2.12 - The Descent
Salvatorův Penzion
Ráno přišlo dřív než ho kdokoliv z nich byl ochoten přivítat. Všichni sešli schody aby viděli Annu a Rose spát na jedné pohovce objímající se. ,,Vzbudím je" pronesl Damon ale než to udělal všiml si krabičky na stole. ,,Můj bratr se snaží napravovat věci" uchechtl se Kol. Damon popadl krabičku aby začal šmejdit. Ellie zatím přistoupila k Anně a začala jí opatrně budit. Anna sebou lehce cukla a podívala se na ni. ,,Dobré ráno" Anna se na ní usmála a rychle hlavou trhla k Rose aby se ujistila že je stále naživu. Nevěděla kdy ale začala se o ni starat.
,,Jsem v pořádku" vydechla tiše dívka a Anna se slzavými očima přikývla. ,,Elena už je tady u Stefana" pronesla Ele. Ele přinesla všem čtyřem kávu s krví. Ellie se na svou sestru lehce usmála, byla ráda že jí Ele takhle přijala. ,,Jak reagoval táta?" zeptala se Ellie opatrně. ,,Docela dobře, nehodlá tě opustit" ujistila ji Ele. ,,Dobře lidi dnes se setkávám s Cass a Clarou, potřebuji s nimi mluvit. Aslynn je u Tylera snaží se zjistit víc o te Jules. Jestli ji nezabije za to co udělala Rose bude asi zázrak ale pro ten případ se chystá zasáhnout Caroline" vysvětlovala Ele.
,,Jdu za Alaricem zjistit jestli nemá kontakt na Isobel, nemůžu vás nechat mít dohodu z někým tak nebezpečným jako je Elijah, ne po tom co udělal Anně" Stefan sešel schody. ,,Já vím Stefane, ale jinou možnost jsme neměli, nebylo jak jinak tě dostat ven" snažila se vysvětlil Ele. ,,Já vím, ale nemůžu to takhle nechat" Stefan se na ni lehce usmál a ona přikývla. ,,Zůstaneme s Rose" pronesla Ellie a podívala se na dívku. ,,Dobře všichni máme své úkoly" pronesla ze smíchem Ele. Všichni se vydali z domu kromě Anny, Ellie a Damona.
,,Já... Přemýšlela jsem že vás dva tu nechám o samotě" pronesla Anna. ,,Proč?" nechápal Damon. ,,Já vím že budete proti ale chci za Katherine, chci s ní mluvit" vysvětlovala Anna. ,,Anno tohle sama sobě nedělej" namítala Ellie a sledovala ji. ,,Musím, myslím že musím" namítala Anna. Damon a Ellie si vyměnili pohledy. ,,Dobře ale pamatuj si je to mrcha a nevěř ji, a kdyby se cokoliv stalo zavolej nám" požádal jí Damon. ,,Dobře, děkuji" Anna se lehce usmála a odešla z domu. ,,Jdi si udělat snídani, z nějakého divného důvodu máš stále ráda lidské jídlo.
Zatím se postarám o Rose" Damon se na Ellie lehce usmál. ,,Dobře" souhlasila Ellie. Damon ji tiše sledoval. Včera večer se mu v pokoji zhroutila, protože tak moc soucítila s Rose. Začala fáze kdy si musí zvykat na o mnoho zvýšené emoce a Damon má pocit že je tu spousta věcí kvůli kterým se zhroutí, jen doufal že zvládne pomoct ji i Rose. Ellie se vydala do kuchyně, kde si na pánvičku dala vajíčka. Jakmile začala smažit slaninu sedla si ke stolu a podívala se na svůj mobil. Několik zmeškaných hovorů, důvod proč se v posledních dnech tak často hroutila.
Věděla že by o tom měla říct Damonovi nebo nejlépe Ele ale právě teď byli v tak moc hlubokých sračkách že si nebyla jistá jestli je na tohle vůbec čas. Ellie si nandala svoje jídlo na talíř a sedla si ke stolu kde ho začala pomalu jíst. Jakmile dojedla chvíli jen seděla. Ještě nechtěla jít za Rose a Damonem měla pocit že na to právě teď na to nemá dost síly. Takže si vzala tužku se svým sešitem a pohodlně se usadila v kuchyni na židli. Stále si hlídala čas aby tu nebyla moc dlouho a Damon jí nedošel zkontrolovat, zároveň začala psát.
