Ráno, když otevřel oči, venku byla stále tma, podíval se na čas, jež ukazoval čtyři ráno. Zarazil mobil do matrace s povzdechem a prohrábl si vlasy.

Věděl, že už neusne, proto si pustil potichu písničky, jež má nejraději, hudba mu alespoň trochu dovedla zlepšit náladu. Rozhodl se si trochu poklidit pokoj a udělat snídani, než se Soo vzbudí.

Jungkook vyděšeně vystřelil do sedu, když ho probudila rána z Taehyungova pokoje, na chvíli měl strach, že se mu třeba něco stalo, dokud neuslyšel jeho zanadávání a jak něco zvedá.

Znova si s úlevou lehl, podíval se ze zvědavosti kolik je hodin, načež mu téměř vypadli oči z důlku, když zjistil, že je teprve půl páté ráno.

,,Co tam sakra dělá.. Co? On má puštěné písničky? To jako, už vstal?"

diví se a je trochu naštvaný, že ho probudil. Snažil se usnout, docela se mu to i dařilo, dokud ho něco nezaujalo.

Slyšel skrz zeď slabě hrát písničku a Taehyunga si jí broukat. No, broukat.. doslova zpívat, ale velice tiše.

,,Traffic light? On poslouchá takové písničky? Ten jeho hlas.." podíval se na zeď za sebou a přitiskl na ní svou ruku.

Taehyungův hlas ho fascinoval, byl tak hluboký a přesto sametový, zpíval velmi oduševněle, až ho to pomalu uspávalo, přesto že ho chtěl slyšet víc. 

Taehyung, poté co si trochu poklidil pokoj, se šel umýt a vyčistit zuby. Nanesl si na obličej jeden krém, který si kdysi ze zvědavosti koupil proti kruhům pod očima se zjištěním, že kupodivu funguje a k tomu krásně voní..

Převlékl se do obyčejných tepláků a bílého trička, když si v zrcadle všiml fleku za krkem. Chytil se za něj, byl skoro fialový.

,,Sakra.." zanadává si zamyšleně, kdy přemýšlí, zda to bude tolik vidět. Většinou jsou jeho vlasy docela kudrnaté, když si je nevyfénuje, proto se rozhodl si je ještě umýt a vyfénovat, aby byli delší a zakryli to.

Kdo ví, co by se stalo, kdyby jeho otec ten cucflek viděl. Ví moc dobře, že je gay a žádný jiný kluk, kromě Jungkooka v domě není.

Poté, co si vyfénoval vlasy, jeho zadní část krku skutečně zakryli, ale pro jistotu si vzal ještě mikinu.

Šel do kuchyně, vyhrnul si rukávy a začal chystat snídani. Rozhodl se udělat plněné omelety, k tomu ještě smažil párečky, z kterých vždy udělal chobotničky, jako se dělá v Japonsku, připadalo mu to roztomilé a usmíval se, když se smažili na pánvi do přesného tvaru.

,,Ooh.. dobré ráno, Taehyung-iie. Ty, už jsi vzhůru?" pozdraví ho, už čilá Soo, vstupující do kuchyně a vidí, jak se Taehyung usmívá nad chobotničkama.

,,Dobré ráno," pozdraví ji nazpátek, ,,j-jo, probudil jsem se dnes brzy." odvětí, zatímco vyndává z pánve jednu z párkových chobotniček.

,,Ooh, páni. To jsi udělal všechno ty? Já bych snídani udělala, zlato." zklamaně nafoukne tváře.

,,Nedělej si starosti," usměje se na ní Taehyung, ,,stejně jsem neměl, co na práci a chtěl jsem ti poděkovat za včerejší jídlo. Bylo moc dobré."

Soo hned rudnou tváře, když spatří Taehyungův upřímný úsměv nad dalšími chobotničkami. Postaví se vedle něho a kouká na ně.

,,To je moc roztomilé, jako v Japonsku." pochválí ho, načež se též začervená s poděkováním.

,,Takhle by ses měl usmívat častěji, moc ti to sluší." vezme ho za tvářičku a jde přichystat džus pro všechny.

Taehyung si jen povzdychne, sleduje prskat poslední chobotničku na pánvi a v duchu si poví:

,,Kéž by to bylo tak snadné." 

Jungkooka vzbudila vůně párků, jež se linula až do jeho pokoje. Uvědomil si, jak usnul, byl totiž přitisknutý tváří na stěně, kde usnul, když poslouchal Taehyunga zpívat. Promnul si krk a protáhl se, vstal z postele se jen umýt a vyčistit zuby s tím, že se převlékne po snídani.

,,Taehyung-iie, co kdybych udělala ještě salát k té omeletě a párečkům?" ptá se ho, když z lednice vytahuje hlávku salátu.

,,To je dobrý nápad." usměje se Taehyung, zrovna když vstupuje Jungkook do kuchyně. Jakmile vidí Taehyunga, jak se směje, vykouzlí se mu na rtech též úsměv.

,,Je tak rozkošný." pomyslí si.

,,Dobré ráno." radostně všem popřeje.

Taehyungovi úsměv hned opadne, sklopí zrak s tichým pozdravem.

,,D-dobré ráno."

,,Dobré, zlato. Nejsi dnes vzhůru nějak brzy?" diví se Soo.

