Neodcházej, úrodo

Ve sklepě chlastal vladyka,
svůdné koště vyzval k tanci.
Pak pána se zmocnila motyka,
i lopata dostala šanci.

Nesnesl pohled na hrábě staré,
k nimž se sekera tulila.
Nadělal by z nich třísky malé,
kdyby se mu sekera líbila.

Zastavil se. Už dozněla píseň,
s níž rytmus chytil pomocí vín.
Nyní zemědělce sužuje tíseň,
padá na něj vlastní stín.

Trápí se. Tomu se divit nedá,
když jen pro tohle dýchal a žil.
Jeho stará vrásčitá ruka snědá,
nezůstala bez jizev a křečovitých žil.

Chytej rytmus, vladyko! Povyskoč si naposled!
Než na pole padne sníh a rybník pokryje led!
Zatancuj si, vladyko! Vždyť jen pro pole ti srdce bije!
Dávej pozor na plody, stromy, ať do jara nic neuhnije!

Nesmutni, vladyko. Jednou příjde tvůj čas,
až na pole se vrátíš do zlata pšenice.
Stroje, lidé, ti vrátí spokojený život zas,
jen vyčkej.

Čekej.

Neodcházej, úrodo.



Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top