Všichni už procházejí velkým nákupním centrem.

Taehyung uprostřed Jimina a Hobiho s Jungkookem namáčknutým zezadu, aby Taehyunga dobře sledoval, tudíž Jungkook šel uprostřed party sám, za ním si v klidu kráčeli Namjoon a Jinem s Yoongim po boku, který též úpěnlivě sledoval Taehyunga a Jungkooka.

,,Takže Tae, ty ses přestěhoval z Daegu?" ptá se Jimin, aby ho trochu rozpovídal, protože Taehyung za celou dobu neřekl ani slovo. Stále se cítil nervózní s Jungkookem za zády, navíc obklopen novými lidmi. Jimina tak moc nenadchl, když pouze přikývl.

,,Oh, Suga je taky z Daegu." poznamená Namjoon za nimi.

Taehyung se na něho otočí, uklidní ho Sugův úsměv s pokrčenými rameny.

,,Vlastně jsem radši tady." ušklíbne se a podrbe na temeni, aby odvedl pozornost od Taehyungova rodného města, na které určitě nevzpomíná rád, přesto že by se sám o něm chtěl něco dozvěděl.

,,Líbí se ti tady, TaeTae?" bere ho Hobi přátelsky kolem ramen, na což se Jungkook zamračí.

,,Ehm.." zamyslí se, sám neví, rozhodně to tam není tak strašný, jako v Daegu, ,,vlastně tak trochu díky vám jo." usměje se a všichni se téměř rozplynou.

,,Aah.. jak můžeš být tak roztomilý?" podebere mu Hobi tvářičky s vyšpulenou pusou.

,,Tak jo. Mohly bychom si, už konečně někam sednout?" rozdělí je Jungkook, když mezi nimi projde s nevrlým hlasem.

,,Oh, ty si nemyslíš, že je TaeTae roztomilý, Jungkook-iie?" podívá se udiveně na Jungkooka nejen Hobi, ale i Taehyung zvědavým pohledem, jež Jungkooka znervózní.

,,Děláš si ze mě prdel, Hobi-hyung? Proč se tak otevřeně ptáš a sypeš sůl do rány? Oh.. asi nechápu, že by to byla úplně normální otázka, kdybych s Taehyungem nespal a pak se k němu nezachoval, jako totální hajzl."

Najednou si Jungkook všimne i pohledů ostatních, jež se dívají stejně udiveně jako Hobi.

,,Ehm.. no.." těžce se červená se zrakem upínajícím na své kožené boty, ,,jistě.. že.. je roztomilý." mumlá tak potichu s našpulenou pusou, že to nikdo neslyší, ale Taehyung to shledává roztomilý. Tolik, až je sám na sebe naštvaný. Odvrátí od něho pohled ke stánku s Bubble Tea.

,,Kluci.." zazáří mu úsměv na tváři, ,,dáme si Bubble Tea? Vždy jsem ho chtěl ochutnat." olízne si rty a kousne do nich, což je mimochodem jeho častým zvykem, který Jungkook v tuhle chvíli nenávidí.

,,Waa, Namjoon-ah, asi se s tebou rozejdu." vtipkuje Jin s udiveným hlasem i obličejem.

,,Copak můžeme takové tvářičce říct ne?" vyskočí Jimin, chytne se ho jako koala za rameno a už ho vede směrem ke stánku.

,,Ty jsi ještě nikdy neměl Bubble Tea, Taehyung-iie?" ptá se ho Namjoon.

Taehyung zavrtí hlavou.

,,Vlastně, jediný důvod proč jsem chodil do nákupáku bylo se schov.." zařekl se, když si uvědomil, co chtěl říct a všichni na něho před stánkem zůstali koukat v očekávání, co řekne.

,,Tedy.. chodíval jsem do nákupáku, vždy po škole schovat se před deštěm nebo bouřkou a jediné, co jsem tam dělal, bylo nakupování oblečení, protože mě to bavilo." vymlouvá se od toho, že tam ve skutečnosti utíkal před kluky, co ho šikanovali, protože v nákupním centru bylo vždy hodně lidí a míst, kde se jim mohl ztratit.

,,Páni, ty jsi tak bohatý?" diví se Yoongi, aby znovu odvedl pozornost od Taehyungovi náhlé změny.

