Gilbertova Residence

Cass, Caroline, Bea, Ellie a Eleanor seděli na posteli a poslouchali Eleanor. „Proč jsi za mnou včera večer nepřišla když se to stalo?" vyhrkla Ellie. „Protože jsem chtěla mít normální spánek" odsekla své sestře Eleanor. „Žádné duchy ani duše tu necítím takže by jsi neměla být v nebezpečí" oznámila Bea když dokončila kouzlo. „Co mám dělat když se to stane znovu?" zeptala se jich Ele. „Zkus s tím mluvit, zjistit co to chce?" nabízela Caroline. „A co takhle se zeptat Anny?" ozvala se Cass. „To je vlastně dobrý nápad Cass" souhlasila Ellie.

„A co přesně jiného jsi čekala?" zeptala se Cass a dívky si vyměnili pohledy. „Jsem blond ale ne blbá!" okřikla svoje kamarádky Cass a ty se hned rozesmáli. „A co Damon?" nadhodila téma Bea. „Nevím, dneska jdeme na tu večeři ale jinak se mnou nemluví" Ellie pokrčila rameny. „Myslíš že se pořád snaží najít Katherine?" zeptala se opatrně Caroline. „Nevím, hledal jí tak dlouho jenom aby zjistila že se na něj vykašlala. To asi musí bolet ne?" Ellie se po svých kamarádkách a sestře podívala. „Pokud by ho to nebolelo asi bych myslela že je robot" zasmála se Ele.

„Už jste přemýšleli co budete dělat?" Bea znovu změnila téma. „O čem? O Isobel naší upíří vlastní matce, která je napojená na Katharine která zlomila srdce Damonovi?" zeptala se Ellie. „Nebo o tom že Alaric může být naším otcem?" dodala rychle Ele. „Promiňte" vydala ze sebe Caroline. „Jenom by bylo hezké mít jeden den bez toho abychom se s tím museli vypořádávat, žádné upíří problémy" vysvětlovala Ellie. „A mít nějakou zábavu" dodala Ele. „Dneska jdu s Elenou, Stefanem a Mattem na dvojité rande" vysvětlila Caroline snažíc se změnit téma.

„A já jdu na večeři s Damonem" dodala Ellie. „A já půjdu spát a doufat že se nedostaneme do další upíří šlamastiky" uchechtla se Ele. „A já půjdu domů za mámou" souhlasila Bea. „No a já a naše máma budeme mít filmový večer" promluvila Cass. „Dobře tak teď mi pomozte vybrat oblečení na rande s Damonem" požádala je Ellie. „Takže už to nazýváš randem?" uchechtla se Bea a Ellie lehce zrudla. „Možná, ale neříkejte mu to" namítala Ellie když se holky začali přehrabovat v jejím šatníku a hledat něco alespoň trochu slušného na ni.

Holky jí nakonec vytáhli nádherné jemně růžové šaty na ramínku a růžové podpatky. „No tak se obleč" rozkázala jí Cass. Ellie se rychle oblékla a Caroline s Beou jí začali upravovat vlasy zatím co Ele jí začala líčit. „Dobře myslím že to máme" vyhrkla spokojeně Caroline a Ellie se na sebe podívala do zrcadla. „Vypadám dobře" vydala ze sebe tiše Ellie a usmála se. „Vypadáš naprosto neodolatelně" oznámila na jistotu Bea. „Lépe než Damon vypadat nebudu" namítla Ellie. „Nebo Stefan" Caroline se lehce zasnila a Bea do ní rychle strčila.

Cass se na ně nechápavě dívala. „Co je Cass?" nechápala Ele. „Všichni okolo mě si myslí že jsou Damon se Stefanem Hot... Asi jsem lesba" vyhrkla Cass a všechny holky se začali smát. „Cass všechny máme jiný typ ty zvlášť, vždycky se ti líbili trochu jiní kluci než nám všem ale to s tebe nedělá lesbu a i kdyby ano vždycky tě budeme podporovat" vyhrkla Ellie a obejmula svou kamarádku. „Potřebuji někoho s britským přízvukem který mě dostane do kolen" souhlasila Cass a dívky se kvůli jejímu komentáři na novo rozesmáli.

