,,Slečno Snapeová, dokázala by jste nám říct, jak působí kletby Conjunctivitus a Assa in tuo succo?" ptal se jí profesor a jí tato otázka zaskočila. Nešlo o to, že by odpověď neznala. Šlo o to, jaké kletby vybrali. Ano, nebyli to ani tak kouzla jako spíš kletby.

,,No, ano. Kletba Conjunctivitus vám zhorší zrak, vlastně pro někoho může být i ve vzácných případech tak vážná, že o zrak dočista přijde. Kletba Assa in tuo succo vám přinutí potit se a vy se poté ve svém vlastním potu vaříte. Tato kletba byla objevena již dávno před námi, a je to velmi bolestiví proces mučení, kde nejsou známy žádné fyzické zranění. Je to ovšem velmi bolestivé a je zakázáno používat ji na jednom člověku bez přestávky déle jak pět minut. I tato doba je opravdu velmi bolestivá." zašeptala ke konci a již se koukala do lavice. ,,Výborně slečno! Dnes si tyto kletby vyzkoušíme." řekla profesorka a jejich profesor je mezitím rozdělil do dvojic. Victorie byla s jedním Nebelvírským a k její nelibosti to byl jeden z oné noci kdy se její názor na Nevilla dočista změnil.

,,To chcete abychom se mučili?" vykřikl Nevill. ,,Tyto kletby jsou normálně používány Longbotome a my jsme povinni vás je naučit tak mlčte a pracujte!" vykřikla profesorka a nikdo už ani nedutal. Pohledem vyhledala stejně zaskočenou Pansy která byla s Nevillem.

,,Na tři! Raz, dva... tři!" zvolal profesor a ona okamžitě musela odrážet kletby které na ní létaly. Nebyli to jenom tyto dvě kletby. Bylo jich mnohem více, ale ona žádnou v tom spěchu nebyla schopna poznat. Šlo jí jenom o jedno - vyváznout zdravá. Byla už unavená, málo která dvojice stále pokračovala. Většina skončila když mělo dojít na kletbu Assa in tuo succo. Jenže její protivník nepřestal. Pokračoval do té doby, dokud nebyla vysílená a nedokázala se tak dobře bránit.

,,Conjunctivitus!" vykřikl a jí zasáhl šedý blesk do očí. S výkřikem upustila hůlku a cítila na sobě pohledy většiny třídy. Nic neviděla. Doslova nic, před očima měla tmu, ne nějaké šero. Připadala si jako slepá. Zvedla pohled přibližně jeho směrem a čekala co bude dál. Upřímně doufala že toho nechá, že pozná jak na tom je, ale on pokračoval.

,,Assa in tuo succo." slyšela ho šeptat a nic neviděla. Jediné co byla schopna vnímat bylo to, jak ji polil vařící pot, který se šířil po celém těle a jeho teplota stoupala. Její největší bolest se ale nacházela v jejím nitru. Měla pocit, jako by někomu ubližovala, možná proto ta nesnesitelná bolest v břiše. Nebo to s tím možná mělo pramálo společného. Ať to bylo jakkoli, přemáhala se aby nekřičela. Po chvíli se vzdala a svezla se na zem. To si jí všimli i ostatní.

,,Jak dlouho už tohle trvá?" ptal se ho profesor. ,,Já to nepočítám!" odsekl vztekle a ona cítila, jak se jí dva páry rukou snažili zabránit tomu, aby si ublížili.

,,Tak tu kletbu zruš, můžeš ji zabít!" říkal rozhněvaně Draco někde mimo její dobry sluchový dosah. To napovědělo tomu, že jí držela Pansy s Blaisem. Pomalu to všechno ustupovalo, ale nevymizelo to. Z očí jí vytekla slza a některé dívky začali křičet. Nechápala proč, co se to kolem ní dělo, ale do té doby než je profesorka uklidnila jí to trhalo ušní bubínky.

,,Slečno je něco jinak?" slyšela hlas profesora. Chovali k ní respekt od té události v lese. ,,Krom toho že mě všechno bolí?" zeptala se a předpokládala že přikývl. ,,Nic nevidím." hlesla a z hrdla se jí dostal ven vzlyk. Třídou to zašumělo, všichni si špitali o tom, co na to řekne ředitel, otec této dívky.

,,Vy budete po škole, je vám to jasné? V osm se hlaste v našem kabinetu! A vy ostatní jděte pryč, i vy tři!" rozkazovala profesorka a ona cítila jak jí někdo podepřel a někam jí vedl. Sotva za sebou nohy vlekla, na tož aby šla. Musela tomu dotyčnému důvěřovat a to je k její nátuře nehodilo. A hlavně ne k němu.