,,Joo.." zívne, ,,poučil jsem se ze včerejška." ušklíbne se a podívá na Taehyunga, který se ho snaží ignorovat.

,,To je dobře. Mohl by jsi to roznosit na stůl?" požádá ho Soo s kývnutím k talířům, které Taehyung zrovna připravil.

,,Jasně." usměje se Jungkook. Podívá se s hravým úšklebkem na Taehyunga a postaví se vedle něho zády k Soo, aby je neviděla, kdy mu dá nepatrně pusu na tvář, až Taehyung znehybní.

Jungkook mu prohrábne už na pohled hebké vlasy a hraje si s nimi v prstech.

,,Dnes má Taehyung-iie krásné vlasy, že Jungkook-iie?" všimne si Soo, načež se Taehyung vyděsí a odtáhne.

,,Sakra, jsou tak hebké a příjemné, chci se jich dotýkat pořád. Ta jeho vůně, všechno na něm je tak dokonalé."

zamyšleně Taehyunga sleduje, jak po sobě uklízí kuchyň.

,,Jungkook-iie!" okřikne ho trochu hlasitěji Soo, když nevnímá.

,,Co?" cukne sebou směrem na ní.

,,Odnesl bys, už konečně ty talíře?" zamračí se na něho roztomile.

,,Jasně, promiň." zazubí se a dává se do práce. Na první pohled, ho však zaujmou párkové chobotničky, zase položí talíř na místo a rozplývá se nad jednou, kterou vezme do ruky.

,,To je tak roztomilé.." zakňučí, čímž úplně odrovná Taehyunga, jež na něho zůstane zírat. Soo se jen usměje s poznámkou:

,,Dělal je Taehyung-iie, nejsou sladké?"

,,Jsou rozkošné!" zazáří mu oči i úsměv. Podívá se snad poprvé zcela nevinně na Taehyunga.

,,Hyung, otevři pusinku."

Taehyung vykulí zmateně oči, jen vidí jak mu párková chobotnička míří k puse, tak ji otevřel. Jungkook se opět zazubí a pozoruje ho.

,,Nikdy jsem si nevšiml, že tak roztomile jí. Otevírá a zavírá pusinku, jako děťátko."

Taehyung odvrátí pohled a přidá se k Soo, aby jí pomohl.

Jungkook vše roznosil na stůl, teď jen pozoruje mamku a Taehyunga, jak spolu dělají salát. Nemůže z něho spustit oči, pomyslí si, jak je dnes nádherný, přesto že má na sobě jen tepláky a mikinu.

,,Dobré ráno." vstupuje do místnosti otec. Taehyung ho pozdraví jako vždy, aniž by se na něho podíval, stejně jako on a Soo mu běží dát pusu.

Jungkook si všimne jejich zvláštního chování, stejně jako Taehyunga změněného výrazu.

Otec si sedá na své místo ke stolu a povídá si s Jungkookem, než se dodělá snídaně.

Všichni už sedí u stolu, načež se Taehyung jen modlí, aby Jungkook něco nezačal po včerejšku.

Ulevilo se mu, když Jungkook poslušně jedl, sice ho propaloval ďábelským pohledem, ale nic nedělal.

,,Co dneska plánujete, kluci?" ptá se Soo.

,,Hmm.. nevím." pokrčí rameny Jungkook.

,,Jako vždy." zašklebí se jeho maminka, které Jungkook opětuje stejný pohled.

,,Co ty, Taehyung-iie?" podívá se na něho.

Taehyungovi cukne ve tváři, když ho vytrhne ze zamyšlení a chvíli si jen kouše ret, než se rozpomene, co vlastně chtěl dělat. Vůbec neví, co to provádí s Jungkookem, snažícím se ovládat zuby nehty.

,,Hmm.. chtěl jsem si ještě pořádně douklidit pokoj s koupelnou a připravit se, už tak nějak na školu." odpoví.

,,Oh, máš pravdu. Pozítří jdete do školy." šokovaně nafoukne tvář s pohledem na Jungkooka.

,,Měl by ses také připravit!" zamračí se na něho.

,,Neboj se." zachichotá se Jungkook a položí ruku na Taehyungovo koleno, jež si už myslel, že  tomu dnes unikl.

,,Taehyungu," náhle ho osloví otec, až v něm zatrne a okamžitě odstrčí Jungkookovu ruku.

,,A-ano?"

,,Dneska jdeme se Soo na večeři a vrátíme se pozdě večer, doufám, že dohlédneš na Jungkooka." přísně na něho hledí s důrazným tónem.

,,Ano, tati." odpoví bez váhání se sklopeným zrakem. Úplně ho přešla chuť na jídlo.

,,Neboj se strýčku," obejme Jungkook Taehyunga kolem ramen, ,,hyung se o mě dobře postará." usmívá se teď tak nevinně, ale v jeho blízkosti se Taehyungovi vaří krev.

Otec se jen zašklebil s již klidnou odpovědí:

,,To doufám." 

Doufám, že jsem neudělala moc chyb, protože můj mozek je těžce zahleněný.. budu se teď snažit víc psát, když jsem nemocná, takže zase zveřejním další části.. 

Snad se vám kapitola líbila.. příští se bude jmenovat *Jsi jen můj*