„Dobře, dobře, myslím že už zatraceně nechci slyšet nic o sexualitě mé sestry!" vyhrkla pohoršeně Caroline a Cass zrudla. „Dobře musím na to dvojité rande s Mattem, Stefanem a Elenou" Caroline se podívala na Cass. „Tři hodiny než mi zavoláš a řekneš mi že mě potřebuješ absolutně nutně doma abych se z toho rande mohla dostat" požádala svou sestru a ta se na ní podívala. „Máš to mít" souhlasila Cass s úsměvem a než odešla pevně svou sestru obejmula. Caroline následně odešla. „Bude v pořádku že ano?" zeptala se Ele.

„Samozřejmě že bude v pořádku a pokud ne zachráním jí" přislíbila jim Cass zrovna když zazvonil zvonek. „To je Damon... No tak jdu na to" pronesla Ellie, sešla schody a otevřela dveře aby odhalila Damona. V ruce měl kytici lilii. „Sehnal jsi pro mě květiny?" zeptala se Ellie. „Jdeme na večeři, to je prakticky rande takže květiny" pronesl Damon a podal jí květiny které si vzala do ruky. „Počkej chvíli jenom seženu vázu" oznámila a rychle šla do kuchyně. Dala květiny do vázy a zase se vrátila k Damonovi který na ni stále čekal.

Ellie chtěla něco říct ale to už zpozorovala holky které se na Damona vražedně dívali. „Holky" zaúpěla Ellie. „Vrať jí do půlnoci ne později, dojdeš o minutu později a dojdu tě vykastrovat" oznámila Ele. „Zkřivíš jí jeden vlas na hlavě a zapálím tě" vyhrožovala Bea. „Ublížíš jí a vykuchám tě za živa" dodala Cass. „Jak vidíš moje kamarádky se rozhodli že se dají na vraždění" oznámila Ellie. „Vidím a slyším, nebojte se, bude doma včas a bude v pořádku. Jdeme?" zeptal se Damon nadějně. „Ano jdeme" souhlasila Ellie vzala si bundu, vyšla ven a zavřela za sebou dveře.

„Neboj se Anna mi vyhrožovala taky" pronesl k ní nakonec Damon a Ellie se rozesmála. „Jak se cítíš Damone?" zeptala se ho opatrně když spolu nastoupili do auta. „Popravdě ne moc dobře, máme tu docela problém" vysvětlil a Ellie na něj nadzvedla obočí. „Upíři se nějak dostali z hrobky. Pearl a Anabelle jim pomáhají, je jich asi dvacet pět a chtějí po mě abych jim dal jména a seznamy všech zakladatelských rodin, a abych přestal dávat lidem sporýš" vysvětlil Damon a Ellie se zamračila a na těžko polkla Damonovi hned došlo co se děje.

„Neboj se nic z toho neudělám, ale Pearl je o tolik silnější než já a to je problém, protože bych jí nemohl porazit" vysvětloval naprosto jednoduše Damon. „Co s tím uděláme?" zeptala se ho Ellie. „Dneska? Nic. Dneska se jdeme najíst a problémy necháme na zítřek" Damon se na ní lehce usmál. „Zvlášť když jsi se tak hezky oblékla" oznámil Damon. „Jo, ne, tohle bych si sama neoblékla za to poděkuj holkám, a už nikdy v životě mě v tolika barvách neuvidíš" oznámila na jistotu Ellie. „Růžová ti docela sluší" pronesl Damon a Ellie se na něj podívala.

„Víc než černá?" zeptala se ho. „V růžové jsi hezká, v černé jsi sexy" oznámil Damon a Ellie ho praštila, potom ale zvážněla. „Už jsi zjistil něco o Katherine?" zeptala se ho opatrně a Damon sebou lehce cukl. „Ne a popravdě řešeno, si poslední dobou nejsem nějak jistý tím jestli jí ještě vůbec najíst chci" vysvětloval Damon a na těžko polkl. „Proč si myslíš že ji nechceš najít?" zeptala se ho. Damon se na ní podíval, cítila na sobě jeho pohled proto se na něj podívala aby se jejich pohledy setkali. „O kolik se po dnešku zvyšuji na levelu přátelství?" zeptal se jí Damon.

