„Do testrálí prdele," ozvalo se Macnairův výkřik.

„Co je?" zeptal se Lucius, kterého to vytrhlo ze zamyšlení.

„Říznul jsem se o něco, co mi trčí z postele, kurva drát," stěžoval si ublíženě Macnair. Nemůžou ty kavalce bejt ve slušným stavu?!"

„Ty naděláš kvůli škrábnutí," povzdychl jsi Dolohov.

„Krvácím," fňukal Macnair.

„Kvůli tobě krváceli jiní a daleko víc, ale takhle nevyváděli," rýpal dál Dolohov.

„A když se to zanítí?" nedal se Macnair.

„Popros mozkomory o peroxid, vole. Jsi Smrtijed, ne nebelvírská prvačka, vem kus hadru, použij ho jako obinadlo a nedržkuj, než ti ublížím víc," utřel ho Dolohov svým nejjedovatějším tónem.