Tony

Už víc jak týden sedím denně nad prázdnou stránkou elektronického dopisu. Na Pepeřinu radu jsem se rozhodnul poslat Kapitánovi vzkaz, třeba pozvání na kafe za účelem utvrdit vztahy mezi kolegy. Od posledního incidentu v New Yorku jsem ho neviděl a svíravý pocit se prohluboval s každou další Jarvisovou upomínkou. Samotného mě zaráží jen představa, že jsem opravdu až tak silně v háji z někoho jako je Rogers. Několikrát se mi pokusili pomoct i blízcí, Jarvis se nabídnul, že pošle vyhovující text za mě, ale já všechny vždy odmítnul. Jak jsem si kdy mohl myslet, že by Kapitán přijal pozvání do nějaké kavárny, když nemá v hlavě nic jiného, než toho Hydráckýho magora? James Bucky Barnes, zabíjecí mašina nácků s vymytým mozkem a plechovou haksnou. Žárlím jako stará manželka, když se chlap otočí za jinou babou. Sakra práce, kdybych toho Kapitána rozená nevinnost dostal třeba alespoň do postele, třeba by mi to vyčistilo hlavu. Takhle na něj pořád myslím a nemůžu z hlavy vyhnat hříšné myšlenky na ten jeho perfektní zadek.

Z ulice sem doléhaly jen velmi slabé tlumené zvuky sirén. Asi další požár, honička nebo smrťak. Otupěle jsem se podíval na hodiny ve spodní části obrazovky. Paráda, půl dvanácté v noci. Takže jsem nad tou věcí proseděl další dvě hodiny. Zvedla se ve mě vlna zoufalství a agrese. Nebyl jsem naštvaný na Rogerse, nýbrž na sebe a své slabošství. Já jsem přece Stark! Milionář a nejprobíranější chlap ve všech novinách! Nějaký pitomý pozvání sfouknu levou zadní!

Impulzivně jsem naťukal do klávesnice krátkou zprávu a dřív, než jsem stačil své unáhlené rozhodnutí promyslet, byl e-mail odeslaný. Sakra, co jsem to provedl?! Očima jsem přejel odeslanou zprávu. Kurva tak to je v prdeli.

„Pane? Mohu vám oznámit, že volá slečna Potsová?" Vzhlédnul jsem neurčitě ke stropu a pousmál se. „Co chce takhle pozdě v noci?" „Nevím pane." Posunutím ruky jsem hovor přijal a zahrabal se hlouběji do polstrování kolečkového křesla. „To ti nedám spát, že mě naháníš o půlnoci." Unaveně jsem se na ni usmál. Byl jsem rád, že volá. Dlouho jsme spolu nemluvili, Peper se smiřovala s faktem, že mé srdce je momentálně někde trochu jinde. „Tony to není vtipné! Jak můžeš v takové chvíli žertovat?!" Po zádech mi přeběhnula vlna nepříjemného mrazivého pocitu. Tady je něco hodně špatně. „Co se děje? Jarvis mi nic neřekl." Pnutí v ramenou se zesílilo a tep se zrychlil. Zatím so z druhé strany sluchátka byl slyšet jen zadýchaný dech běžící ženy, já už si přivolával oblek. „Rogers! Nemocnice! Honem!" Cítil jsem se, jako by mi někdo přetáhnul hlavu železnou tyčí. „Co je s nim?! PEPER!" Z druhé strany sluchátka šlo slyšet už jen pípání. Položila to. Dřív než jsem stačil zauvažovat nad bláznivostí svého činu. Rozeběhnul jsem se k balkonovým dveřím a přeskočil zábradlí. ZA letu mne obalil oblek a já zamířil rovnou směr nemocnice. „Příště mne můžete alespoň varovat pane." „Budu na to myslet Jarve."

