Chci tě ve svém srdci nést,
v duši dávno nemám místo.
Chci jen s tebou být, ty víš to
a odporovat nebudeš.

Chci tvé tělo za své mít,
to mé už krásu ztratilo.
Ty víš, že hezké kdysi bylo,
hledáš v něm krásu dál.

Chci tvou duši po svém boku,
tam, kde bys stál i ty, můj milý,
duše, jejíž křehkost je jak víly
tělo a křídla, jako motýla.

Chci být tvůj stín, být ti v patách,
být poblíž a s tebou, slunce mé,
teplo tvé ať nikdy nevystydne,
až stín, co za tebou se táhne,
kamkoli se hneš,
kdykoli naň pomyslíš,
obejme tvé tělo,
co víc lásky by chtělo,
potěší tvou duši,
jíž něžná krása sluší,
a rozbuší ti srdce blahem,
až vedle sebe – ty světlo a já stín – stanem.