Gilbertova Residence

Ele stála před zrcadlem svého pokoje a upravovala si svoje vlasy. „Víš že jsem tě nikdy neslyšel zpívat? Nebyl jsem tu na tvém tanci desetiletí" pronesl Kol. Ele už neucukla, byla už zvyklá na to že je tam kdykoliv kdy si myslí že je sama. „Měl jsi se objevit dřív" Ele pokrčila rameny a odložila hřeben na svůj stolek. „A co mi zazpívat teď?" zeptal se Kol a Ele se zasmála. „Budu zpívat na dni zakladatelů, zůstaň se mnou a uslyšíš mě zpívat" pronesla Ele a podívala se na něj. „Mám zůstat s tebou?" zeptal se Kol, přistoupil k ní a rukama se dotkl jejího pasu.

Ele pod jeho dotekem naskočila husí kůže a podívala se na něj. „Chci abys zůstal se mnou, jestli to chceš i ty" pronesla Ele a lehce se usmála. „Chci zůstat jestli přestaneš dávat svou krev zatraceným rozparovačům" pronesl Kol. „Můžu dávat krev Cass, Damonovi a Anně?" zeptala se Ele. „Jestli se z nich nestanou rozparovači tak ano" souhlasil Kol a Ele se na něj usmála. „Dobře slibuji že nebudu svou krev dávat rozparovačům" přislíbila Ele a přitáhla si ho k polibku. Kol se lehce usmál a pevně jí obejmul okolo pasu.

„Eleanor snídaně!" Kol zaslechl hlas sestry jeho přítelkyně. „Tvoje sestra tě volá" pošeptal svojí přítelkyni do ucha. „Dobře" Ele přikývla naposledy ho políbila a společně se vydali dolů. Ellie měla ještě pořád trochu zarudlé a opuchlé oči když se usmála na svoji sestru scházející ze schodů. „Dobré ráno Eleanor, Dobré ráno Kole" pozdravila je Ellie. Ele se na ní překvapeně podívala. „Dobré ráno Ellie" Kol jí pozdravil. „Kol říká dobré ráno taky. A dobré ráno Ellie jak ti je?" ptala se Ele. „Jsem v pohodě jenom jsem potřebovala trochu pláče" lehce se usmála.

„Damon nás prosí jestli bychom mohli dojít ohledně Stefana" vysvětlila Ellie a podala své sestře snídani. „Dobře, Elena tam už je?" ptala se Ele. „Asi před hodinou odjela" přikývla Ellie. „Mluvila jsem s Beou o tvojí situaci, říkala že by mohla udělat kouzlo díky kterému bychom mohli Kola vidět všichni. Neví jak ho přivést k životu nebo co přesně je ale při nejmenším bychom si nepovídali se vzduchem" vysvětlovala Ellie když své sestře podala i kávu. Ele se podívala na Kola který se s přikývnutím usmál. „Souhlasí takže nevidím problém" přikývla Ele.

Ele z lednice popadla jeden energeťák a ten si nalila do kávy. Kol i Ellie jí pozorovali. „Budeš mít infarkt ve svých sedmnácti" Ellie si povzdechla. „Dobře, mám šílenou rodinu, můj bratr nás všechny do slova nabodl na dýky ale co to sakra Eleanor?!" vyhrkl Kol a díval se na její očividně zmutovanou kávu. „Člověk nějak musí přežít den plný upířích sraček" Ele pokrčila rameny. „Ale ne dostat infarkt!" zahlásili Ellie a Kol sborově. „Co budeš zpívat na dni zakladatelů?" Ellie pohlédla na svou sestru. „Zatím se ještě rozhoduji ale můžeš pomoct" vyhrkla Ele.

„Dobře tak střílej" souhlasila Ellie. „The Hanging tree, Hall of Fame, In the Name of Love" vyjmenovala Ele. „The Hanging tree je docela depresivní ne?" zeptala se Ellie. „Jsem depresivní" namítala Ele a Ellie se rozesmála. „Myslím že dobrý nápad je Hall of Fame zpívá se tam svět bude znát tvé jméno. Den zakladatelů je o lidech kteří založili tohle město před staletími" vysvětlila Ellie. „Dobře tím je to rozhodnuto" souhlasila Ele a široce se na ní usmála. Obě dívky se najedli, společně nasedli do auta a vyjeli k Salvatorovým.