,,To zrovna ne, ale vydělal jsem si hodně peněz na brigádách a šetřil si je. Vlastně i teď mám dost našetřeno, že bych mohl bydlet ve vlastním." vtipkuje, načež se Jungkook na moment zhrozí.

,,Jsi vážně šikovný Taehyung-iie." chválí ho Jin.

,,Jo. Je dobře, že si takhle šetříš, ale dokážeš své peníze utratit i pro zábavu." přidává se k němu usměvavý Namjoon a plácá Taehyunga po rameni.

Taehyung se cítí mezi nimi skvěle, nikdy takové kamarády neměl, tedy.. nikdy neměl žádné skutečné kamarády, co by mu tohle řekli.

Všichni si objednají Bubble Tea, každý s jinou příchutí, aby mohli ochutnávat od ostatní.

,,Co jsi dělal za brigádu, Tae?" ptá se ho Jimin při čekání.

,,Aah.. vlastně jsem toho dělal hodně. V pekárně, knihkupetství, music shopu, samoobsluze, u pumpy, hlídání.." vyjmenovává své brigády na prstech a ostatní na něho jen zírají s otevřenou pusou.

Ano. Taehyung opravdu dělal tolik brigád, samozřejmě ne dohromady, ale vždy měl alespoň dvě, aby nemusel být doma s otcem. Učil se většinou tam, když neměl moc práce nebo někde v parku po práci.

,,Woow!" žasne Hobi a slečna, co připravovala Bubble Tea také zírala, že skoro přelila kelímek.

,,Tak to se nedivím, že máš tolik peněz." poznamená Suga, jež je také překvapený.

,,Co tě bavilo nejvíc?" usměje se na něj Jimin, jako by ho to vážně zajímalo.

,,Hmm.." zamyslí se Taehyung, ,,asi hlídání děti."

,,Vážně?" pozvedne k němu Jin obočí.

,,Jo. Mám rád děti a z nějakého důvodu si mě hned zamilovali, když jsem je začal hlídat. Vždy jsem se na ně těšil a oni na mě." usmívá se při jedné z mála dobrých vzpomínek. Ostatní jen s pochopením kývou.

,,Vlastně to také byla nejlépe placená práce." dodá ještě.

,,Ooh, že bych si taky začal přivydělávat hlídáním dětí?" chytá se Namjoon důmavě povznesenýma očima za bradu. Všichni hned protestují.

,,Zešílel jsi? Nestačilo ti rozbít moje talíře, chceš zničit nádobí i jiné rodině? Jak myslíš, že by se rodiče tvářili, kdyby se vrátili do domu, zasaženého největší pohromou jménem Kim Namjoon? Střepy po zemi, podpálené záclony, nedej bože podpálená kuchyň, kdyby ses snažil s těma nešikovnýma prackama něco uvařit! Proč mě sakra nutíš mě na tebe pořád křičet?" vtipně na něho Jin nadával, dokud mu nedošel dech a ostatní se tak smály chudákovi Namjoonovi, že si ani nevšimli pisklavého smíchu slečny připravující Bubble Tea, až když ji spadl jeden kelímek na zem, jak třískla do pultu, tak se na ní otočily.

,,O-omlouvám.. chachichi.. omlouvám se, připravím.. vám nový.." nemohla se přestat smát, ,,protože za tohle mi to opravdu stálo." utřela si již klidně slzičku od smíchu.

Namjoon poté, už jen zamlkle stál vedle Jina s vystrčenou bradou a dotčeně špulící pusou. Jin se cítil trochu provinile, tak když došli k jednom ze stolů u stánku, k němuž byly připojeny lavičky, opřel si hlavu o jeho rameno a hladil ho na ruce.

Všichni se posadili, Namjin vedle sebe, Yoongi k nim naproti Jiminovi, vedle kterého seděli Taehyung, Hobi a Jungkook.

Jungkook nikdy nijak nevnímal, jak to Namjoonovi a Jinovi spolu sluší, upřímně ani teď neví, proč má při pohledu na ně hřejivý pocit u srdce, mísící se s bolestným, když pohlédne na Taehyunga, kochající se s úsměvem též na pár před sebou.

,,Jak dlouho jste spolu?" náhle se zeptá.

,,Hm?" zpozorní Jin.

