Tak se nám to hezky seběhlo: 30. kapitola, 300 votes a 3K přečtení :D Díky

Měla jsem pravdu. Moody se rozhodně nechová, jako správný učitel, a to ani nepočítám všechny ty narážky na mou rodinu. A evidentně ho dost štve, že se ovládám.

Dnes večer mají být vybráni šampioni do turnaje. Vyučování nám skončilo dříve a my se odebrali do Velké síně. Proběhla brzká večeře a když všechno jídlo zmizelo ze stolů, Brumbál se zvedl a všichni rázem zmlkli. On sestoupil z vyvýšeného učitelského místa k ohnivému poháru a po chvíli soustředění prohlásil: „Pohár je připraven vybrat šampiony." 

Plameny poháru zrudly a ven vystřelil lístek s něčím jménem. Brumbál ho chytil a nahlas přečetl: „Šampionem Kruvalu se stává Viktor Krum!"

Zmíněný chytač bulharského národního famfrpálového mužstva se za ohlušujícího potlesku zvedl a zamířil k profesorskému stolu, kde mu Brumbál pogratuloval a poslal ho zadními dveřmi někam pryč.

Pohár vychrlil ozdobný papírek, ze kterého se profesoři i studenti tří přítomných škol dozvěděli, že krásnohůlskou šampionku se stává Fleur Delacour.

Půvabná blondýnka s potleskem stejným jako u Kruma zamířila v jeho stopách a zmizela za dveřmi.

Pohár potřetí zčervenal a Brumbál chytil doutnající kousek pergamenu se jménem bradavického šampiona. Stal se jím oblíbený Mrzimorský sedmák a člen famfrpálového týmu, Cedric Diggory.

Když i on opustil místnost, začal Brumbál svou řeč: „Teď, když jsou všichni šampioni určeni..."

Nebylo mu však přáno ji dokončit protože z poháru opět vytryskly rudé plameny a ve vduchu se octl čtvrtý papírek. Co to má znamenat? Vždyť je to pohár tří kouzelníků, a ne čtyř. Nehledě na to, že jedna škola bude mít dva šampiony. Podívala jsem se k profesorskému sboru a zahlédla něco, co jsem nečekala. Moody se ušklíbl. Trvalo to jen asi sekundu, ale byla jsem si jistá. Hned jak postřehl můj pohled, dlouze na mě pohlédl a já se raději zase začala soustředit na čtvrtý lístek.

Brumbál ho znepokojeně chytil a potichu si ho přečetl. V obličeji se mu objevil zvláštní výraz. „Harry Potter!" zvolal už nahlas a já se podívala na Harryho, v jehož očích se značil úlek.

Hermiona do něj strčila, aby se zvedl a on se pomalu vydal k poháru. Jak tak šel, začali na něj někteří pokřikovat, že je podvodník a že mu ještě nebylo sedmnáct. Brumbál mu do ruky vtiskl papírek a pokynul mu, ať následuje ostatní šampiony. Pak nám všem nařídil, ať jdeme spát a s celým profesorským sborem, Karkarovem a Madame Maxime se rychle vydal za šampiony.

O tom Moodym jsem to nikomu neřekla. Stajně by mi nikdo nevěřil, když on je oblíbený profesor a bystrozor a já dcera dvou smrtijedů.

V ložnici jsem s tíživým pocitem ulehla do postele a celou noc se mi zdály noční můry o tom, jak mě honí Moody a vyhrožuje, že mě odvede za rodiči.