Mystic Falls

Ellie projela přes most a protřela si oči a podívala se zpátky na silnici. Jen aby viděla člověka ležet uprostřed silnice. Ellie vykřikla a prudce strhla volant na stranu čímž sjela z kopce a její auto se převrátilo. Ellie vyjela když cítila ránu na jejím čele a cítila že je uvězněná ve svém páse. Byl to upír poznala to podle toho jak se lámal a znovu dával dohromady kosti. Začal se k ní přibližovat. Vykřikla byla vyděšená k smrti, odsud jí nikdo nemohl slyšet a z domova si zapomněla vzít telefon, byla v háji a s největší pravděpodobností i naprosto mrtvá.

Elizabeth Margaret Gilbert, zemřela mladá ve věku sedmnácti let

Byla si jistá že to bude stát na jejím zatraceném náhrobku protože si byla zatraceně jistá že během dalších pár vteřin bude mrtvá. Ellie zavřela oči a sledovala jak se upír rozmazal a potom se před jejím oknem objevili nohy. „Ah!" vykřikla Ellie a tlukot jejího srdce konečně polevil když viděla Damona. „Jak jsi na tom?" zeptal se Damon. „Damone?" Ellie ho oslovila. „Vypadá to že jsi uvízla" pronesl Damon. „To můj bezpečnostní pás" vyhrkla Ellie. „Dostanu tě ven. Potřebuji abys dala ruce na střechu" požádal jí Damon a Ellie to zoufale udělala.

„Přesně takhle. Jsi připravená? 1,1,3." Damonovi se povedlo odepnout bezpečnostní pás a Ellie začala padat. „Mám tě" pronesl Damon a vzal si jí do náručí. „Jsi v pořádku? Můžeš se postavit? Máš něco zlomeného?" ptal se Damon a pomohl jí na nohy ale Ellie se podlamovali nohy a skoro spadla. Damon jí stihl chytit dřív než dopadla na zem a pevně jí držel. „Rychle slábneš. Podívej se na mě, musíš se soustředit" požádal jí Damon, ale Ellie toho opravdu nebyla schopná a brzo začala zavírat oči, než si to stihla uvědomit propadla se do stavu bezvědomí.

Někde uprostřed Georgie

Ellie se konečně začala probouzet, seděla v autě vedle Damona který řídil. „Dobré ráno" pozdravil jí Damon. „Kde jsme?" zeptala se opatrně Ellie. „Georgia" pronesla jednoduše s pokrčením ramen Damon a Ellie se na něj podívala jako na blázna a potom si povzdechla. „Ty to myslíš vážně že jsme v Georgii že ano?" zeptala se Damona. „Samozřejmě že to myslím vážně, jak se cítíš?" zeptal se Damon. „Já nevím" Ellie ze sebe vydala. „Nemáš žádné zlomené kosti, zkontroloval jsem to" oznámil jí Damon a Ellie přikývla. „Díky" Ellie od něj odvrátila zrak.

„Ale moje auta. Byl tam muž, ležel na zemi, proto jsem strhla volant, ale on se zvedl" vysvětlovala Ellie. „Zjistíme kdo to byl" přislíbil jí Damon. „Kde je můj mobil?" Ellie se rozhlédla. „Mohl by jsi zastavit? Potřebuji zavolat Eleanor aby věděla že jsem na živu a aby mě mohla krýt" oznámila Ellie a Damon zastavil na kraji silnice. Ellie vystoupila a začalo se jí dělat zle, chytla se za hrudník a sklonila se. Damon se k ní rozmazal a lehce jí podepřel v zádech. Ellie se na něj podívala. „Jsem v pořádku ale děkuji" Ellie se na něj pokusila lehce usmát.

