Je ve škole
Uběhl týden od toho večera, kdy si ji Nevill vzal, odtáhl, stranou a stejně jako před týdnem, i teď byl večer. Nikdo se neradoval k tomu, že se blíží konec roku a pro některé i konec celé školy. Tentýž ráno se celou školou roznesla zpráva o tom, že byl Harry Potter spatřen nedaleko Prasinek. A to znamenalo to, že je tam s ním i Ron s Hermionou.
,,Vím, nad čím přemýšlíš a nic se jim nestane." uklidňoval jí Draco když tentýž večer seděli s Pansy a Blaisem u krbu ve Společenské místnosti. ,,Ale já se bojím! Jsou to jedni z nejdůležitějších lidí v mém životě a oni jim ublíží. Copak to nechápete? Harry je tady v Bradavicích a to znamená válku." poslední větu řekla tak, aby to slyšeli jenom oni. ,,Ne, pokud se spletli nebo odejde." zakroutila Pansy hlavou. ,,Ale pokud se nespletli, tak neodejde. On takový není." zmlkla, když zpozorovala Noela, chlapce z pátého ročníku jak tam vběhl, celý udýchaný a něco si mumlal.
,,Tak už mluv sakra!" křikl na něj někdo. ,,Ředitel svolává celou školu do Velké síně, hned. Nic nikoho neomlouvá." řekl a snažil se dát důraz na každé slovo. Ani nemusel, každému naháněl strach ředitel nebo sourozenci kteří je učili OPČM. Místností to zahučelo, všichni měli to tušení, že je to kvůli Harrymu Potterovi.
,,Musíme tam jít?" funěl Blaise když čekali na klid. ,,Já myslela, že těhotná je Victorie." utrousila Pansy na svého přítele. ,,Díky Pansy." zasyčela Victorie a Draco je všechny napomenul. ,,Nechce toho!" sykl na ně a podívali se na ředitele.
,,Mnozí z vás jsou jistě udiveni, že jsem vás svolal v tuto hodinu. Dozvěděl jsem se, že dnes ráno byl v Prasinkách viděn Harry Potter." řekl ledově a v síni to zašumělo. ,,Pokud se dozvím, že někdo panu Potterovi napomáhal, ať je to student nebo někdo s profesorského sboru, mohu ho ujistit, že pude potrestán." řekl a postoupil vpřed. Všichni se po sobě ohlíželi. Nebelvírští byli vyděšeni, něco tušili. ,,Proto říkám ať kdokoli kdo něco o panu Potterovi ví, vystoupí vpřed." řekl a nikdo nečekal, že by někdo vyšel. Brzy na to se ale ozvaly kroky a před ředitelem a Smrtijedem stál samotný Harry Potter. Zalapala po dechu jako ostatní a chytila Draca na chvíli za ruku.
,,Zdá se, že navzdory vaší komplexní obranné strategie máte problém s bezpečností řediteli." řekl nahlas, tak aby ho všichni slyšeli a jako na pokyn se otevřeli dveře a v nich stál celý Fénixův řád, ještě s Hermionu, Ronem, Lenkou která byla unesena, Ginny a Nevillem. ,,A řekl bych že rozsáhlý problém." řekl a ona se opět podívala na Harryho. Stále tomu nemohla uvěřit. ,,Jak můžete stát tam, kde stál on? Řekněte to. Řekněte jak jste ho tehdy zabil! Podíval jste se mu do očí a zabil ho! Muže, který vám věřil! Tak bojujte, vy srabe." někdy vrčel, šeptal a jindy zase křičel. To, co nečekala bylo to, že na něj její otec vytáhl hůlku. Na chvíli ji stáhl, když si před Harryho stoupla profesorka McGonagallová. Zapomněla, jak se vlastně dýchá a bylo jí špatně z toho, co se dělo. Největší strach přišel tehdy, co profesorka začala házet na ředitele jedno kouzlo za druhým. Schovala se k Dracovi do náruče a modlila se ať to všechno dobře dopadne. Bylo to jasné, blíží se válka.