Bolest
Obezřetně jsem brečela
S krvácející oblohou
Zavolala jsem tvé jméno
Nikdo tam nebyl
A v zimě a sněhu
Jsem uviděl tvůj obličej
Ellie se roztřeseně nadechla když první slza stekla na písmo které se trochu rozmazalo ale stále bylo čitelné. Ellie si prohrábla vlasy a podívala se na telefon na kterém se ukázalo jeho jméno, znovu a zase. Nedokázala to pochopit, uzdravila se, konečně se uzdravila a začala zdravý vztah. Tak proč jí zrovna teď volal? Dokázal nějak vycítit že byla najednou šťastná a tak jí to chtěl znovu zničit? Měla pocit že to musí udělat, něco v ní ji to říkalo, i když ona sama věděla že je to špatně. Ellie rychle popadla svůj telefon a impulzivně hovor přijala.
,,Ellizabeth?" jeho hlas ji zabíjel v moment kdy ho slyšela, a ty nejděsivější vzpomínky se jí znovu objevili před očima. ,,Jsem rád že jsi ten hovor přijala" oznámil a Ellie se trhaně nadechla. Damon opatrně vstoupil do kuchyně, Ellie byla dlouho pryč, slyšel hovor a mužský hlas který neznal takže jí šel zkontrolovat. ,,Proč mi voláš?" zeptala se nakonec Ellie a podívala se na Damona když vešel. ,,Chyběla jsi mi" vysvětlil jí jednoduše ale ona tentokrát už věděla lépe. ,,Ne nechybím, lžeš mi a snažíš se mě manipulovat tak jako vždycky.
Snažíš se mě manipulovat abych se k tobě znovu vrátila a když to nevyjde budeš mě emocionálně vydírat mou rodinou, znám tě" odsekla Ellie, Damon k ní přistoupil a chytil ji za ruku. ,,Tak to nikdy nebylo Ellizabeth" zamítl. ,,Bylo, proč mi voláš teď? Zrovna teď když jsem se konečně uzdravila a začala zdravý vztah, to prostě nějak vycítíš že jsem zrovna šťastná a rozhodneš se vrátit a zkusit to znovu posrat?" zeptala se Ellie. ,,Myslím to vážně Ellizabeth, chybíš mi" pronesl. ,,Ne chybí ti peníze které jsem vydělával, chybí ti moje tělo.
Chybí ti to že jsem se až moc bála na to abych bojovala a ty sis mohl dělat co se ti zachtělo, to je to jediné co ti tak chybí" oznámila Ellie. Damon se zamračil, nelíbilo se mu to. Teď už chápal proč je Ellie tolik emotivní, ne kvůli upíří stránce, ale kvůli němu. Damon jí rychle vzal mobil z ruky a ona se na něj překvapeně podívala. ,,Přestaň volat mé přítelkyni nebo budeš mít velký problém se mnou" oznámil mu a típnul hovor. ,,Jsi v pořádku?" Damon jí lehce pohladil po tváři. ,,Budou to tři roky Damone, chodila jsem k terapeutům.
Nedovolila jsem vlastnímu bratrovi se mě dotknout, bála jsem se spát za tmy, nezvládla jsem nic jíst ani pít aníž by to někdo zkusil přede mnou. Rvala jsem se, skončila jsem ve vězení, z tolika zlomenými kostmi abych tu bolest přebila jinou, abych ze sebe ten vztek a strach dostala. Uzdravila jsem se Damone! Proč mi volá?! Proč mi volá teď?" třásla se, a Damon si nemyslel že je to zvýšenými emocemi, právě naopak, měl pocit že její emoce jsou právě teď naprosto v pořádku. Damon se k ní natáhl a pevně ji sevřel v náručí, a utěšoval ji.
