Kapitola 7 - Štědrý den

Ahoj! Jestli se vám to líbí, tak vás potěším, protože tady máte další díl. :D

Když jsem se na Štědrý den ráno probudila u Elizabeth v pokoji (spala jsem tam zatím celé prázdniny), v nohou postele mi leželo několik dárků.

Elizabeth už byla vzhůru a rozbalovala si svoje dárky. Ukázala mi dárek od Brumbála. Bylo to malé fotoalbum s kouzelnickými fotografiemi nějakých lidí. U fotografie bylo vždycky připsáno, kdo na ní je. U první stálo: Elsa & Nicolas Brumbálovi. Na fotce byla taková drobná, krásná paní s dlouhými blonďatými vlasy a takový mile vypadající, černovlasý pán. Na další fotce byla zase ta paní a v rukou držela miminko, které nápadně připomínalo Elizabeth. A taky to byla ona, pod fotografií totiž stálo: Elsa & Elizabeth Brumbálovy. Na jedné fotce byl o hodně mladší Brumbál a nějaká paní. Stálo tam: Albus & Linda Brumbálovi.

Pak ještě rozbalila Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak od Vailly, a takovou malou, ručně vyřezávanou píšťalku od Hagrida, toho poloobra, za kterým jsme šli první večer od vlaku. Říkala, že je Hagrid fajn a že mě s ním seznámí (toho jsem se trochu obávala, přece jenom, pocházím ze smrtijedské rodiny, ale nic jsem neřekla). Potom rozbalila ještě pár dárků od svých kamarádů a s rozbalováním jsem byla na řadě já.

Od otce jsem dostala ručně vyřezávanou africkou masku, představující masku smrtijedů. Byl tam lístek na kterém stálo:
Milá Charlotto,
přeji Ti všechno nejlepší k Vánocům.
Doufám, že se máš dobře, a jsi v pořádku. Jak jsi asi pochopila z dárku, jsem teď v Africe. Je tu pořád stejně horko a tak, kdybys mi včera neposlala přání a dárek, asi bych si ani nevšiml, že jsou Vánoce, takže doufám, že Ti dárek přišel včas.
Odpověď teď radši neposílej, protože jsem každý den někde jinde, a Bella by mě nemusela najít.

Veselé Vánoce!

                                           tvůj otec, Rodolphus

Pak jsem rozbalila další balíček, ten byl od Elizabeth, a byla to kniha o historii kouzelnické hudby, protože Elizabeth ví, že mám ráda hudbu. Já jsem jí zase dala knihu o fénixech, protože ty má zase ráda ona.

Ještě jsem dostala krabici čokoládových žabek od Vailly. Od Anastasie jsem dostala takovou skleněnou kouli, ve které sněžilo, byl tam sněhulák a obloha, na které svítilo znamení zla, které měnilo barvy. Trochu jsme se tomu s Elizabeth podivily, ale jsou to přeci Malfoyovi. Taky jsem ještě dostala několik dárků od kamarádů.

Pospíchaly jsme na snídani, protože jsme se těšily, co Brumbál řekne na náš společný dárek pro něj. Několik dnů jsme mu totiž pletly barevné, vlněné ponožky.

Když jsme přišly do Velké síně, která byla skoro prázdná, dokonce i někteří učitelé na prázdniny odjeli, Brumbál se na nás usmál, a pokynul nám, ať si jdeme sednout k němu. Pak nám poděkoval a ukázal nám, že už je má na nohou.

Tohle byly jedny z nejkrásnější Vánoc, co jsem kdy zažila.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top