Tony

Brzy v noci jsem prošel všechny mě známé chodby, ale na ony záhadné dveře jsem nenarazil. Vyčerpaně jsem se proto zřítil zpět do peřin, ale neusnul jsem. Jen jsem koukal do stropu a myslel na Steva. Bál jsem se, že potřebuje moji pomoc a já nejsem schopen mu ji dát. Usnul jsem až okolo sedmé hodiny ráno.

Probudil mě vlídný hlas od dveří. Neochotně jsem otevřel oči a protáhl se na zaprášené posteli. „Ahoj Tony. Už jsi vzhůru? Snídaně je na stole a otec by zajisté nerad čekal." Překvapením jsem už úplně otevřel oči. Ve dveřích stála matka a starostlivě si mě přeměřovala pohledem. „Mami? Kde ses tady vzala?" Musel jsem znít jako úplný blbec, ale já na to prostě nebyl zvyklý. Matka nikdy nechodila do této části domu, a pokud zde zavítala, bylo to jen kvůli služkám, které něco pokazily. Není to tak dávno, co se matka přemístila spíše na letní sídlo do Anglie, tudíž jsem byl opravdu zaskočen. „Ano synu. Pospěš, ať otec nečeká. Mám dojem, že ti chce něco důležitého sdělit." „Jistě. Hned tam budu."

Matka odešla z pokoje a já se zase skácel do peřin. Málem bych zapomněl, že jsem se včera upsal ďáblu a on na mě teď čeká u snídaně. Dostává Steve vůbec jídlo? Doufám, že mu nic neudělali.