,,Ellie proč jsi mu to vůbec zvedala?" nechápal Damon. ,,Já nevím, potřebovala jsem slyšet důvod, proč si myslí že je v pořádku volat" vysvětlila Ellie. ,,Ellie, ten chlap je psychopat, jak jsi říkala, uzdravila jsi se, možná ti volá ale nesmíš mu dovolit se k tobě dostat" vysvětlil Damon a dal jí vlasy za ucho. ,,Já vím, já jenom... Já nevím, asi... Možná potřebuji uzavření" Ellie stékaly po tvářích slzy. ,,Chceš ho zabít?" zeptal se Damon a Ellie se zasmála. ,,Ne, nemyslím si že ho chci zabít" zamítla Ellie. ,,Dobře ale když si to rozmyslíš, moje nabídka stále platí" pronesl Damon.
,,Budu si to pamatovat" souhlasila Ellie a nechala se od Damona políbit. ,,Půjdu se postarat o Rose, možná by jsi měl zkontrolovat Annu" oznámila Ellie. ,,Už jsem jí volal, nepřekvapivě se k ní Elijah přidal. Ale volala mi Ashlynn a Rose se zhoršuje, musím jít mluvit s Jules. Jsi si jistá že to tu zvládneš?" zeptal se Damon. ,,Ano, už od něj nebudu zvedat hovory a ujistím se že Rose bude v pořádku dokud se nevrátíš" ujistila ho Ellie. ,,Děkuji" Damon se na ni lehce usmál a políbil ji. Ellie se vydala za Rose a Damon se vydal za Jules.
Hřbitov hrobka Fell
Anna vstoupila do hrobky a podívala se na Katherine. ,,Jsi tu aby jsi se potěšila z mého utrpení?" zeptala se Katherine. ,,Ne jsem tu abych se tě zeptala na otázky, na které snad odpovíš pravdivě" Anna pokrčila rameny a sedla si ke stěně. ,,Tak se ptej, nemám kam jít" utrousila Katherine. ,,Milovala jsi ho? Elijaha?" zeptala se opatrně Anna. ,,Na začátku ano, cítila jsem k němu opravdu silné emoce. Ale Stefan to všechno setřel, vyhrál nad všemi ostatními, nad Elijahem jsem ani nevzdychla" připustila Katherine a Anna na těžko polkla.
,,Tak proč? Proč jsi s ním byla v době kdy jsme spolu byly my?" nechápala Anna. ,,Od začátku jsi mě nenáviděla a chtěla jsi aby ode mě tví bratři šli dál. Nikdy jsem tě nechtěla proměnit, měla jsi zemřít, ale Damon tě až moc miloval a když dostal mou krev podělil se s tebou i když jsi o tom nevěděla. Po celou dobu jsi ode mě Stefana odrazovala a donutila ho na mě zapomenout, i když jsi to nedokázala donutit udělat Damona, chtěla jsem aby jsi věděla jak se to cítí když je ti někdo vyrván pomstychtivou děvkou" odsekla jedovatě Katherine.
,,Nebyla jsem pomstychtivá děvka, chtěla jsem od tebe své bratry zachránit" namítala Anna. ,,Chceš mi říct že jsi Elijaha svedla a byla s ním jenom aby jsi mi mohla co? O tři sta let později ublížit?" nechápala Anna. ,,Chtěla jsem to udělat hned a vmést ti to do tváře ale okolnosti to nedovolili" Katherine pokrčila rameny. ,,Takže jsi to udělala teď" dokončila Anna. ,,Musím přiznat tvůj výraz zrady a bolesti byl k nezaplacení" smála se Katherine. ,,Už chápu jak se cítil Damon" vydechla nakonec tiše Anna. ,,O čem to mluvíš?" ptala se Katherine.