Její srdce začalo zběsile tlouct. „Myslím že můžu jít na dvacet" souhlasila Ellie když konečně našla svůj hlas. Damon přikývl a nadále se soustředil na řízení. Ellie v duchu zaklela, proč se jí Damon musel tolik líbit. Proč pro něj musela mít tu naprosto podivnou slabost která jí oslabovala v kolenou kdykoliv kdy viděla jeho úsměv. Damon zastavil před Grillem. „Tak jo vím že to byla být jenom naše večeře ale myslel jsem že dáme rovnou trochu pozor i na Caroline" oznámil Damon když zastavili. Ellie se na něj široce usmála a vrhla se mu okolo krku.

„Jsi ten nejlepší chlap na světě Damone, díky" oznámila Ellie a společně vystoupili z auta. Oba dva společně vstoupili do grillu. Caroline k nim zvedla pohled a Ellie z jejího výrazu věděla že právě děkuje bohu. Damon s Ellie si sedli k jednomu stolu a došla k nim číšnice. „Vítejte v Grillu jsem váš číšník, co si dáte?" zeptala se jich. „Hamburger s hranolkami" oznámila Ellie. „A kávu" dodala. „To stejné se sklenkou burbonu" Damon se usmál a číšnice od nich odešla. Damon a Ellie spolu mluvili, Ellie věděla že na jedno ucho poslouchal konverzaci kterou měli s Caroline.

V polovině vyprávění od Ellie se zamračil. „Co se děje?" ptala se Ellie. „Elena se rozhodla že si zavzpomíná z Mattem. Care to rozhodně není příjemné a trochu Elenu pokárala na záchodech, myslím že utíká" vysvětlil Damon. Ellie sevřela oči. „Jdi za ní, bude tě potřebovat. Zaplatím a vyzvednu vás" pronesl Damon. Ellie se na něj chvíli obdivně podívala ale potom přikývla. Zvedla se od stolu přistoupila k němu a políbila ho na tvář. „Jsi na třicítce" oznámila mu z velkým úsměvem a vydala se za Caroline za kterou šla i Elena.

Ellie doběhla za Elenou. „Caroline" Elena jí oslovila. „Nechci o tom mluvit" vyhrkla Caroline. „Caroline jsi směšná" namítala Elena. „A nejistá a pitommá, ale to nemění nic na tom že Matt do tebe bude vždycky zamilovaný a já budu jen náhrada" pronesla Caroline. „Nejsi náhrada" vyhrkla Elena. „Ano jsem. Jsem náhrada za tebe pro Matta. Jsem náhrada za Bonnie pro tebe" vykřikla Caroline. „Teď je to o mě a o Bonnie?" nechápala Elena. „Nechápeš to, proč by jsi to chápala. Jsi první volba pro všechny Eleno!" vykřikla Caroline.

„Ne pro mě" Ellie konečně zasáhla a Caroline se na ní podívala. „Ne pro Cass, Ne pro Beu, Ne pro Ele, Ne pro Annu, Ne pro Damona. Pro nás jsi první volba" oznámila Ellie a přistoupila ke Caroline. „Děkuji Ellie" Caroline ze sebe plačtivě vydala a pevně svou kamarádku obejmula. Vedle nich zastavilo auto, byl to Damon. „Pojď odvezeme tě domů" pronesla Ellie. „Nabourala jsem vaše rande" došlo Caroline. „Care jak jsem řekla, jsi naše první volba" pronesla Ellie a pomohla své kamarádce do auta do kterého nakonec i ona sama nastoupila a nechala se odvést.

Gilbertova Residence

Ele zrovna dotelefonovala s Ellie zjistila že u sebe už mají Caroline a že se přátelství mezi ní a Damonem zlepšuje. Takže si mohla jít v klidu lehnout a nemusela se bát o své přátelé a svou sestru. Převlékla se do pyžama. Černé tílko s černými legínami a vlasy do copu. Už byla odlíčená a věděla že to nebude trvat dlouho než Jenna dojde domů. Ellie se protáhla než si lehla do postele a přikryla se svou teplou peřinou. Přes noc nechávala otevřené okno aby měla čerstvý vzduch takže potřebuje dost teplou deku aby přes zimu neumrzla.