Její otec utekl, proměnil se v černý dým a uletěl oknem pryč. Všichni začali jásat a ona se přemáhala, aby se nerozbrečela. Všichni začali jásat a hledali, kdo kde je. Nic neviděla, nikdo z jejích přátel na Harryho neviděl, jenom slyšeli uši drásající křik dívek a hlas Pána zla.
,,...Vydejte mi Harryho Pottera a budete odměněni. Máte na to čas do půlnoci." opakoval to mrtvolný hlas stále dokola, než to utichlo.
,,Tak na co čekáte? Chyťte ho někdo!" říkala Pansy a ukazovala na Harryho. ,,Pansy ne!" chytila jí Victorie za ruku a její tři přátelé kteří s ní tento rok nebyli a většina Fénixova řádu, vlastně celý, zalapali po dechu když viděli, že jejich kamarádka je těhotná a ve vztahu s Dracem Malfoyem. Dřív, než stihl někdo něco říct, otevřeli se znovu dveře a kolem ní proběhl školník Filch, v rukou držící paní Norrisovou, jeho kočku. Povzdechla si. Víc nepochopitelných věcí najednou se asi už ani stát nemohlo.
,,Studenti venku z postelí, studenti venku z postelí! Studenti jsou na chodbě!" křičel a ona protočila panenky. ,,Dostali pokyn aby vylezli z postelí ty jeden idiote!" zvýšila na něj profesorka hlas. ,,Promiňte madam." řekl opět svým ponurým hlasem a ona celou tuhle scénu pozorovala. ,,Ale náhodou jdete jako na zavolanou, pane Filchy. Odvedl by jste prosím slečnu Parkinsonovou a celou Zmijozelskou kolej pryč?" poprosila ho a došla až k nim. ,,A kam je mam odvést?" zeptal se. ,,Do sklepení." nemohla uvěřit svým uším, nemohla do sklepení!
,,Paní profesorko! Smím tu zůstat já?" přispěchala k ní a ona okamžitě přikývla. Otočila se na Draca a své přátele. Je tu nenechají... Draco měl o svou přítelkyni strašný strach. Bál se o ní, i o dítě.
,,Buď opatrná." zašeptal a objal ji. ,,To ty sávej pozor, já se o mě i o naše dítě postarám." zašeptala mu tak, aby to nikdo neslyšel a naposledy ho políbila na tvář. Bylo drásající vidět ho jak odchází do sklepení a nevědět, zda ho ještě někdy vůbec uvidí.
,,Victorie?" zazněl za ní Harryho hlas a ona zavřela oči. Tohohle setkání se bála. Co na to všichni řeknou? Nádech a výdech. Otočila se k jejím přátelům, profesorce i řádu čelem a dívala se na jejich tváře. Lenka s Ginny se usmívali, Nevill se na ní ani nedíval, profesorka měla svou kamennou masku a ostatní se tvářili zaraženě. Někteří z nich ale i nadšeně.
,,Ty jsi těhotná? S Malfoyem?" ptal se nic nechápající Harry. ,,Ano, od Vánoc. Prosím, nedívejte se na mě tak, já jsem šťastná a doufala jsem, že mě přijmete." řekla plačtivě a dívala se do smaragdových očí svého bratra. Čekala vlastně cokoli, ale ani ve snu ji nenapadlo, že ji obejme. On i ostatní. Jediný Nevill se alespoň usmál. ,,Tak nevhodná doba na radování." usmál se na ní smutně Remus a ona si neodpustila objetí. Tenhle muž pro ní znamenal opravdu hodně.
,,Victorie, musíte do ředitelny. Remusi, odvedete ji tam prosím?" zeptala se jich profesorka McGonagallová. Victorie neodporovala, nemohla a ani se nechtěla zúčastnit války a Remus byl rád, že ji doprovodí. Nepřekvapilo jí, že se k nim přidala i Tonksová, naopak byla ráda že s ní tihle dva jdou.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top