,,Tři a půl roku." odpoví usměvavě Namjoon a překvapuje Jina. Sám ani neví, jak dlouho spolu jsou, protože mu to připadá, jako věčnost. Taehyungovi se jen beze slov rozšíří úsměv. Jungkook od něho nemůže odtrhnout pohled, sotva se trefí pusou do svého brčka od Bubble Tea.

Všichni si dávají vzájemně ochutnat.

,,Wow.. TaeTae tvoje je nejlepší.. mmm.." několikrát si Hobi mlsně usrkne, než ho podává Jungkookovi vedle sebe.

,,Mmm.. Jungkook-iie, musíš ochutnat TaeTae-ho Bubble Tea!"

Jungkook sebou cukne, jelikož celou dobu zíral na Taehyunga, jemuž úsměv z tváře zmizel, jakmile mu Hobi nabídl jeho Buuble Tea, ani se na Jungkooka nepodíval.

,,Ja-jaký je?" podívá se na žlutý kelímek s fialovými kuličky vespod.

,,Banánový. Máš rád banánové mlíčka, ne? Tohle ti bude určitě chutnat." vnutí mu kelímek do ruky.

,,A dej mi ochutnat taky svoje ty lakomče!" bere si jeho Bubble Tea, z kterého se Jungkook napil jen jednou.

Jungook si povzdychne a usrkne si z brčka, načež to samé udělá Taehyung s jeho Bubble Tea. Oba se překvapeně podívají. Chutná jim víc, než jejich vlastní.

,,Chutná ti Jungkook-iie?" ptá se Hobi. Jungkook jen kývne a vrací Taehyungovi kelímek s poznámkou:

,,Je rozhodně lepší, než ten můj."

,,Tak si ho nech." vrací mu ho Taehyung.

,,Va-vážně?" zamrká na něho udiveně.

,,Jo. Já si nechám tvoje." dál se na něho nedívá a usrkává se svého nového jahodového Bubble Tea.

,,Děkuju." zčervená Jungkook se sklopenou hlavou, též srkající své banánové Bubble Tea.

,,Je to vážně dobré!" culí se Jimin, pohled mu cukne k Sugovi, jenž se na něho něžně usměje a rázem Jungkook nebyl jediný, kdo se červenal.

,,Hehe.. hele víte co mě napadlo?" zeptá se Jin, načež už všichni zvětří jeden z jeho nevtipných vtipů, kterým se směje jen on.

,,Nee, opovaž se!" varuje ho Suga vážným tónem.

,,Zlatoo.." zakňučí Namjoon.

,,Vzdejte to, stejně víte, že to řekne." otráveně si povzdychne i věčně čilý Hobi.

Taehyung se na všechny jen zmateně ohlíží.

,,Jin-hyung je totiž známý, svými stařeckými vtipy." usměje se tak trochu s nadhledem alespoň Jimin.

,,Protože je starý." pronese s úšklebkem Jungkook.

,,Hey! Nebuďte na mě drzý!" vyštěkne, načež všichni ztichnou.

,,A ty!" ukáže na Jungkooka. ,,Myslíš si, že budeš mladý napořád?" kárá ho, načež se Jungkook jen směje a provokuje ho zpátky.

Taehyung je překvapeně pozoruje.

,,Tohle je normální." drkne do něho Jimin, vysvětlujíc mu situaci.

Pro ty dva je zcela běžné se takhle škádlit, protože Jin je nejstarší a Jungkook nejmladší. Taehyunga však překvapuje Jungkookuv úsměv. Žádný úchylný úšklebky, jak je zvyklý, žádný falešně nevinný výraz, čistě upřímný smích, který ho dělá ještě roztomilejším, než si Taehyung myslel.

,,Tak, už pověz, co tě napadlo!" vyzve ho Jimin, jehož po chvíli jejich hádky unavují.

,,Hihihi.." škodolibě se zaksichtí, ,,takže když máte Buuble Tea a přidáte do něho Taehyunga, vznikne vám Bubble Tae! Ha ha ha." směje se nahlas, až je Taehyungovi trapně, ale ostatní jsou zvyklý, že rukou tříská do stolu a směje se, jako postřelená kachna.

Přesto je však tenhle vtip docela pobaví.

,,Uuu.. Bubble Tae.. budeme sem chodit na Bubble Tae, TaeTae?" usměje se Hobi na Taehyunga.

,,Dokud budou mít jahodový, tak ano." zasměje se Taehyung svým krychličkovým úsměvem.