Eleanor

Eleanor!

Eleanor!!

Eleanor!!!

Eleanor

Prosím!

Zachraň mě!

Znovu to slyšela, prudce si sedla a rozhlédla se. „Dobře! Poslouchám tě! Slyším tě!" vykřikla Ele a postavila se znovu na nohy. Tentokrát bez papučí a tak stála na ledových kachličkách. „Jak přesně ti mám pomoct?" vyhrkla Ele a rozhlížela se okolo sebe. „Proč teď neodpovídáš?" vyhrkla Ele a prohrábla si rukama vlasy a sedla si na okraj svojí postele. „Jak tě mám zachránit když se mnou nemluvíš, nebo když nevím kdo vlastně jsi?" zeptala se Ele do vzduchu. Potom jí ovál studený chlad, zamotala se jí hlava a Ele upadla k zemi.

New Orleans 1914

Ele se s prudkým nádechem posadila a rozkašlala se, měla na sobě podivné oblečení a byla v neznámém městě. „Dobré ráno spící krásko" uchechtl se hlas který znala. Ele se otočila a setkala se s mužem. Špinavě blond až hnědé vlasy, docela vysoký, bicepsy na jeho rukou a tmavě hnědé oči. „To jsi ty, ten hlas který mě prosí abych ho zachránila" vydala ze sebe Ele. Muž k ní natáhl ruku aby jí pomohl na nohy. Ele ruku přijala a nechala se zvednout. „Přesně tak Eleanor" souhlasil muž a Ele se na něj dívala. „Jak se jmenuješ?" zeptala se ho.

„Kol, mé jméno je Kol" ušklíbl se na ní Kol. „Co ode mě chceš?" Ele se rozhlédla okolo sebe a vytřeštila oči. „Jsem v krvavém New Orleans?!" vykřikla nadávku. „V letech 1914" souhlasil Kol a Ele se lehce zamračila. „Co to kurva?" zeptala se Ele. „Potřebuji abys mě zachránila Eleanor" oznámil Kol a lehce zvedl ruku k její tváři po které jí pohladil. Eleanor měla pocit jako by jejím tělem projel elektrický proud. Eleanor zalapala po dechu a lehce ucouvla. „Nemůžu tě tu zachránit, jak?" nechápala Ele a narazila do stěny uličky.

Kol na ní mrkl a vycenil tesáky. „Upír samozřejmě" utrousila Ele. „Jsem i v přítomnosti a tam potřebuji zachránit miláčku" oznámil Kol a Ele se hlasitě rozbušilo srdce. „Jak?" zeptala se Ele. „Najdi mě a vytáhni ze mě tu dýku" pronesl jednoduše Kol. „A proč přesně bych ti měla pomáhat?" vyzvala ho Ele a Kol se lehce ušklíbl. „Dám ti důvod" pronesl Kol přistoupil k ní a přitáhl si dívku do vášnivého polibku. Ele se nejprve lekla a téměř zamrzla ale jejím tělem projelo jakési elektrické vzrušení které jí donutilo mu polibek oplatit a dát mu ruce kolem krku.

Gilbertova Residence

Ele se zalapáním po dechu prudce probudila a posadila. Ele se rozhlédla okolo sebe a postavila se ze země znovu na nohy. „No tak asi hledám upíra nabodnutého dýkou, perfektní" vydala ze sebe Ele. „Líbím se ti jinak by jsi nesouhlasila jen tak" Ele sebou cukla zase to byl jeho hlas a ona ho viděla za sebu. „Právě teď jsem prakticky duch, tím že jsi se dostala do toho podivného snu ti umožnilo mě i vidět" Kol se na ní ušklíbl. Ele klesla na svou postel. „Už nikdy nebudu normální" vyhrkla skoro až hystericky, znovu se postavila na nohy a přešla k oknu.

