Kang Hwi nedokázal odpustit. Nechápal, co se to s Tae Ikem děje. Chtěl mu pomoci, ale vůbec netušil, jak by mohl nebo co by měl pro to udělat.

,,Nom... Asi jsem se zbláznil a moje hlava mi poslední týden vnucuje samé divné myšlenky a nápady..." povzdechl si Lee.

,,Nápady? Myšlenky? O co se jedná?" Kang Hwi vstupoval do nebezpečných vod, aniž by to sám tušil. Byl téměř posedlý touhou po pomoci, že chtěl vše vědět i za vysokou cenu. ,,Řekni mi něco z toho, předveď..."

,,Věř mi, to nechceš..." odmítl Tae Ik a zavrtěl hlavou. Byl si jistý, že kdyby ho poslechl, Kang Hwi by ho pořádně praštil.

,,Udělej to, zkus to. Nemůžeš vědět, jaká bude moje reakce." Kang Hwi polkl, do čeho se to zase namočil? Měl pocit, že jediné, co Tae Ik chce, je pusa, nebo třeba polibek. V podstatě by to nebylo poprvé, kdy by se něco takového stalo, takže byl ochoten to podstoupit. Popravdě se i tak trochu bál.

,,D-Dobře..." Roztřeseně k blondýnkovi přistoupil, vlásky si odhrnul z čela. Ruce mu položil na ramínka, postavil se na špičky, Kang Hwi byl teď trochu vyšší než on. Bojácně zavřel oči a chvějícími se rty ochutnal ty jeho.

Bylo to přesně to, co Kang Hwi očekával. Strach v momentě, kdy se ho Tae Ik dotkl, úplně zmizel. Věděl, že je to pro hnědovláskovo dobro, tak se sebou nechal dělat to, co bude pro něj nejlepší. Nebránil se, pouze se snažil trochu zapojit.

Lee mu tiše vzdychl do rtů, bylo to pro něj neskutečně příjemné, cítit tak důvěrný dotek, po tak dlouhé době. Přesně po tom jeho existence celou tu dobu prahla.

Ten zvuk byl pro blondýnka jako rajskou melodií. Jak mohlo z obyčejného člověka uniknout něco tak božského? Jeho mozek to nepobíral, sám byl zahalen v husté mlze, již tvořily jeho zmatené pocity. Líbilo se mu to, nemohl to popřít.

Hnědovlásek se do polibku vžil, na svého společníka se natiskl a jeho rty okupoval ještě víc. Nechal se situací unést, nemyslel na nic jiného.

Ještě to nebylo v takové fázi, kdy by si Kang Hwi řekl: Tak dost, tímhle to končí! Byl hodná duše, proto se to rozhodl vydržet i když se mu to začínalo líbit trochu méně. Začátek byl hezký, ale čím větší vášnivost se do toho zapojovala, tím to bylo pro něj těžší.

Tae Ik si to uvědomoval, proto se donutil po posledním několika vteřinách, odtáhnout. Prudce dýchal, tváře měl poměrně dost rudé. ,,Biane..."

,,Neomlouvej se, všechno je v pořádku," ujišťoval ho pološeptem Kang Hwi. Byl nesmysl, aby si to vyčítal. On sám by tohle klidně podstoupil znovu, pokud by mu to pomohlo. Tak strašné to nebylo.

,,Stejně," povzdechl si. ,,Znovu to už neudělám, slibuju..." Bylo to vážně příjemné, ale došlo mu, že asi jen pro něj.

,,To neříkej," zavrtěl Kang Hwi důrazně hlavou, ,,a polib mě znovu." Ne že by si to Kang Hwi vyloženě přál, ale rozhodně si nepřál, aby z něj měl mladík deprese.

,,Nee," zavrtěl hlavou. ,,Radši půjdu." Jak řekl, tak udělal. Pevněji si uvázal ručník a vyklouzl ze dveří, které za sebou zavřel.

,,Tae Ik! Zastav se!" křikl po něm Won, načež se hluboce nadechl. ,,Vrať se za mnou, neutíkej před tím!" Teď se cítil špatně z toho, že ho tímto způsobem vykopl. Usadil se na lavičku s nadějí, že ho druhý poslechne.

Tak se nestalo, druhý totiž utekl do svého pokoje. Pečlivě se utřel, ze skříně vytáhl nějaké to oblečení a pečlivě se do něj nasoukal.