Ellie si chtěla prohrábnout vlasy jen aby na čele ucítila krev. „Uzdravil bych tě ale nebylo bezpečné ti dávat v bezvědomí jakoukoliv tekutinu, mohla by jsi se udusit a podle toho jestli by jsi krev zvládla polknout nebo ne by jsi umřela" vysvětlil Damon a Ellie přikývla. „V pořádku, víš že tohle je únos že ano?" zeptala se Ellie. „To je trochu dramatické nemyslíš?" Damon se ušklíbl, ale přerušil je zvuk telefonu. „To je můj telefon?" zeptala se Ellie a Damon vytáhl z kapsy její telefon. „To je tvoje sestra, vezmu to" Damon se ušklíbl a přijal hovor.

„Telefon Ellie" přivítal Damon. „Kde je moje sestra?! Je v pořádku?!" okřikla ho Eleanor. „Je hned vedle mě a je v pořádku" souhlasil Damon. Damon zaslechl předávání telefonu. ,,Okamžitě mi dej mojí sestru nebo tě zabiju a ulovím jako zkurvenej sport" procedila skrze zuby Eve. ,,Tvoje sestra je pořád děsivá" pronesl Damon a dal Ellie její telefon ten ona ihned vzala a přiložila si ho k ucho. „Hej Ele, Eve nemusíte se o mě bát, měla jsem autonehodu ale Damon mě zachránil a teď si děláme výlet do Georgie" oznámila Ellie. ,,Výlet do Georgie?!

On tě kurva unesl!" vykřikla pohoršeně Eve. ,,Dobře ano možná mě trochu unesl ale z větší části jsem tu právě teď dobrovolně, Eve slibuji že to zvládnu, prosím věř mi" žádala svou sestru Ellie a doufala že Eve obměkčí. ,,Dobře ale pokud se cokoliv stane, okamžitě mi zavoláš a já ho zabiju" rozkázala ji Eve. ,,Souhlasím" zasmála se Ellie. ,,Tak dobře" Eve si povzdechla. „Můžeš mě prosím krýt před Jennou?" zeptala se Ellie prosebně. Eve vydala frustrovaný povzdech a předala telefon. „Samozřejmě spolehni se na nás" odsouhlasila Eleanor a zavěsila hovor.

„Nemůžeme prostě jet zpátky?" zeptala se Damona. „Už jsme skoro tam" oznámil Damon. „A kam jedeme?" zeptala se Ellie nechápavě. „Na malé místo mimo atlantu" oznámil Damon. „Jsem s tebou v bezpečí?" zeptala se ho Ellie. „Ano" souhlasil Damon. „A můžu ti věřit?" zeptala se znovu Ellie. „Nasedni do auta" požádal jí Damon. Ellie si povzdechla a nakonec do auta opravdu nastoupila. „Takže kde je moje auto?" zeptala se Ellie. „Na kraji silnice" oznámil Damon a zastavil před místem kde byl název "Bar Bree"

Bar Bree

„Víš o tom že jsem nezletilá že ano?" zeptala se Ellie. „Je ti sedmnáct, za pár měsíců osmnáct" pronesl jednoduše Damon a Ellie obrátila oči v sloup ale stejně po jeho boku vešla do baru. „Asi nevíš kdo byl ten chlap u mého auta že ne?" zeptala se Ellie. „Ne neznám ho" Damon pokroutil hlavou. „Damon! Můj medový koláč" vykřikla žena s tmavou pletí a obejmula Damona. „Poslouchejte všichni! Tady je muž, který mi zlomil srdce, rozdrtil mou duši, zničil můj život a zničil všechny šance na štěstí!" vykřikla Bree a vypila jednoho panáka.

„Okay jak jste se vy dva potkali?" zeptala se Ellie. „Vysoká škola" oznámila Bree. „Ty jsi byl na vysoké škole?" zeptala se Damona. „Byl jsem na kampusu" souhlasil Damon. „Asi před dvaceti lety, byla jsem milá, mladá prvačka, a potkala jsem tohohle nádherného chlapa do kterého jsem se zamilovala. A potom mi řekl jeho tajemství které mě donutilo ho milovat víc. Protože víš, měla jsem také jedno tajemství které jsem chtěla s někým sdílet" vysvětlila Bree. „Je to čarodějka" Damon jí lehce pošeptal do ucha a Ellie se od něj lehce vzdálila.