,,Hledal tě pět set let aby tě mohl dostat z téhle kobky, hledala jsem ho tři sta let, zjistil že tu nejsi a to ho zlomilo, řekli mi že je mrtvý a já jsem začala truchlit připouštět sama sobě že jsem na chybě já že jsem ho hledala, nenáviděla ho že mě opustil. Ale potom jsem ho viděla na živu, díval se na mě, zlomilo se mi srdce, měla jsem pocit jako bych mohla znovu vypnout lidskost když jsem ho viděla" vysvětlovala Anna. ,,Vypnula jsi kvůli mě lidskost?" Anna nadskočila když se ozval hlas a podívala se na Elijaha který stál ve vchodu do hrobky.
Nevěděla jak dlouho tu byl, a možná to ani vědět nechtěla. ,,Můj bratr kvůli tobě protrpěl pět století a popravdě řečeno jediné co chci je tě zabít a dát mu tvoje srdce na zlatém podnose" vysvětlovala Anna. ,,To by si určitě užil" souhlasila Katherine. Elijah si povzdechl, věděl že jí odsud nedostane a tak si sedl vedle ní. ,,Milovala jsi Damona vůbec někdy?" zeptala se Anna. ,,Ne, milovala jsem a miluji jen Stefana" pronesla Katherine. ,,Ale Damon byl dobrý pro zábavu" uchechtla se Katherine. Anna po ní chtěla vystartovat ale Elijah ji chytil a držel jí na místě.
,,Můj bratr není hračka se kterou si můžeš hrát a potom jí jednoduše odhodit!" křičela Anna. ,,Proto jsem tě vždycky nenáviděla, kazila jsi mi všechnu zábavu s tvými bratry" Katherine obrátila oči v sloup. ,,Proč jsi to udělala? Proč jsi zabila Ellie?" zeptala se nakonec Anna. Katherine k ní zvedla pohled. ,,Nemůžu je mít, nebude je mít nikdo" procedila skrze zuby. ,,Doufala jsem že Damon přejde k Eleně ale nějak s tou holkou drží" utrousila Katherine. ,,Můj bratr se zamiloval" oznámila na jistotu Anna a dívala se jí pevně do očí, jako by jí vyzývala.
,,Řekni mi něco o dvojnicích. Je tu nějaký vzor chování? nebo pohlaví?" ptala se Anna. ,,Proč?" Katherine se na ni zmateně dívala. ,,Chci vědět do čeho přesně se můj bratr dostal, protože se stále pevně snažím nezabít Elenu a nezlomit mu srdce" utrousila Anna. ,,Ne všechny jsou jako já nebo Elena, ale na ni by jsi si měla dávat pozor, je z přímé linie Petrova, dej jí šest set let... A stane se mnou" Katherine se ušklíbla. Anna se prudce zvedla. ,,Nenechám jí být z mým bratrem tak dlouho, i kdybych jí měla sama vyrvat srdce abych ho zachránila.
I kdyby mě kvůli tomu měl nenávidět, nenechám ho skončit s levnou verzí tebe samotné" odsekla Anna a vydala se k východu z hrobky. ,,Jsi v pořádku?" Elijah jí následoval. Anna se na něj otočila. ,,Nemůže mi ublížit, už ne" odsekla mu Anna. ,,Annastazio, omlouvám se, opravdu mě to mrzí. Nikdy jsem nezamýšlel ti ublížit" oznámil Elijah. ,,Nezamýšlel mi ublížit?! Podváděl jsi mě dvanáct zkurvených let! Obětovala jsem ti tři sta let! Obětovala jsem ti svoje srdce, svoji duši a svoji lidskost!" křičela na něj Anna a v očích měla slzy.
,,Podváděl jsi mě dvanáct let s tou děvkou! A to nejhorší? Byla tam přede mnou, znal jsi ji před tím než jsi potkal mě" Anna se odmlčela a odvrátila od něj pohled. ,,Nikdy jsem ve srovnání s ní neměla šanci, kdybych měla..." Anna na těžko polkla. ,,Nevracel by jsi se k ní dvanáct let našeho života, kdybych měla šanci nenechal by jsi mě tři sta let tě hledat" Anna se na něj konečně podívala. ,,Je rozdíl v tom být do někoho zamilovaný a někoho milovat" Anna k němu natáhla krabičku kterou si z bolestí v očích vzal do ruky.
