,,Ples je až za čtyři hodiny!" odporovala Victorie, ale Pansy byla proti. Založila si ruce na prsou a podívala se na ní. Stála odhodlaně naproti ní a Blaise s Dracem dvě nejlepší kamarádky pozorovali, netušíc o co jde. ,,Bude nám to trvat, věř mi, měla jsem pravdu i s těmi nákupy." řekla a Victorie si povzdechla. ,,Fajn." řekla odevzdaně a otočila se k Dracovi kterého políbila. ,,Uvidíme se na plese." usmála se na něj a odešla za Pansy která už nervózně postávala u otevřených dveří a okamžitě za ní zavřela.

,,A jak to tedy chceš?" ptala se Pansy když seděla před zrcadlem a Victorie jí rozčesávala rovné vlasy. ,,Hlavně aby nebyli rovné." řekla své přání a Victorie se rozesmála. ,,Ani nevíš jak ráda bych se vzbudila s rovnými vlasy." řekla ale rychle si vzpomněla na kouzlo na které přišli s Hermionou a vzala pramínek vlasů. Pansy mě opravdu dlouhé vlasy ale ty prstýnkové lokničky přibývali na hustotě až v polovině délky vlasů. Byl to zdlouhavý postup ale Victorie nedělala pramínky tak tenké, jelikož to se ani jí nelíbilo. Lokny byli silnější, elegantně jí dopadali do půli zad, díky kouzlu se i leskly a byli velmi poddajné. Když byli lokny hotové, jemně je rozčesala a první dva silnější prameny vzadu spojila vyčarovanou květinou ze smaragdů. Vytáhla dva drobné pramínky které Pansy nechala volně padat do obličeje. Ze stolku popadla lak na vlasy a celé své dílo přelakovala, aby to něco vydrželo.

U líčení chvíli zaváhala, ale nakonec s jistotou začala ve vnitřním koutku oka s tmavě zelenou kterou ztratila a ve vnějším koutku oka trochu světle hnědé. Všechno jenom lehce zakryla, rtěnku dala jenom lesk a vše zakončila řasenkou. Pansy byla krásná...

,,Díky Victorie!" vykřikla nadšeně a objala svou kamarádku. ,,Není zač. Máme ještě tři a půl hodiny." zasmála se když jí Pansy zahnala na židli. Chvíli přemýšlela nad tím, co udělat své kamarádce za účes. Její jemné lokny jí spadali někam pod lopatky. Rozhodla jí udělat lokny po mudlovsku a aby se nerozpadli, kouzlem je lehce rozčesala, aby mohla přejít na další krok. Stejně jako Victorie i ona vzala z každé strany ve předu několik pramenů a každý z nich zapletla do copu, který skončil až vzadu kde byl propleten rudými květinami jenž jistili to, že to bude všechno držet. Též jako její kamarádka všechno zalakovala a dodělala menší změny. těď přišel na řadu make-up, který byl u Victorie o trochu složitější. Měla hmavě hnědé kouřové víčka, červenou rtěnku a líčka přepudrovaná trochou rozjasňovače.

,,Jsi úžasná!" říkala Victorie když pouštěla Pansy která se usmívala na celý svět a poukázala na hodiny. ,,Vidíš?" poukázala na ty dvě a tři čtvrtě hodiny které jim zbývali. Victorie ale pokrčila rameny. ,,Měla jsem pravdu, času máme ještě dost." řekla a vytáhla šaty svoje i Pansy. ,,Možná trochu." připustí a vzala si své smaragdově zelené šaty které si oblékla a pomohla Victorii se zapínáním. ,,Máme ještě čas." řekla s úsměvem Victorie a prohlédla se v zrcadle. Její pohled sklouzl na zápěstí. Bylo to přesně šest dní od chvíle kdy na její Znamení zla použila Pansy kouzlo. ,,Pokud chceš mít jistotu, můžeš to kouzlo použít teď, nic se nestane." ozve se za jejími záda Pansy a podala jí hůlku, s kterou Victorie na své zápěstí seslala kouzlu. ,,Děkuji že jsi mi o tom kouzle řekla. Nevím, co bych si počala." znovu svou kamarádku objala a rozhlédla se po pokoji.

,,Máme ještě dvě a půl hodiny čas. Co dokončit tu výzdobu když odjíždíš až za čtyři dny?" ptala se Victorie s potulným úsměvem a Pansy přikývla. ,,Já ručně a ty kouzly." řekla se smíchem a otevírala víko krabice. ,,Tak dobře." pokrčila rameny a pozvedala hůlku. Zdobila strop, mezitím co Pansy vše na zemi. Strop se brzy třpytil řetězy, ozdobami a dokonce z ně padali sněhové vločky. Nad hlavami jim poletovali tři drobní andílci a nahoře na palandě si ustlala a ozdobila zábradlí. To samé zopakovala u Pansy a ozdobila skříň, čímž právě pomohla Pansy.