Už z dálky jsem viděl před budovou řadu policejních vozidel. Muži s helmami a neprůstřelnými vestami se schovávali za dveřmi aut a nabitými pistolemi mířili na hlavní vchod do centrální nemocnice. Postranní cestou se k budově řítilo bílé sportovní auto, Peper. Přistál jsem kousek za náčelníkem a odklopil masku, abych mu viděl zpříma do tváře. „Zdravím, co to tady máte?" „Kdo si sakra-... pane Starku? No, teda, ehm. Do nemocnice vtrhnul výtržník neuvěřitelné síly. Je tam Kapitán Amerika a Falcon pane, ovšem situace je vypjatá. Nevíme, co se uvnitř děje. Neodpovídají." „Jsou tam civilisté?" „Druhé patro, sál 52. Tři doktoři." Kývl jsem a nečekal dál na žádné instrukce. Obletěl jsem budovu a vyhledal místnost. Byla tam tma jako v hrobě. Kdo ví, jaký psychouš to zase napadnul takové místo, že se bojí i doktoři. Prostřelil jsem okno a vletěl dovnitř. „Před pikolou, za pikolou nikdo nesmí stát, nebo nebudu hrát, už jdu! Kde jste, je tady odvoz!" Mrtvo, žádná odezva. Jen v rohu místností se nepatrně zachvěl závěs. Dvěma kroky jsem byl tam a odhrnul jej.

Více než doktory, připomínali ti muži spíš praktikanty na zácviku. Choulili se ke stěně a objímali, jako by to byla poslední záchrana. Na tohle nemám čas. Odklopil jsem masku a přejel je rychlým pohledem. „Nasedat."

Jen co byli chlapci dole, otočil jsem se a vletěl přímo do budovy. Musel jsem chodit po svých, jinak bych se na schodech ještě někde vysekal. „Steve? Steve jsi tady?" Vysílačka byla hluchá, přitom vím, že ji má Rogest téměř pořád u sebe. Sakra, jestli se mu něco stalo, tak toho parchanta zabiju. Slyšel jsem bouchnutí dveří na konci chodby zprava. „Jarvi, jsou tam lidi?" „Ano pane. Kapitán Rogers, pan Wilson a neidentifikovaný muž." Vydal jsem se tím směrem. „Prověř mi ho Jarve." Otevřel jsem lítačky na operační. To si tedy vybrali místo, to se musí přiznat. Z druhých dveří napravo šly tlumené hlasy. Chystal jsem se tam vrazit, když na mě skrz dveře dopadnul těžký předmět. Se zaskuhráním jsem se zapřel na loktech a vydrápal se do kleku. Skouknul jsem, co to na mě slítlo. „Steve! Sakra seš v pohodě?" Neurčité bolestné zasyčení mi dávalo najevo, že má nějaké zranění. „Co tady děláš Starku?" „Jdu zachránit tu tvoji pěknou prdel Rogersi. Vstávej." Natáhnul jsem k němu ruku a pomohl mu do stoje. Zaskuhral a chytil se někde pod prsy. Musí to být naražené žebra. „V pohodě?" „V nejlepším." „Tak na co ještě čekáme?" Nasadil jsem svůj bezstarostný tón hlasu a za doprovodu pobaveného Rogerse jsem se vydal vstříc bojišti.

Ano, ano , vím že jsem hrozná a příšerná a kdo ví co všechno, že jsem tady skoro dva týdny nic nedala, ale varovala jsem vás předem, že nebudu vydávat pravidelně. Popravdě jsem nevěděla, co napsat. Mám takovou představu, co mi z nepochopitelného důvodu nejde převést do slovní podoby. No, tak alespoň vás možná potěšilo, že jsem ji udělala o něco málo delší, než obvykle. Budu ráda za komentíky, hvězdičky a ty další serepetičky.

Napište mi, co děláte během toho volna, jak vás to třeba postihlo. Co roušky, co hygiena? Mě osobně to třeba začíná už pěkně štvát.

Nemáte nějaké přání, co byste chtěli, abych vám napsala? Třeba i mimo Marvel?

Koukáte někdo z vás na anime? Sestra je tím teď strašně posedlá a doma máme celou sbírku Naruta a BNHA, co zatím vyšla, tak je tady nějaký podobný fanatik?

Co říkáte na posunutý termín nové Black Widow? Viděli jste nové X-many? JAký máte na ně názor? A kouká tady taky někdo na Stranger Things?

Lidi povídejte si se mnou, já se nudím!!! Nebo spíš nestíhám školu, ale nechce se mi ji dělat, tak chci slyšet nějaké ohlasy!

Vaše Tiranis!