,,Nech si to, už to nechci Elijahu, a nemyslím si že to někdy budu ještě chtít" Anna se otočila. ,,Annastazio nedělej to" Elijah jí zastavil a ona na těžko polkla. ,,Když přijde Klaus a dojde na nejhorší, co uděláš? Zachráníš Elenu nebo půjdeš pro mě?" zeptala se Anna a podívala se mu do očí. Elijah na těžko polkl a odvrátil pohled. ,,Tohle je dostatečná odpověď" vydechla Anna a upíří rychlostí zmizela, už tam nemohla dál zůstat, nemohla si nechat své srdce zlomit ještě víc než už zlomené bylo. Elijah tam zlomený zůstal stát, sledující místo kde stála.
Salvatorův Penzion
Ellie tiše seděla u Rose a držela ji za ruku, cítila z ní jak čím dál víc ochabuje a bolelo jí to. Damon vstoupil do domu, nakonec i po boku Eleny a Eleanor. Nečekal ani chvíli a šel do patra kde věděl že je Rose a Ellie, Eleanor ho následovala. ,,Jak je na tom?" Damon vstoupil do pokoje. ,,Špatně, měla halucinace a stále se to zhoršuje" vysvětlila Ellie. Damon si s ní vyměnil místo a chytil Rose za ruku. ,,Už je skoro její čas" vydechl tiše Damon. ,,Holky mohli byste mi dát chvíli abych se s ní rozloučil?" zeptal se Damon Ellie a Ele které stáli v pokoje.
,,Určitě" souhlasila Ele a odešla. ,,Jistě, jsem tu pro tebe když budeš potřebovat" vydechla tiše, letmo ho políbila a vydala se za svými sestrami. V ten moment už ale do domu vstoupil Stefan. ,,Ahoj Stefane jsi doma" Elena se usmála. ,,Rose?" zeptal se Stefan dívek. ,,Damon se s ní zrovna loučí" vydechla Eleanor. Stefan si bolestně povzdechl, všichni se o ni začali starat. ,,Volal jsem Isobel" vysvětlil Stefan to co už dívky věděli. ,,Zjistil jsi něco?" ptala se Ellie. ,,Ne tak docela" pronesl Stefan a uhnul stranou aby mohl vstoupit do domu.
,,Ahoj Eleno" oznámil John a usmál se. ,,Strýčku Johne" Elena vydechla. Elena ho obejmula. Ellie a Ele chtěli udělat to stejné ale Stefan je zastavil. ,,Než vám zlomí srdce, podle jeho slov došel jen pro Elenu. Ví že je Ellie upír a..." Stefan se odmlčel. ,,Mírnějšími slovy než jakými to řekl, je tu jen kvůli Eleně" vydechl nakonec Stefan. Ellie se na něj zlomeně dívala. ,,Děkujeme za varování než jsme se do toho pustili" vydechla Ele. ,,Řekni prosím Damonovi že jdeme k Bee, zítra ráno přijdu" Ellie se snažila neplakat. ,,Řeknu mu to" souhlasil Stefan.
Rezidence LeFay
Beatrice seděla s Annou v obýváku a pevně jí objímala zatímco Anna plakala. Co nečekala byl další zvonek. ,,Jen půjdu otevřít" pronesla k Anně a vydala se ke dveřím které otevřela. Dveře odhalili zlomenou Ellie a Ele. ,,Rose zemřela" vydechla Ele. ,,John se vrátil ale ví že jsem upír a tak se vrátil jen kvůli Eleně" Ellie vzlykla. Bea zaklela. ,,Ellie pojď dál" Bea ani na vteřinu neváhala a obě dvě dívky pustila dovnitř. Bea donesla další horké čokolády a více přikrývek které byli pro její kamarádky rozhodně užitečné, ale zvonek zazvonil znovu.