A tak Kang Hwi čekal, čekal a čekal, než s mu z toho tepla udělalo špatně. Saunu vypnul, vylezl z ní a převlékl se. Až pak zamířil za Tae Ikem, se kterým si chtěl promluvit. Těsně před dveřmi se však zarazil. Mělo to vůbec cenu? Spíš by ho měl nechat, ať se dá do pořádku. S touto myšlenkou se na patě otočil a odešel do kuchyně, protože mu stále kručelo v břiše.

Hnědovlásek se zatím bezcílně povaloval po posteli, hlavu schovanou v dlaních. ,,Nyaaaa!" zasténal nešťastně, netušil, co by měl vůbec dělat. Byl sám ze sebe zoufalý.

Blonďáček doklusal k ledničce, v níž dříve nenašel své citrusy. Nebylo zbytí. Bříško mu říkalo, že má hlad, tak ať si ukuchtí něco k jídlu. Nebylo od věci něco uvařit, ingrediencí bylo doma dost. Tae Ik jeho vaření bezpochyby ocení.

Hnědovlásek sám totiž vařit neuměl, to věděl dobře. Pokaždé, když šel do kuchyně, mnoho lidí se bálo, že vyhodí Full House do povětří.

Kang Hwi přemítal, co asi tak může dělat. Leží, převaluje se? Snaží se usnout, či nad něčím usilovně přemýšlí? Tae Ik pro něj byl jako hádanka, kterou nedokázal rozluštit, otázka, na niž neznal odpověď. Jak si mohl být něčím ohledně něj jistý?

Tae Ik dělal od všeho trochu, u ničeho nevydržel dlouho. Nedokázal se soustředit na nic jiného, než na Kang Hwiho hebké rty. Stále je cítil na těch svých.

Nakonec to prostě nevydržel. Byl vzrušený, a moc. To, jak krásně ho Kang Hwi líbal, ho vzrušilo už i předtím, což byl vlastně také jeden z důvodů, proč utekl. Nechtěl, aby to druhý viděl.

Neodolal, jednou z pacek sklouzl do vlastního klína. Tiše a naprázdno polkl, pak zoubky pevně skousl spodní ret. Chtěl se ujistit, že nevydá ani hlásku.

Potřeboval se uspokojit, to bylo jeho hlavním cílem. Věděl, že to bude slabší oproti tomu, jak nádherné ty pocity byly ve věznici. Přesto mu nezbývalo nic jiného. A tak s obrazem líbajícího Kang Hwiho sevřel své vzrušení v dlani.

Věděl, že sem může někdo každou chvíli vejít, chtěl to tedy provést co nejrychleji to bylo možné. Packou kmitl nahoru a dolů, nejdříve pomalu a nejistě.

Zatímco on si hrál sám se sebou, Kang Hwi o ničem z toho neměl ponětí a v klídku si stál u plotny, na níž vytvářel jejich oběd. Docela ho zajímalo, kdy se vrátí Jin, protože tu opět několik dní nebyla. Kde pořád trajdá?

Možná, že ještě zajišťuje něco ohledně Leeho. Za poslední dva týdny četl pár článků a rozhovorů s ní, zdálo se ale, že o Tae Ikovi svět ještě neví.

To bylo dost možné. Dost však myšlenkám o ní a hurá na finální přípravu pokrmu. Kdyby věděl, co se právě děje v Tae Ikově pokoji, nejspíš by svou činost prodloužil na maximální dobu.

Osud to zařídil tak, že se o činnosti hnědovláska dozvědět neměl, za což byl druhý jistě vděčný. V Kang Hwiho očích by jistě spadl velmi nízko, hanbou by se navíc propadl.

Kang Hwi totiž dokončil jídlo přesně v momentě, kdy Tae Ik dosáhl toho vytouženého pocitu. Hnědovlásek po sobě musel uklidit a blonďáček vše naservírovat a připravit k podávání. Vyšlo jim to oběma jen tak tak.

Jen, co Tae všechny důkazy své činnosti hodil do koše a posadil se do křesla, blonďáček vyšel nahoru s tácem plným jídla, který položil na zem a zaťukal na jeho dveře.

,,Dále," zvolal Tae Ik a snažil se zachovat chladnou tvář. Tuto snahu mu mařila červeň, která se mu udržovala ve tváři a nechtěla se stáhnout. Přeci jen, do pokoje teď vstupoval ten, nad jehož existencí dosáhl vlastními silami orgasmu.

Snažil se na to nemyslet, dělat, že se nic nestalo. Doufal, že to pomůže. Vzápětí oněměl, když Kang Hwi vcházel do dveří s tácem plným jídla.