Penzion Salvatore

Ellie a Ele vešli do penzionu a přišli přímo do rozhovoru. „Je těžké ho takhle vidět zavřeného" pronesla Elena. „Ty jsi ho zavřela" oznámil jednoduše Damon. „Pomohl jsi mi" namítala Elena naštvaně. „Nemohl jsem ho nechat běhat a vysávat lidi, zatímco město hledalo upíry" namítal Damon a kývl na dívky. „Takže to není nic společného s tím že se o něj staráš?" zeptala se Elena. „I kdyby se o něj staral není to tvoje věc" pronesla Anna která seděla na gauči. Ele se zasmála a ona i Ellie se nechali od dívky obejmout zatím co Kol se mračil.

„Potřebuji další dávku kofeinu" pronesla Ele a šla do kuchyně. „Tohle není váš dům!" okřikl jí Damon ale Ele ho ignorovala. Když byla v kuchyni podívala se na Kola. „Co ti vadí na Anně?" zeptala se ho Ele. „Chodíte spolu na každou akci kterou tohle město pořádá" Kol se mračil. „Je to kamarádka Kole, měla manžela a myslím že ho stále ještě miluje, nechce nikoho jiného a omlouvám se ale mě se dívky nelíbí" pronesla na jistotu Ele a nalila si kávu do hrnku. Oba dva se vrátili zpátky do obýváku kde všichni seděli nad tajemným předmětem.

„Přišli jste na to co to je?" zeptala se Elena zatím co Ellie převracela předmět v rukách. „Ne ale ať je to cokoliv nefunguje to" Damon pokrčil rameny. „Pearl o tom neřekla nic jiného?" zeptala se Elena. „Myslela si že krademe upíří kompas ale byli to jenom kapesní hodinky. Johnatan Gilbert byl šílený vědec. Mluvili jste v poslední době se svým strýcem?" zeptal se Damon. „Vlastně jsem se mu vyhýbala a byla jsem tu většinu nocí" Elena pokrčila rameny a Ellie na těžko polkla. „Raději bych se podřezala než s ním mluvila" utrousila Ellie a Ele vyprskla kávu snad i z nosu.

„Snažím se s ním nemluvit jinak bych ho musela opakovaně pobodat" pronesla Ele jakmile se uklidnila. „Budeš tu i dneska večer?" zeptal se Damon když Elena začala odcházet. „Je to problém?" zeptala se Elena. „Ano jsi otravná" oznámil na jistotu Damon. „Uvidíme se později" pronesla Elena a odešla z domu. Ellie na těžko polkla. „Ten bastard si tvoji sestru nezaslouží" pronesl Kol k Ele která si nad tím povzdechla. Damon odešel dát Stefanovi krev a Ele se podívala na Kola. „Já vím že ne ale ona je do něj zamilovaná" namítala Ele.

„Víte vy dva že jsem stále v místnosti?!" Ellie je okřikla a Ele trochu uskočila. „Na to jsem možná zapomněla" připustila Ele po chvíli. Damon znovu vešel do obýváku a jeho mobil začal zvonit. Přijal hovor a dal ho na hlasitý odposlech aby ho holky nezlynčovali. „Halo?" zeptal se. „Tady Alaric Saltzman" pronesl Rick. „Jak jsi získal tohle číslo?" nechápal Damon. „Tak proto chtěl tvoje telefonní číslo" došlo to Ellie a Damon jí propálil pohledem. „Trochu jsem kopal věci na strýce holek. Chcete to slyšet?" zeptal se Alaric.

