John a Lucy seděli u stolu v restauraci Černá Laguna a večeřeli při svíčkách. John byl stále trochu nesvůj z toho, že musel na poslední chvíli měnit plány, protože jeden podivný mužík, který je podle všeho mimozemšťan mu udělal v domě takový bordel, že neměl nervy, ani čas na to, znovu to uklízet. 

Lucy stále mluvila. O práci, o přátelích, o seriálech! 

John ji moc neposlouchal, jen taktně přikyvoval a někdy řekl i "Ano Lucy, určitě, máš pravdu" 

Bolela ho hlava a nějak ho dokonce přešla i chuť k jídlu. 

"Pane? Nechutná Vám?" Oslovil ho právě příchozí číšník. John se k němu ani neobtěžoval zvednout hlavu. "Ale ano, chutná...je jsem neměl nejlepší den" 

"Mohl bych Vám k zlepšení nálady nabídnout víno?" 

"Ne v pořádku, už máme šampaňské" Promnul si John spánky unaveně. 

"Ale tohle je výborný ročník, darovaný mně dokonce Alžbětou I. ! Uh, úžasná žena...ikdyž ze mě chtěla udělat svého manžela, vlastně i udělala, ale..."

"O čem to tu-" Zvedl John podrážděně hlavu a vzápětí ztuhl.

Doktor v číšnickém obleku mu věnoval úsměv od ucha k uchu.

"Ty" 

John vstal od stolu. "Lucy, musím si něco vyřešit, bude to jen chvilička, ano?" Chytil Doktora za paži a táhl ho na pánské toalety. Tam ho přirazil zády ke zdi.

"Co tu děláš?!" Zavrčel. Doktor neodpověděl, jen se na něj koukal.

" Pokazil jsi mi večeři u mě doma, nepokazíš mi večeři tady v restauraci! Rozumíš? Zmiz!" 

Doktor našpulil rty.  "Ale já nemůžu!"

"Nemůžeš, nebo nechceš?"  

"Waah...nemůžu..nemůžeš...něco tu nesedí"  Řekl Doktor, proklouzl kolem Johna od stěny a rozhodil rukama.

John zakoulel očima. "Jak jsem ti už předtím řekl, já s tím tvým Masterem nemám nic společného. Tak, hotovo, můžeš jít. Vlez si do té své budky a odleť"

"Oi! Jmenuje je TARDIS, pamatuješ?" 

"No tak do TARDIS, vždyť je to jedno, prostě se ztrať!" John se díval, jak Doktor pootevřel dveře a po očku se dívá ven. 

"Co?" Zeptal se John.

"Tvá přítelkyně...no...zdá se, že má společnost" Prohodil Doktor ledabyle.

"Co?!" Vyhrkl John a vyběhl kolem Doktora zpátky ven z toalet.

U jejich stolu stál podivný číšník v Masce. Vypadalo to, že se z něj Lucy cítí nesvá a John proto nečekal. 

"Oi!" Přišel k jejich stolu a popadl číšníka za rameno.

"Děje se snad něco?" Zeptal se. Číšník na něj otočil hlavu a John sebou cukl, když uslyšel skřípavý zvuk, podobný hodinám, nebo kolům, která něco pohánějí.

"Detekována kompatibilní energie" Zachrčel. Bylo to, jako ten strašidelný robotický hlas, co slýcháváte ve filmech. 

"C-co?" Vykoktal John a Lucy u stolu zaječela hrůzou.

"Oi! To je omyl! Omyl!" Najednou tu byl Doktor a svítil na toho číšníka podivným malým zeleným předmětem, který vydával další zvuky, které nebyly moc příjemné.

"To hledáte mě!" Několik dalších číšníků po restauraci se zastavilo v pohybu, vydalo zvuk hodin a jejich hlavy se strašidelně otočily v Doktorově směru. 

Doktor toho, co stál u Johna a Lucy chytil za hlavu a pak...ji normálně utrhl. Tělo však zůstalo stát, jen  ve vodičích, které předtím spojovaly hlavu s krkem, zajiskřilo.

V restauraci vypukla panika, lidé se začali zvedat od stolů a v hrůze utíkali pryč.

"Uteč!" 

Doktor ho chytil za ruku a rozběhl se k východu pro personál. Johna táhl za sebou. 

Vyběhli na ulici a pak běželi dál, dál a dál, vzdalovali se od centra města. John měl plnou hlavu myšlenek a nedokázal udržet jednu prioritní.

Co to sakra bylo? Ublížilo to někomu? Proč to šlo po Doktorovi? Je Lucy, v pořádku? Panebože, Lucy!

John prudce zastavil a  s Doktorem to málem smýklo o chodník a stěnu.

"Co? Co je?" Nechápal.

"Lucy! Nechali jsme tam Lucy! Musíme se vrátit!" John vysmekl ruku z Doktorova sevření.

"Aaaale...pokud je chytrá, tak utekla a my musíme taky! Tak poběž!" Rozhodil Doktor rukama.

"Né, dokud mi sakra nevysvětlíš, o co tu jde!" Zasyčel John útočně a přitom se snažil zklidnit si dech.

Doktor si spěšně olízl rty, jak si připravoval něco ve své hlavě a podíval se Johnovi do očí.

"Jmenují se lodivodi, je to základní program havarovaných lodí na jejich opravu, něco jako automatičtí údržbáři. Už jsem je párkrát potkal, jsou dost otravní, protože mě považují za dlouho-výdržovou chodící baterku...ale to je jedno! Hlavní je, že tě viděli se mnou, takže by se ti mohlo něco stát, Lucy je v pohodě a teď poběž k TARDIS! Čím dřív ji překalibruji, tím dřív odsud zmizím!" 

"Ale-"

Doktor chytil Johna znovu za ruku a podíval se mu do očí.

"Věř mi, já jsem Doktor" John zavřel pusu a povzdechl si.

"Ať už jsi pryč, ufoune. Doktor, neDoktor" Vykroutil Doktorovi ruku podruhé a sám se rozběhl směrem k jejich ulici. 

...

Hellooooo <3

Věnování patří  @klara343, protože jsem ji minule nazvala Ďáblem na mém rameni a ona měla připomínky, že si na hlavě vidí spíš svatozář, než rohy! xD Takže pověstný Anděl a Kájuška @xrandom_storiesx alias pověstný Ďábel, každá na jednom rameni. Love ya <3 

Hope you like it!

AdyOtaku aka MorningStar