„Dobře, najdu tě a zachráním tě, ale potom se naše cesty rozejdou, už nikdy tě nebudu chtít vidět" pronesla nakonec a podívala se na něj. „Jinak co?" ptal se Kol. „Vykastruju tě tupím nožem" oznámila zcela vážně ale Kol se zasmál a přistoupil k ní blíž. „Jsi krásná" oznámil a Ele se na něj tázavě podívala. „Právě jsem ti vyhrožovala tím že tě vykastruju a ty mi řekneš že jsem krásná? Co přesně je s tebou špatně?" zeptala se ho. Kol jí dal ruku na tvář. „Říkal jsi že jsi duch!" vyhrkla Ele. „Duch který se tě může dotknout miláčku" Kol se jednoduše uchechtl a Ele věděla že je v prdeli.

New York, Večer

Evelyn a Vanessa se připravovali v Institutu, Vanessa nakonec měla čas na to aby s ní mohla jít na výstavu což bylo dobře, Vanessa potřebovala na chvíli vypadnout. Evelyn na sobě měla jemně modré šaty až po zem, a Vanessa měla šaty stejného střihu akorát v zelené barvě. ,,Dobře tak asi můžeme jít" vydechla tiše Vanessa, byla nervózní, už roky nebyla doopravdy pryč z Institutu jen jako Vanessa a ne jako královna Vanessa. ,,Zvládneš to, Klaus tam bude a pomůže nám" ujistila ji Eve a obejmula svou kamarádku okolo ramen.

,,No doufám v to" pronesla tiše Vanessa. Obě dvě dívky společně vyšli z Institutu a nastoupili do taxíku který jí odvezl až k muzeu. ,,Vidíš Klaus na nás čeká před muzeem" usmála se Evelyn. ,,Jo pochlub se tvým přítelem" uchechtla se Vanessa a společně vystoupili z auta. Vanessa i Eve se vydali ke Klausovi který políbil Evelyn na přivítanou. ,,Vanesso rád tě znovu vidím" Klaus se na ni usmál. ,,To já taky a jestli ublížíš mojí kamarádce zapálím tvůj zadek" varovala ho Vanessa okamžitě. ,,Rozuměno" souhlasil Klaus ze smíchem.

Všichni tři společně vešli do muzea. ,,Dneska tu pro vás všechny mám překvapení" pronesla k nim Eve a oba dva se na ni tázavě podívali. Eve je vedla k obrazům, obzvlášť ke dvěma konkrétním. Byl tam obraz ženy která okolo sebe měla oheň, a na hlavě zlatou korunu, její obličej nebyl vidět ale vypadalo to magicky, královna čarodějek. ,,To jsem já?" vydechla Vanessa tiše. ,,Samozřejmě" souhlasila Eve. Eve se podívala na druhý obraz který sledoval Klaus. ,,Je to hrubá kopie, nedokážu znázornit New Orleans tak dobře ale zkusila jsem to" vysvětlila mu.

Byl to obraz New Orleans verze kterou maloval Klaus tudíž z let 1700, v čele New Orleans stál blonďatý muž, král New Orleans. ,,Je to dokonalé lásko" pronesl Klaus, v očích měl bolest i vděk, jestli do teď nebyl zamilovaný, teď už rozhodně byl. Klaus se natáhla a políbil ji. ,,Oběma vám moc děkuji za to že to pro mě děláte" pronesla tiše Vanessa ke svým dvěma přátelům. ,,Nezmiňuj se o tom, jsi moje nejlepší kamarádka a je mým úkolem tahat tě ven jak nejčastěji můžu" Eve se zasmála a nechala se objímat od Klause.

,,Tak co teď?" zeptal se Klaus všech. ,,Zatancujeme si, nejsme tu jen kvůli obrazům" pronesla Nessa ze smíchem. ,,Dobře vy dva si zatancujte já se od tance budu raději držet dál pro své vlastní zdraví" oznámila Eve. ,,Jednou tě naučím tancovat" zasmál se Klaus a vedl Vanessu stranou aby si zatančili. Eve je chvíli s jemným úsměvem sledovala než se otočila aby znovu čelila svým vlastním obrazům. ,,To jsou vaše obrazy?" ozval se hlas se skotským přízvukem. Eve zvedla pohled a setkala se s mužem který měl uhlově černé vlasy a hnědé oči.