,,Hlavně neječ," přikázal mu dobře Kang Hwi, protože se nechtěl jeho jeku leknout a jídlo upustit. Byla by to zbytečná práce. Viděl, jak je kvůli němu Tae Ik bledší a bledší. Provedl snad něco?

To vůbec ne, právě naopak. Svými činy stále Tae Ika neskutečně dojímal, doháněl ho k slzám. Když tak nad tím Tae uvažoval, není třeba těhotný? Tím by se vše vysvětlilo.

Ne, to nebylo možné. Tato skutečnost musela být zamítnuta. Na Kang Hwiho slova nic neřekl, dál seděl ve svém křesílku a vlastně se ani nehnul.

Teprve po několika minutách si uvědomil, že by měl asi něco říct. Obrátil se na svého společníka a jemně kývl. ,,Ahoj..."

,,No, to je dost, že zdravíš. Už jsem myslel, že tu vystojím důlek." Zasmál se svému vlastnímu vtipu Kang Hwi a vycenil na něj své perlové zuby v úsměvu od ucha k uchu. V takovém tom úsměvu, pod nímž dívky omdlévaly.

Popravdě, i Tae Ik měl co dělat, aby z něj skutečně neomdlel. ,,Ehm, to by se ti nepovedlo... Podlahy máme kvalitní..." Snažil se zamaskovat své nepochybné rozpaky.

,,Však to dává smysl," přitakal souhlasně Kang Hwi a posadil se i s jídlem na ustlanou postel. Ničeho podezřelého si tam nevšiml. Ohlédl se na hnědovláska se slovy: ,,Tak jdeš sem?"

,,Jup," kývl Lee a s opatrně se přisunul k němu. Dostatečně blízko, zároveň ale, aby se ho žádnou části těla nedotýkal.

,,To ti to trvalo," utrousil blondýnek a usadil se do tureckého sedu. Bylo tak v podstatě vidět všechno, protože ten blázen vyštrachal své legíny, jako kdyby si hrál na baletku. Látka byla jako jeho druhá kůže, přesně kopírovala každičkou linii i sval.

Hnědovlásek měl pocit, že to snad dělá schválně. Že ho schválně provokuje a dělá mu to stále těžší. ,,Copak jsi to uvařil?"

Wona potěšilo, že se ptá. Připadal si tak šťastný, tohle mu vyhovovalo. ,,Jsou to vietnamské nudle s bambusovými výhonky - takže zdravá věc! - a k tomu restovanou zeleninu, něco pro tebe, plus přírodní kuřecí plátek. Nezní to nádherně?" Bál se, že se to Tae Ikovi nebude zamlouvat. ,,Snažil jsem se."

,,Whoaaa!" Taemu se už jen při tom popisu sbíhaly chutě. ,,Jsi šikovný~" uculil se a popadl jedny hůlky. ,,Nevěděl jsem, že umíš tak úžasně vařit."

Blondýnovi se do tváří nahrnula červeň. Tae Ik ho ještě nikdy takhle nepochválil, byl na sebe hrdý. Nemohl mu však říci, že to uvařil pro něj, protože by to působilo vážně divně. Na tu událost s polibkem už nemyslel, ale stále to mezi nimi viselo.

,,Další z důvodů, proč si tě tu nechat..." zamumlal si mladší pro sebe a pousmál se. Pak ho něco napadlo. K tomuhle jídlu by se skvěle hodily jeho džusy, pro které se chystal jít.

Jakmile se však zvedl, Kang Hwi ho chytil za packu a ublíženě se na něj zadíval. Jeho pohled jako kdyby říkal: ,,Kam utíkáš?" Nechtěl ho ničím urazit.

,,Promiň," pousmál se hnědovlásek a nevědomky ho pohladil po pacce. ,,Chtěl jsem jen donést pro pití..."

,,Oh..." Kang Hwi zatřepal hlavou a ihned ho pustil, vlastní ruku si přitáhl k tělu. ,,Tak to jo." Omluvně se ma něj usmál. ,,Tak šupej, ať nečekám dlouho. Nebo potřebuješ doprovod?"

,,Neboj, neuteču~" v další chvíli už byl Tae pryč, po schodech pelášil dolů, kde z ledničky vytáhl dva nápoje; pro sebe jablečný, pro Kang Hwiho citrónový.

Kang Hwiho láska k citrusům byla vážně šílenost a zvláštnost dohromady. Tomu se jako jednomu z mála Tae Ik divil. Jak mohl něco tak kysele-sladkého jíst v jednom kuse?

On sám teď citrusy konzumoval v tak velkém množství jen kvůli své mylné myšlence o nedostatky vitamínu C. Obvykle se jich skoro nedotkl.