„Jistě" souhlasila Ele. „Mám přítele z Duke který studoval kriminalistiku. Požádal jsem ho aby nechal sledovat Johnovy telefonní záznamy. Volalo mu číslo, stejné číslo které vytočila Elena aby získalo Isobel a pak bylo číslo odpojeno" mluvil Rick. „Isobel zná Johna ale to už jsme věděli" přitakala Ellie. „Ale potom mu začali volat z nového čísla. Mám adresu. Je to byt v Grove Hill" dodal Alaric. „Isobel je v Grove Hill?" zeptala se Anna. „Nevím, myslel jsem si že bychom se mohli podívat a uvidíme co najdeme" nabídl jim jednoduše Alaric.

„Perfektní dej nám adresu" souhlasil Damon. „Aby jste mohli jít beze mě, ne nemyslím si" oznámil Alaric. „Nepůjdu s tebou, pokusil ses mě zabít" namítal Damon. „Jo a ty jsi mě zabil" připomněl mu Alaric. „Počkej mám druhý hovor" pronesl Damon a přijal hovor od Eleny. „Ano?" zeptal se. „Jen si vezmu nějaké oblečení a hned tam budu. Jak se má Stefan?" zeptala se Elena. „Zamyšleně vydrž" Damon se vrátil k hovoru s Alaricem. „Vyzvedni nás za hodinu" rozkázal mu. „Hotovo" souhlasil Alaric a zavěsil mu jednoduše hovor.

Damon se vrátí k hovoru s Elenou. „Nechce nic jíst" oznámil Damon. „Musí něco jíst... Jaky je jeho oblíbený druh?" zeptala se Elena a dívky se rozesmáli. „Jeho oblíbený druh?" nechápal Damon. „Zvířecí krve" vysvětlila Elena. „Stefan má rád... Štěněcí krev. Malá štěňátka zlatého retrívra s roztomilýma placatýma ušima, to je jeho oblíbené" pronesl Damon a dívky se znovu rozesmáli. „Zlatí retrívři? Doopravdy?" smála se svému bratrovi Anna. „No co alespoň jsem to zkusil" Damon pokrčil rameny a na všechny dívky se usmál.

Elena se asi o patnáct minut později vrátila zpátky do penzionu. „Je jen dramatický, nebude hladovět" pronesl Damon k Eleně. „Proč by jsi to říkal?" nechápala Elena. Díky zatím seděli v kuchyni a snažili se jí ignorovat. „Cítí se špatně když té holce ublížil. Je to velmi typická věc s mučedníkem Stefanem. To přejde" ujistil jí Damon. „Zdálo se že má velké bolesti" namítala Elena. „Určitě ho to přejde" Anna vešla do obýváku. „Není to fyzická bolest" hádala se Elena. „Víme co jsi myslela. Budeš tu s Annou v pořádku? Musíme jít na schůzku s učitelem?" ptal se Damon.

„Učitelem? Alaric? Jste vy dva teď přátelé?" divila se Elena. „Nemám žádné přátelé" odsekl Damon. „Prosím?!" Eleanor a Elizabeth vešli do obýváku a Damon sebou cukl. „Dobře mám pár přátel" změnil svůj výrok Damon když ho dívky propalovali pohledy. „Měla by jsi zůstat tady nahoře, neměla by jsi tam být sama" pronesl Damon. „Budu v pořádku a budu mít v domě Annu" uklidňovala ho Elena. „Dobře nebudeme pryč dlouho" přislíbil jí Damon a Ellie od nich odvrátila pohled když cítila jak jí bodnulo u srdce ten zájem který o ní projevoval.

Rezidence Grove Hill

Damon, Alaric, Ellie a Ele jsou společně před domem na který měli adresu. „Tady to je záznamy ukazují že to bylo zaplaceno tři měsíce předem" pronesl Alarix. „Tady to začíná být složité, můžu ale taky se nemusím dostat dovnitř" vysvětloval Damon. „Proto jsme tu my Damone" připomněla mu Ele jednoduše. „Jak to vlastně funguje? Musíte být vždycky pozvaní dovnitř?" zeptal se Alaric. „Musíme být pozváni dovnitř majitelem nebo oprávněnou osobou proto mě holky můžou pozvat do domu i když to vlastní Jenna. Pronájmy a hotely jsou mezera v zákoně" vysvětlil Damon.