„Změnil můj svět víš" oznámila Bree. „Co potřebuješ?" zeptala se Bree a podívala se na Damona. Oba dva si sedli k baru za kterém stála. „Pivo" pronesla Bree a podala oběma pivo na které se Ellie podívala. „Nepiju" Ellie na těžko polkla a lehce ho odstrčila, srdce se jí sevřelo nad vzpomínkami. Bree jí tiše pozorovala. „Trpíš, alkohol ti dává nepříjemné vzpomínky které se vážou k jedinému jménu Josh" pronesla Bree a Ellie se na ní šokovaně podívala. Bree se lehce usmála a vzala si pivo zpátky. „Nemáme jenom alkohol, máme čaje, kávy, energeťáky" vysvětlovala Bree.

„Kávu" pronesla Ellie nakonec a Bree na ní tiše kývla. „Josh? Kdo je Josh?" zajímal se Damon. „Do toho ti nic není" odsekla mu Ellie. „Kdy se na mě konečně přestaneš zlobit?" zeptal se jí Damon „Až slepý řekne hluchému že viděl beznohého chodit po vodě" pronesla Ellie a Bree vyprskla vodu tak že jí tekla i z nosu když se začala smát. „Ellie" Damon jí oslovil. „Ne Damone chceš na nás rozpoutat zasranej Armageddon za něco co udělali naši předci které jsme ani neznali a nikdy nepoznali. Obviňuješ nás z chyb našich předků!

Jak by tobě bylo kdybych tě obviňovala z chyb tvého otce, z chyb každého upíra na světě?! Tvůj otec byl taky lovec upírů a to on zatkl Katherine! Jak by ti bylo kdybych z toho obvinila tebe a zabila bych tě za to jenom protože to byl tvůj otec?! Jenom protože by bylo tvoje příjmení Salvatore. Jak by ti bylo kdybych tě obvinila z činů tvého bratra když byl rozparovačem?! Jak by ti bylo kdybych na tebe svalila smrt Vicki, přeměnu Cass, smrt Lexi?! Mohla bych to udělat protože právě teď jsi ten nejnebezpečnější upír v Mystic Falls kterého znám s ďábelským plánem!

Ale nic z toho nedělám!" vykřikla Ellie ale chystala se pokračovat. „Před ani ne týdnem jsem se tě zeptala jestli lhaní šerifovi je cena za to patřit do tvého světa a života. Řekla jsem ti že v moment kdy přijde cena kterou nejsem ochotná obětovat, řeknu ti to. Říkám ti to Damone! Nejsem ochotná obětovat nevinné lidi jenom kvůli tvé zkurvené pomstě! Byla jsem ochotná ti pomoct s Katharine ale rozhodně neobjetuji nevinné lidi kvůli tvé pomstě!" křičela na něj Ellie zvedla se ze stoličky a co nejrychleji se vydala k autu, aby byla co nejdál od něj.

Ellie těžce vydechovala snažíc se nerozplakat. Uběhlo několik minut než se rozhodla že je správná věc jít zpátky. Damon u baru už ale nebyl. „Bree kam šel Damon?" zeptala se Ellie. „To nevím" Bree pokrčila rameny. Ellie se zamračila a vydala se zpátky ven. Rychle popadla mobil a volala Damona ten to ale nezvedal. „POMOC!" Ellie slyšela velmi hlasitý výkřik Damonova hlasu. Ellie se zhrozila a co nejrychleji se rozeběhla směrem odkud slyšela jeho hlasitý výkřik. Byla to temná ulička a Ellie se okolo sebe rozhlédla doufajíc že uvidí někde Damona.