,,Ano to jsou moje obrazy, ale můj přítel tu má obrazy taky" pronesla Eve když viděla jak je Klaus pozoruje. ,,Královna čarodějek to je velmi věrohodný obraz" pronesl tiše a Eve se na něj zamračila, nechápající co tím myslí. ,,Vlastně je to moje kamarádka, chtěla jsem jí zakomponovat do jednoho z obrazů" vysvětlila Eve a na těžko polkla, něco na jeho přítomnosti jí nedělalo dobře. ,,Ten institut znám, je zde v New Yorku že ano?" zeptal se muž a Eve na něj přihmouřila oči. ,,Ano, často okolo něj objíždím když se dostanu do města.

Už jsem ho párkrát namalovala a vždycky mi připadal tak nějak záhadný tak jsem si řekla proč ne?" Eve lhala, to hlavně protože se jí na přítomnosti tohoto muže prostě něco nezdálo, a po celém těle měla husí kůži. ,,Chápu" vydal ze sebe muž a pozorně jí sledoval. Eve s ním krátce navázala očí kontakt. ,,Po čem nejvíc toužíte?" zeptal se jí a Eve se cítila jako by nedokázala mlčet. Klaus se mezitím mračil když nedokázal slyšet zbytek rozhovoru mezi Eve a mužem. ,,Po uzdravení, toužím po tom abych se mohla uzdravit.

Toužím po tom aby se mohli uzdravit moje sestry, abychom mohli svobodně milovat, toužím po lásce která pro mě spálí celý svět, toužím po lásce která mě celou pohltí, toužím po tom abych mohla pomoct své nejlepší kamarádce od kletby ve které je uvězněná, protože se bojím toho že pokud to tak bude pokračovat dál jednou jí v tom všem ztratím" vydala ze sebe téměř jako omámená Eve a potom několikrát zamrkala. ,,Děkuji za tvou upřímnou odpověď Evelyn" pronesl tiše muž a následně od ní odešel.

Eve tam zůstala šokovaně stát netušíc co by měla dělat. ,,Eve je vše v pořádku? Kdo to byl?" ptala se Nessa rychle když k ní přistoupili. ,,Ano jen to byl dost divný rozhovor" vysvětlila Eve a pokusila se usmát. ,,Chceš odejít?" zeptal se Klaus. ,,Pokud bychom mohli prosím, raději bych šla do institutu a objednala si tam McDonald" vyhrkla rychle Eve z nějakého důvodu měla pocit že by měla co nejrychleji vypadnout. ,,Dobře tak jdeme" souhlasila Nessa a společně se všichni tři vydali ven kde nasedli do taxíku, který je vzal do institutu.

,,Dobře objednám mekáč vy dvě se jděte převléknout" pronesl k nim Klaus. ,,Dobře" souhlasili dvě dívky a hned za Klausem vešli do institutu. Eve se ale zastavila než vešla a otočila se. Měla pocit jakoby je někdo sledoval ze stínů a na těžko polkla, ale z nějakého důvodu měla pocit že to není nebezpečí. Eve se podívala na budovu institutu a otřásl jí chlad. ,,Mám pocit že jednou už se z toho nebude moct vrátit domů, a mám pocit že jí v tom v ten den ztratím" vydechla tiše Eve a opřela si hlavu o dveře institutu.

Eve na těžko polkla a nakonec taky vešla. Mezitím ve stínech stál muž s černými vlasy a hnědými oči který dívky pozoroval a velmi hlasitě dívku slyšel. ,,Dostanu jí z toho, slibuji" byl to slib více k němu samotnému, než ke komukoliv jinému. To hlavně protože on je příčinou kletby která na rod LeFay byla uvalena. ,,Omlouvám se Morgano, slibuji že to napravím, dostanu jí ven" promluvil znovu tiše a otočil se na podpatku aby odešel. Jeho oči na malý moment zazářili rudou barvou než roztáhl svá černá křídla a odlétl.