Bea si povzdechla a znovu otevřela. ,,Tyler mě políbil" oznámila Caroline. ,,Rose zemřela a Jules je děvka" oznámila Ashlynn. ,,Jsme další emocionální podpora" zahlásila Clara a Cass společně. ,,Pojďte dál holky" pronesla Bea a nechala všechny dívky vstoupit. Všechny se schoulili na jedné pohovce. ,,Proč to tolik bolí?" nechápala Anna. ,,Pokud strávíš svůj čas doufáním že někdo bude trpět následky kvůli tomu že vám zlomili vaše srdce, pak jim dovolujete ublížit vám po druhé ve vaší vlastní hlavě" vysvětlila Bea a všechny je objímala, věděla to, tohle budou dlouhé dny.
New York
Dneska byl ten den kdy musela Eve znovu odletět, dny kdy tu byla a strávila byli dost hektické obzvlášť kvůli strachu který Eve měla o svou sestru. Díky tomu toho Eve moc nenaspala i když kdykoliv kdy mohl tak jí Klaus odvedl do postele a nutil jí spát. Takže dneska musela odletět, a tentokrát měli všichni tři nějaký podivný pocit ultimáta. Eve se po celou dobu toho co tu tentokrát byla odhodlávala něco říct Klausovi, něco velmi důležitého, a dnešní noc, těch pár minut před nástupem do letadla byli její jedinou možnosti.
Eve se rozloučila s Vanessou bylo to dlouhé loučení, ona i Vanessa znovu hodně plakali ale slíbili si že se znovu uvidí. ,,Vaness mohla by jsi mě a Klausovi prosím dát pár minut o samotě?" požádala je Eve. ,,Jistě" souhlasila Vanessa a vydala se pryč trochu stranou. ,,Chceš se se mnou rozejít?" zeptal se nejistě Klaus. ,,Cože? Ne rozhodně ne o to nejde" ujistila ho Eve a lehce se na něj usmála. ,,Budeš mi chybět Klausi" pronesla Eve tiše. ,,Ale znovu se uvidíme to ti slibuji, a určitě to nebude dlouho" ujistil ji okamžitě Klaus a Eve se na něj usmála.
,,Je tu něco co bych ti ráda řekla, to je ten důvod proč jsem je poslala pryč. Snažila jsem se ti to říct celou tu dobu co jsem tu tentokrát byla ale do teď jsem nesebrala dostatek odvahy. Já jenom doufám že mi nezlomíš srdce pokud ti to řeknu, ale pochopím pokud ano" vysvětlovala Eve a na těžko polkla. ,,Miluji tě Klausi, zamilovala jsem se do tebe" vysvětlila mu Eve a podívala se na něj. Klaus se na ni lehce usmál. ,,Taky tě miluji Eve" pronesl Klaus okamžitě a přitáhl si ženu do polibku. Eve se usmála a obejmula ho, věděla že musí odletět ale ještě pár minut v jeho náručí nikomu neublíží.
,,Už musím jít Klausi" pronesla tiše a odtáhla se od něj. ,,Já vím, ale tohle není sbohem, tohle je jen... Uvidíme se později" pronesl tiše. Eve se usmála, naposledy se se všemi rozloučila a nastoupila do letadla. Po celou dobu před tím než odletěli je sledovala, a její hrudník se svíral, dělalo se jí špatně. Měla takový divný pocit že tohle je naposledy co to takhle dělají, že z nějakého důvodu se takhle už nikdy v New Yorku nesejdou. Rychle ty myšlenky zahnala, ještě pořád netušila co jí čeká, v moment kdy se vrátí domů.
V letadle jakmile mohla pustit telefon jí okamžitě přišel hovor od Damona. ,,Damone co se děje?" zeptala se Eve. ,,Ellie bude potřebovat pomoct, dnes se rozhodla vzít Joshův hovor" vysvětlil rychle Damon a Eve se zamračila. ,,Už jsem v letadle a jsem na cestě, ujisti se že je v pořádku, hned jakmile tam budu promluvím si s ní a ujistím se že to znovu už neudělá, a možná zabiju Joshe" vyhrkla Eve. ,,Dobře spoléhám na tebe Wonder Woman" uchechtl se Damon a zavěsil hovor. Eve se lehce usmála, možná nakonec doopravdy jela domů.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top