Ujídelního stolu už seděl otec i matka. Přisedl jsem si na své obvyklé místodoprostřed stolu. Matka na levém konci a otec na pravém. Nabral jsem si do mísycereálie s jogurtem a ovocem. Neměl jsem hlad, ale u nás je snídanětakovou povinností. „Tak, jak ses vyspal? Co tvůj pokoj? Na tvé přání jsme jejzapečetili a nikdo tam od tvého odchodu nezavítal." „Báječné. Děkuji máti.Mimochodem otče, kde přenocoval náš host? Dostal snídani?" Howard se nepěkněušklíbl. „Přenocoval v suchu a teple. Snídani dostane až po naší malédohodě, pokud tedy. To bude záležet na tobě." Přikývl jsem a snažil se, aby namě nešel znát vztek, který jsem v sobě držel. Křečovitě jsem proto svírallžíci a málem rozdrtil sklenici v druhé dlani. „Myslím, že už jsem dojedl.Kde mám přečkat, než započne naše diskuze?" „Počkej v modrém salonku.Dojdu po snídani." Přikývl jsem a odešel z místnosti. Rozrazil jsem  dveře modrého pokoje a tvrdě dosednul napohovku v rohu místnosti. Nervózně jsem poklepával nohou a pak už jsem tonevydržel a začal pochodovat po pokoji. Otci to trvalo snad celou věčnost, nežkonečně zavítal do místnosti. „Přeci nebudeme stát. Nechceš se posadit?" Zněloto spíše jako konstatování, než dotaz, ale poslechl jsem. Sotva jsem dosedl,někdo mě zezadu do křesla přišpendlil. „Hej! Pusť mě!" Místo toho, aby mě onenčlověk pustil, připoutal mě do křesla provazem. „Přiveďte ho!" Dveře se znovuotevřely a do místnosti vstoupily dvě gorily v černém. Mezi sebou vláčelyslabé hubené tělo. Steve! „Co jste mu to udělali! Pusťte ho!" Otec se posměšnězakřenil. „Hoši, nechte nás tady o samotě." Oni muži přivázali Steva za zápěstík oknu a odešli z pokoje. No, tak co po mě chceš?! Co mám udělat,abys mu dal konečně pokoj, když on za nic nemůže?" Otec se odporně zasmál asedl si na pohovku naproti mně. Stočil jsem k němu pohled, kterým jsemdoteď hypnotizoval zesláblého blonďáka. „Přemýšlel jsem o tom celou noc. Prvnějsem si říkal, že tě donutím k něčemu, co se ti bude příčit, jakonapříklad svatba se zámožnou dívkou. Mohl bych ti taky nařídit zhatit živottvým přátelům, jelikož dobře vím, že ti na nich záleží. Ale nakonec jsem serozhodnul zlomit tebe i jeho zároveň." Odmlčel se a zadíval se u tohok oknu. Zrudnul jsem vzteky a jen čekal, jak mi otec sdělí něco, co nebuduchtít splnit a nedokážu to. „Rozhodl jsem se, že propustím tvého přítele. Budese smět vrátit na školu a dostudovat. Ty taky dostuduješ, ale dálkově. Už nikdyneuvidíš nikoho z těch tvých kamarádíčků. Jakmile dostuduješ, nastoupíš kemně do firmy. Půjdeš v mých šlépějích a najdeš si slušnou ženu. Už žádnévyhýbání se rodině. Už neopustíš tento dům bez doprovodu. Budeš mi pořád naočích a uděláš všechno, co budu potřebovat." Nahlas jsem polknul a stočilpohled k oknu. Mám se vzdát všeho a všech, začít žít se svou nenáviděnourodinou a převzít smrtící firmu? Najít si ženu a mít děti? Zapomenout na toho,komu patři mé srdce? „Platí. Udělám všechno, co jsi řekl, když mu už nebudešubližovat a když ho budu smět odvést zpět na školu. Rozloučím se s ním avrátím se zpět domů. Máš mé slovo. Platí?" „Platí." Podali jsme si ruce azpečetili tak naši dohodu. Od okna se v tu samou chvíli ozval přidušenýzvuk. „Th nmhs udlht! Zblhnl heh!? Th nhsmh!" „Ticho!" Zamračil jsem se na otcea počkal až odejde z místnosti. Jakmile se za ním zavřely dveře, vyskočiljsem na nohy a přispěchal k oknu. Za dobu našeho rozhovoru jsem si stihnulrozvázat pouta. Roztržitě jsem začal rozvazovat provaz na jeho zápěstí. Povoliljsem sevření pout a sundal mu kapesník z úst. Skácel se mi do náruče atřásl se jako osika. Opřel jsem si ho o hruď a posadil se s ním ke zdi.Maloval jsem mu po zádech uklidňující obrazce a utišoval ho šeptavými slůvky.Po chvíli se přestal třást a jen se na mě pevně natisknul. „P-proč j-jsi tou-udělal?" Stevovy oči byly rudé od pláče ale slzavé kanálky už mu dávnovypověděly službu. Bylo mi jasné, že musel celou noc probrečet. Přitulil jsemse k jeho zesláblému tělu a přivoněl si k jeho vlasům. Tak krásněvoněl, i když byl zavřený celý den v kobce. „Protože o tebe nemůžupřijít." Chtěl bych mu říct, že ho miluju, ale na takový cit je ještě příliš brzo,navíc spolu vlastně ani nejsme a vůbec, celé je to až příliš moc komplikované.Nemluvili jsme, jen se k sobě tiskli dlouhou dobu a pak jsem mu pomohl dosvého pokoje, kde usnul tvrdým spánkem.

!!!!!!!DŮLEŽITÉ!!!!!!!!

Tak, zase o kapitolu navíc. Snad se líbila. Teď, když jsem upoutala vaši pozornost, pojďme si sdělit pár důležitých faktů.

Chci vás imformovat, že o letních prázdninách budu vydávat velice málo a nepravidelně. Mám celkem plný program, tak na psaní není čas. I tak se ale budu pokoušet něco vyplodit. Zároveň jsem i začala psát dalších pár příběhů. Nevím sice, jak to dopadne, ale doufám, že dobře. Bude se jednat o pár kratších shipů se známými motivy. Některé jsou na přání, jiné jsem začala psát sama od sebe. Jde o Drarry( HP), Spideypool (Marvel), Thilbo (Hobbit), Veddie/ Symbrock (Marvel), Thorki (Marvel), Brutasha (Marvel) a Pietra s Clintem (Nevíte, jak se ten ship správně jmenuje? Taky z Marvel). Pokud budete ještě nějaké chtít, tak se nebojte napsat. Budu moc ráda, pokud mi vnuknete další nápady. I kdyby to byl ship z nějakého jiného filmu, budu moc ráda, když napíšete. A ANO, zatím jen shipy. Časem možná napíšu i něco více kreativního, ale momentálně se na to necítím. Přeji pěkný večer všem a OPRAVDU budu moc ráda za vaše nápady a hlasy.

Vaše Tiranis!