Když mi zavolali, že můj otec umírá , prá nádor na mozku mozku, nevěřila jsem svým uším. Okamžitě jsem se sebrala a jela domů. Další dva měsíce jsem strávila s tátou v nemocnici a vyčítala si to, že jsem s ním netrávila víc času. 

Potom se z ničeho nic objevil Jack. Můj táta byl šťasnej, jako by ho měl vždycky rád a máma se dál sažila dát dohromady jak sebe tak mě s Jackem. Bohužel se jí to nevedlo. 

Všechno to bylo tak hrozný. Stav mýho táty se začal zhoršovat, už to nebyl člověk, kterýho jsem znala. Tak moc jsem doufala, že to brzo skončí. A bohužel - bohužel se mi přání splnilo.

Táta zemřel v říjnu asi dva týdny po operaci, která byla jakousi poslední nadějí. Bylo po všem. Teda zdálo se. Máma se zhroutila a já si slíbila, že se o ni postarám. A pak jsem se dozvěděla o poslednim přání mýho táty. Vdát se. Co nejdřív. Přál si to zažít. Prej.

Když jsem viděla, co udělalo s mámou to, že tátu ztratila, chtěla jsem se jen zasmát. ALe nezasmála. Protože mě Jack požádal o ruku. Z ničeho nic. Jednou, když jsme byli sami, já nachvilku pryč od mamky. Řekla jsem ne.

Kývl hlavou a řekl, že to aspoň zkusil. Že asi neni člověk, kterej by mě dokázal učinit šťastnou. Nestihla jsem mu vysvětlit, že to tak není. Ze dne na den jako by zmizel.

Psal nám. Teda mámě. Tak moc mi to vyčítala.

A jednoho dne přestala. V ten samej den se jack vrátil s onou žádostí znova. Byl to jeden z nejhorších a nejlepších dní v mym životě zároveň.

******************************************************************

Taaak a poslední kapitola je závěrečná a pak jen epilog..badumtss