Pro kámen nechoď daleko, anděli,
skály se o něj s tebou podělí,
když daruješ jim úsměv nesmělý
a necháš je políbit ti líčka.

Postav se před ně, přilož ruku naň,
je čas zaplatit za dar daň,
kamenem, drahokamem, šperkem se staň,
jen zavři oči, sklapni víčka.

Zři nádheru, krásy světla a tmy,
sleduj, jak u skal stojíme my
a potkáváme se rty spojenými,
když rozzáříš svou svatozář.

Pohlaď mě, anděli, smaragdy mi dej,
buď mým drahokamem, neváhej,
odvahu měj, lásku nám přej,
odhoď masku a ukaž svou tvář.