Jungkook se culí nad tím, jak dobře Taehyungovi zvolil a naopak, jak dobře zvolil on jemu. Oba mají rádi příchutě, které si vybral ten druhý.

,,Odteď tomu budeme tak říkat.." smál se Jimin.

,,Bubble Taeee!" zvolá Hobi s pozvednutým kelímkem.

Taehyung se skvěle baví.

,,Kam jsi takhle chodil s kamarády v Daegu?" ptá se ho Namjoon, načež si všichni hned všimnou Taehyungova upadajícího úsměvu.

,,Ehm.." zamyslel se, co jim má vlastně říct, ,,no vlastně jsem býval často na brigádách, takže jsem s nikým nikam moc nechodil."

,,Oh, to je škoda. Musel jsi být na předešlé škole dost populární. Jaká byla?" začne se vyptávat i Jin.

,,V poho." odpoví už trochu chladnějším tónem, aby o tom s nimi nemusel mluvit. Všichni zamlkli a bádali nad tím, proč zní Taehyung tak smutně.

,,Asi ti hodně vadilo, že jsi musel opustit své kamarády, kvůli stěhování, viď?" vezme ho Namjoon za ruku na stole, když se ho snaží pochopit. Taehyung neví, co má říct. V životě žádné kamarády neměl.

,,No.. vlastně.." tahá ze sebe, načež ho Suga bedlivě sleduje, ,,vždycky jsem byl tak trochu samotář, takže mi to zase tolik nevadilo." pokrčí rameny.

,,A tvoje rodiče jsou rozvedený, když si tvůj táta našel Jungkookovu mámu?" ptá se Suga.

,,Jo, jak to vlastně máš? Stýkáš se s mámou?" přidá se Jimin. Jungkook na ně záporně vrtí hlavou s vykulenýma očima, aby se neptali, ale ani jeden to nepochopily a čekali na Taehyungovu odpověď.

,,Ne, moje máma umřela, když jsem byl malý." odpoví Taehyung zcela klidným tónem, což udivuje i Jungkooka, jež si myslel, že je to pro něho citlivé téma.

,,Oh.. sakra.." sykne Suga, ,,omlouvám se, Tae."

,,Jo.. my.."

,,To je dobrý." přeruší Taehyung s úsměvem rozesmutnělého Jimina.

,,Nemohli jste to vědět a navíc.. jsem byl hodně malý. Mám na ní jen matné vzpomínky." opět se usměje.

,,Ooh.." pohladí ho vláskách Hobi se smutně zamračím pohledem. Jungkook sleduje každý Hobiho pohyb po Taehyungových hebkých vlasech a poprvé má nutkání, být na něho zlý, jen protože se Taehyunga dotýká.

,,Takže se o tebe staral jen táta?" tázavě se na něho Jimin opět usmívá.

,,Hm.." ušklíbne se Taehyung, ,,dá se to tak říct." dobře ve tváři skrývá hořkost, jež prokoukne jen Jungkook.

Jeho zvláštní, tajnůstkářské odpovědi všem připadají divné. Začali si všímat, že si Taehyung nejspíš něco prožil. Něco, o čem nechce mluvit a protože ho znají jen první den, nechali to také být.

Dál se všichni skvěle bavili, prošli několik obchodů, kochali se Taehyungovým roztomilým úsměvem, zašli si na nezdravé jídlo, kdy se Taehyung snad poprvé od smrti své matky, cítil skutečně šťastný, nepředstíraně, upřímně, což hned bylo znát na jeho úsměvu a tváři mnohem krásnější, než obyčejně.

Jungkook si naopak nemohl pomoct, šíleně na své hyungy žárlil proto, jak se kolem něho motali, jak je s nimi Taehyung šťastný, jak ho neustále objímají, lichotí, dotýkají se ho, vřela v něm krev a zároveň se cítil hrozně smutně. Přeci jen.. on není ten s kým se směje tak šťastně, jako s nimi.  

Nejdelší kapitola :D doufám, že jste u toho neusnuli, protože popravdě s touhle kapitolou moc spokojená nejsem :D

Snad se vám přesto líbila a bude líbit i další, u které ještě nemám vymyšlený název :D 

(Mimochodem.. "BubbleTae" jsem četla někde v Taehyungových přezdívkach a byla jedna z těch, co mě nejvíc pobavili po Taetanic, Taelephant a MonTae :D )