„Damone!" vykřikla jeho jméno Ellie a okolo ní se objevil závan větru. Prudce se otočila byl to neznámí upír. „Kdo jsi?" vyhrkla Ellie. „Moje jméno je Lee" odsekl muž. „Kde je Damon?" ptala se vyděšeně Ellie. „Zaplatí za svoje činy" odsekl Lee a Ellie se na něj šokovaně podívala. „Co Damon přesně udělal?" Ellie na těžko polkla. „Zabil Lexi!" vykřikl muž a Ellie na těžko polkla. „Ne Lee, Damon jí nezabil právě naopak se jí snažil zachránit dokonce mám jeho fotku se žlutým mopem na hlavě jako vlasy" vysvětlovala Ellie snažíc se ho trochu obměkčit.

„Myslíš to vážně?" zeptal se jí opatrně Lee. „Ano a přísahám ti že až najdeme toho upíra který může za její smrt dostaneš svou pomstu" přislíbila mu okamžitě Ellie. „Dobře" souhlasil nakonec Lee a odešel. Ellie si nebyla jistá co se teď stane, ale přikývla a vydala se zpátky k autu a sedla si za volant. Doufala že se Damon objeví. Lee vstoupil k Damonovi. „Tvoje přítelkyně ta která s tebou byla v baru" začal Lee ale byl přerušen. „Není to moje přítelkyně, jsem si na sto procent jistý že mě nenávidí" oznámil Damon a Lee na něj nadzvedl obočí.

„Opravdu? Tak proč tě zrovna zachránila?" ptal se Lee a uvolnil jeho okovy aby věděl že může volně odejít. „Cože?" nechápal Damon. „Právě tě zachránila když mi řekla že jsi nezabil Lexi" vysvětlil Lee. „Teď jdi" pronesl a Damon upíří rychlostí zmizel. Dostal se až k autu ve kterém seděla Ellie. „Počkala jsi na mě" pronesl Damon. „Pořád můžu ujet" oznámila Ellie a Damon nastoupil. „Děkuji, řekl že jsi mi zachránila život" Damon jí poděkoval a Ellie vyjela. „V posledních dnech tě zachraňuji nějak často" pronesla nakonec Ellie a soustředila se na cestu.

„Měla jsi pravdu Ellie, měla jsi pravdu o tom co jsi mi řekla. Omlouvám se za to co jsem chtěla udělat, jsi moje kamarádka a jsi pro mě důležitá a omlouvám se že jsem nejenom lhal ale také že jsem chtěl rozpoutat Armageddon" Damon přistihl sám sebe jak se omlouvá. Ellie se na něj krátce podívala. „Přijímám tvou omluvu" souhlasila Ellie. „Jak hluboko jsem ze sedmdesáti klesl?" zeptal se tiše Damon. „Devět" odpověděla jednoslovně. „Devět?" nechápal Damon. „Byl jsi na jedničce ale potom jsi mi zachránil život v tom autě" vysvětlila Ellie jednoduše.

„A jsme stále přátelé?" Damon na těžko polkl. „Ještě ne, musíš se dostat ke dvaceti" pronesla Ellie a dovolila si lehce se usmát. „Dobře, v tom případě se budu opravdu snažit" souhlasil Damon. „Proč jsi mě vzal do Georgie?" zeptala se ho nakonec Ellie. „Nejsi ta nejhorší společnost Ellie a ty to víš" oznámil se smíchem Damon. „Myslím to vážně Damone" pokárala ho Ellie. „Bree ví jak bych mohl otevřít hrobku" vysvětlil Damon a Ellie se na něj prudce otevřela. „Pro Katharine ne pro ty ostatní upíry" uklidnil jí Damon a Ellie nakonec přikývla.

„A jak přesně?" ptala se. „Potřebuju grimoár Emily Bennett" vysvětlil Damon a Ellie tiše přikývla. „Na to ho ale potřebuji najít" Damon si povzdechl. „Zeptej se Bonnie" nabídla mu Ellie nakonec. Ellie dovezla Damona k penzionu. „Uvidíme se zítra?" zeptal se jí Damon. „To bych se měla ptát já tebe, ty napravuješ přátelství" oznámila mu Ellie. „Zítra se uvidíme" slíbil jí Damon a Ellie tiše přikývla. „Zatím ahoj" rozloučila se s ním a sledovala jak vešel do penzionu. Potom otočila auto a vydala se k sobě domů, rozhodnutá že auto mu vrátí jindy až získá zpátky svoje auto.