,,Je to krása." řekla uznale Pansy a Victorie přikývla. Pohled jí sklouzl na ruku, kde měla stále hodinky. ,,Za pět minut je čas vyrazit." oznámila a sundala si hodinky které uklidila do skříně. ,,Jsem nervózní." řekla Pansy a Victorie, dávajíc hůlku do šuplíku se na ní podívala. ,,Z čeho prosím tě?" optala se a došla k ní. ,,Z Blaisovi reakce." zamumlala a Victorie jí chytila za ruce. ,,Stejně jako já z Dracovo. Neměj strach Pansy, moc ti to sluší." povzbudivě se na ní usmála a pobídla jí k otevření dveří. Obě dvě vyšli z pokoje. V místnosti už nebylo moc lidí, ale upravení Draco s Blaisem čekajíc u schodiště na své dívky je bili do očí. Obě dvě přikývli a s prvním sestoupením schodu se na ně všichni otočili.

,,Jsi krásná." vydechl Draco a objal jí. ,,Děkuju." usmála se na něj a tváře jí jemně zčervenali. Když viděli že Pansy s Blaisem hned nepůjdou, Draco Victorii nabídl rámě a když se ho chytila, vyšli z místnosti a vyrazili do Velké síni která se na poslední chvíli upravila. Hodně připomínala Velkou síň ve čtvrtém ročníku kdy byl také ples. Přišli pár minut po zahájení a proto již začínala hrát píseň. Jim to nevadilo, tohle pro oba dva byla ideální. Páry začínali tančit do pomalého tempu valčíku nebo alespoň něčemu, co tomu bylo podobné. Zahlédla i Nevilla který ignoroval svou partnerku, kterou ani neznala.

,,Mohu prosit?" zeptal se jí po chvíli rozhlížení Draco a natáhl k ní ruku. Bez odpovědi, s úsměvem vložila svou ruku do té jeho a nechala se vtáhnout do toho malého davu který byl na parketu. Brzy se k nim přidala i Pansy s Blaisem a Nevill se svou partnerkou. V tuto chvíli jim bylo jedno kdo tančí vedle nich. Byli to jenom oni dva a nikdo jiný jim v tom nemohl zabránit. Kroužili po parketu a ostatní jim uhýbali. Profesoři na nich viseli očima a několik dalších žáků také. Jindy by se ošívala, ale teď jí to bylo jedno. Hleděla Dracovi do jeho bouřkových očí z kterých teď dokázala přesně vyčíst to, co y jí slovy řekl. Slov teď ale nebylo potřeba, byla zbytečná.

,,Prosím o pozornost!" zvolala rázným hlasem plným autority profesorka Mcgonagallová. Velkou síní se rozlilo hrobové ticho. Hudba přestala hrát a všichni přestali tančit. Ani Victorie s Dracem nebyli výjimkou. ,,Pan ředitel by rád pronesl pár slov." řekla a odstoupila pár kroků vzad aby za ní mohl přijít na místo ředitel. ,,Jsem rád, že jste se tu dnes všichni sešli. Poslední rok, sedmý ročník vám jde o vše a my doufáme, že vám tento ples trochu odlehčí od nekonečného učení kterého vám jistě brzy přibude." přejel je všechny pohledem. ,,Užijte si proto tento ples a prosím, ať se znovu rozezní hudba." ke konci lehce zvýšil hlas a hudba se jako na povel znovu rozezněla síní. Draco s Victorií si vyměnili úsměvy a znovu se nechali vtáhnout do víru tance.

,,Jdu pro pití, chce někdo taky?" zvedl se Draco od stolu u kterého seděli. ,,Myslím, že nějaké pití bychom uvítali všichni. Nechceš s tím pomoct kamaráde?" ptal se Blaise a dobrovolně se zvedl. Dívky najednou osaměly. Pohledy obou směrovali na parket. Nebo alespoň té jedné, Pansy. Victoriin pohled směřoval na Nevilla a jeho partu, jejichž pohled se každou chvíli obracel na ní. Znejistěla a otočila se na Pansy která ji pozorovala.

,,Co se děje?" zeptala se šeptem a Victorie nepatrně kývla hlavou Nevillovo směrem. V okamžiku kdy se Pansy ohlédla přišli jejich partneři a okamžitě vycítili tu jejich nejistotu. ,,Nevill má asi problém s Vicky." řekla Pansy když se na ní Blaise tázavě podíval. ,,Je to pravda!" ohradila se Pansy když se na ní Victorie zamračila.

,,Neměj strach. Něco si zkusí nebo se na tebe špatně podívá a skončí na ošetřovně." řekl Draco s vražedným pohledem zabodnutým do Nevilla který se radši nechal odtáhnout svou partnerkou na plac. Draco se spokojeně usmál a Victorie se rozesmála. ,,Děkuji za vaši ochotu. Upřímně nevím co bych bez vás dělala." usmála se na ně Victorie a upila svého pití.