„Oh dobře, mohli bychom prosím dneska nikoho nezabít?" požádal ho Alaric. „Jsem tu jenom jako doprovod" pronesl Damon a otevřel dveře. „Nezdá se že by byl někdo doma" pronesl Damon když oba dva vstoupili dovnitř. Dívky čekali venku dokud neoznámí že mohou dovnitř. Damon přešel do kuchyně a otevřel lednici aby viděl krev. „Máme společnost! Zůstaňte venku holky!" okřikl je Damon. Dvě dívky se na sebe podívali a slyšeli z domu hluk. „Henry?" Damon poznal toho upíra který na ně skočil a snažil se je zabít.

„Damone, pane, co tu děláš?" ptal se ten upír a Damon si lehce oddechl. „Holky můžete dovnitř" zvolal Damon. Dívky si vyměnili pohledy ale nakonec vešli do domu a setkali se s upírem. „Ahoj" dívky na něj opatrně zamávali. „Jak znáš Johna Gilberta?" zeptal se Henry. „Znám ho léta. Je to dobrý kamarád" pronesl Henry. „Jsme jeho neteře. Eleanor a Elizabeth Gilbert" vložila se do toho Ele aby to bylo více věrohodné. Henry se na ně podíval a široce se usmál. „Rád vás poznávám dámy" Henry si s nimi šťastně potřásl rukou.

„Jak ho znáš ty?" zeptal se Damon. „Potkal jsem ho po tom co jsem vyšel z hrobky, pomáhá mi" oznámil Henry. „Jak přesně ti pomáhá?" nechápal Alaric. „Přizpůsobit se protože tohle je úplně nový svět než jaký jsem ho opustil. Auta, počítače, match.com. je toho tolik co se učit. Pomohl mi získat toto místo" vysvětlil Henry. „Match.com? To ještě existuje?" zeptala se Ellie ironicky. „Takže, bydlíš tady sám nebo je tu ještě někdo jiný?" ptal se Alaric. „To je velmi pasivně-agresivní způsob mého přítele, jak se ptát jestli znáš ženu jménem Isobel?" Damon se na něj usmál.

„Uh, ne. Ne neznám Isobel. Znám Johna, je to můj jediný skutečný přítel. Opravdu mi ukázal co a jak. Jak používat mikrovlnnou troubu a tak" Henry pokrčil rameny „Děláš pro něj něco?" zeptal se Rick. „Pomáhám mu dávat pozor na věci s ostatními" Henry se usmál. „Ostatní?" nechápal Damon. „Z hrobky, pořád jsou naštvaní na rodiny zakladatelů, že se je snažili upálit za živa. Jsem v pohodě, ale ti ostatní se chtějí pomstít" vysvětloval Henry. „Co přesně s nimi John chce?" Alaric si nebyl jistý. Dívky se od nich zatím oddělili a šli si prohlédnout dům.

„Jen na ně dohlíží, snaží se zajistit aby se nedostali do problémů" Henry se usmíval. „No to je John, má tak dobré srdce" usmál se Damon. Henrymu začala zvonit mobil. „Heh to je John" pronesl Henry. „Oh hej nech mě s ním mluvit" Damon si od něj vzal mobil. „Dobře, odpovíš mu na to?" ptal se Henry když se dívky vrátili. „Odpovím na to?" zeptal se Damon. Podíval se na Alarica a dívky které pokroutili hlavou. „Co se děje?" nechápal Henry ale potom vycítil past a rychle se vrhl po Ellie. Damon ho chytne a Alaric ho rychle probodne kůlem.