Gilbertova Residence

Ellie vkročila do domu a hned byla pohlcená do objetí. „Bože Ellie jsi v pořádku?! Eleanor a Eve říkaly že jsi měla autonehodu a že tě Damon zachránil" vyhrkla Jenna a hned ošetřovala její zranění na čele. „Ano nebylo mi skoro nic kromě pár odřenin ale byla jsem hodně otřesená tak moc že jsem omdlela a Damon se o mě postaral" vysvětlila své tetě Ellie. „To jsem ráda tak moc jsme se báli" vysvětlila Jenna a dala jí na čelo náplast. „Neboj se jsem v pořádku" ujistila jí Ellie. „Navíc jsme si z Damonem promluvili a zkouší si mě udobřit a napravit naše přátelství" vysvětlila Ellie.

Eve se na ni otočila a nadzvedla obočí. ,,Jsi si jistá?" zeptala se Eve. ,,Ano přísahám, on a já, všechno jsme si vysvětlili, omluvil se a uvědomil si co udělal špatně a že to byl idiot, a přísahal že se to se mnou bude pokoušet napravit" Ellie přistoupila k Eve. ,,A ty ho prozatím musíš přestat střílet" zašeptala k ní. ,,Pokusím se" slíbila Eve zatímco Eleanor se hystericky smála, nad tichou konverzací. ,,Každopádně jak jsem říkala, zkouší si mě udobřit a pokouší se napravit naše přátelství" vysvětlila Ellie a posadila se ke stolu hned vedle samotné Eve.

Jenna se na ní tiše usmála. „To jsem ráda, ty a Damon jste byli dobří přátelé, doufám že to vyřešíte" pronesla se smíchem Jenna a pevně jí obejmula. V ten moment do domu vešla Elena a Jenna se prudce zvedla. „Nemám moc pravidel Eleno, ne pro tebe a holky. Protože vám věřím že mi řeknete pravdu. Kde jsi byla? A proč by jsi mi o tom lhala?" ptala se Jenna. „Teď není ten čas abys se mnou mluvila o lžích" pronesla panovačně Elena. „Nedělej to! Já jsem nic neudělala" bránila se Jenna. „Dobře otázka? Jsme adoptované?" zeptala se Elena.

Ellie a Eleanor se na ně prudce otočili. „Věřila jsem že mi řekneš taky pravdu Jenno, jak jsi mohla?" ptala se Elena. „Hej! My jsme v tom taky! A říct nám to takhle?!" vykřikla Eleanor a Elena začala vybíhat schody. „Požádali mě abych to neříkala" namítala Jenna. „Nechci to slyšet" odsekla Elena a odešla do jejího pokoje. Dvě dívky se podívali na Jennu. „Přísahám že jsem nechtěla ale požádali mě abych vám to neřekla" vysvětlovala Jenna. „To je v pořádku Jenno věříme ti" pronesla Ellie a pevně svou tetu přivinula do obětí.

„Teď mě za to bude nenávidět" oznámila Jenna když se do objetí přidala i samotná Eleanor. „Ona nakonec poleví a pochopí to slibuji Jenno" pronesla Eleanor a usmála se na svou tetu. „Děkuji holky a pokud bude jedna z vás někdy chtít nějaké odpovědí můžu vám jich alespoň pár dát i když toho není tolik co vím" vysvětlila Jenna. „Děkujeme Jenno slibuji že jakmile budeme chtít něco vědět zeptáme se tě" slíbila jí Ellie a usmála se. „Teď půjdeme do pokoje potřebujeme se vyspat" pronesla Eleanor a společně vyšli schody do svých pokojů a nechali Jennu samotnou s Eve.