„Dnes v noci nikoho nezabijeme, tvoje slova" pronesl Damon. „Chtěl ublížit mé dceři" obhajoval se Alaric a Ellie se na něj lehce usmála. „Už jsme to tu prohledali, je to naprosto čisté, nic co by ho spojovalo s Isobel" pronesla Ele. „Sakra" zaklel Damon. „Našel jsem tohle v lednici za krví" pronesl Alaric a podal Damonovi pivo. „Tohle byla slepá ulička" Alaric si povzdechl. „Nebuď na sebe přísný. Co sis myslel že najdeš. Isovel s doutníkem a pantoflema?" zeptal se Damon. „Nemůžu jí dál hledat" připustil Alaric.

„Opravdu? Po pouhých dvou letech? To je vlastně středně zdravé" Damon se uchechtl. „A kdy přestaneš ty? 146?" zeptal se Alaric. „No myslím že 200 je pravděpodobně dobrá zastávka" Damon se smíchem pokrčil rameny. „Pořád chci odpovědi" pronesl Alaric. „Víš Isobel mě okouzlila, Byla chytrá a byla to nějaká vazba z Katherine" pronesl Damon. Ellie sebou cukla a cítila tlak na hrudníku. „To stačí Damone. Já... Myslím že jsem s tím skončil. Skončil jsem s Isobel. Teď mám důležitější lidi o které se chci doopravdy starat.

Už jsem propásl sedmnáct let jejich životů jenom kvůli Isobel, nepropásnu víc opět jenom kvůli ní" pronesl Alaric a podíval se na dívky. Ellie a Ele se na něj usmáli. „Dobře pojedeme domů" pronesl Damon a všichni se postavili na nohy. „Hodíme tě domů a pojedeme zkontrolovat Elenu, Annu a Stefana" pronesla Ele. Rozloučili se s Alaricem a společně jeli do Penzionu. „Jste obě dvě v pořádku?" zeptal se jich Damon. „Ano nečekali jsme že jí najdeme" Ellie se na něj lehce usmála ale něco v ní jí bolelo víc než si dokázala připustit.

Penzion Salvatore

„Oh pořád jsi tady" Damon se na Elenu podíval. „Nemohla jsem jí dostat ven" stěžovala si Anna a na přivítanou svého bratra i dívky obejmula. „Tak jaká byla pochůzka?" zeptala se Elena. „Marný a čelili jsme existenční krizi Alarica" pronesl Damon. „To nebyla existenční krize... Nebo alespoň ne úplně" napomínala ho Ele. „Už Stefan jedl?" ptal se Damon. „Myslela jsem si že je ti to jedno?" nechápala Elena. „Morbidní zvědavost" Ellie jí nabídla odpověď. „Myslím že se tam dostává, ale má spoustu viny a nepomůže že ho vy dva posledních 500 let trestáte" pronesla Elena k Damonovi a Anně.

Oba dva se na ní překvapeně podívali. „Na něco se zeptám? Získala jsi zbytek příběhu?" zeptala se Anna. „Řekl že je toho víc" Elena pokrčila rameny. „To je velké podcenění" odsekl Damon. „Tak mi to řekněte" vyhrkla Elena. „Já a Anna jsme nikdy doopravdy nechtěli být upíři! Násilně nás donutil se nakrmit a proměnit se jenom protože nás nechtěl ztratit!" vykřikl Damon. „Ach můj bože, řekl že chce zemřít, proto se nebude živit. Už chápu proč ale..." Elena nestihla dokončit. „Děláš si legraci?! Děláš z něj oběť?!" vykřikla Elizabeth pobouřeně a sledovala svou sestru.

„Ellie to je v pořádku" Anna jí uklidnila. „Já a Ellie jedeme domů zvládnete to tu?" zeptala se jich nakonec Ele. „Samozřejmě jenom jeďte a vyspěte se" Damon se na ně usmál. Obě dívky odešli z Penzionu a společně nastoupili do auta. Obě dvě byli ze své sestry už opravdu unavené, dělala jakože Stefan je naprosto nevinný a Damon je zloduch celého toho příběhu. A co bolelo ze všeho nejvíc. Damon by si vždycky vybral buď Katherine nebo Elenu, nebyla by první možnost, nebyla by ani druhá možnost. Vždycky by byla až třetí možnost a to ona nechtěla.