12
Ví to!
,,Nebyla, tam je přece pro nás zákaz chodit, nebo ne?"do svaté Mariánky!(myšleno pannu Marii, ne trávu, jasný?)I když jsem se snažila sebevíc, hlas se mi třásl. Prozradí mě to? Pokýval na znamení, že info spracovává. V zamyšlení si dal ruku na bradu. N-neměla bych jít?
,,T-tak já... Já tedy půjdu a pošlu vám sem další."nejistě jsem ukazovala na Alyu, co vypadala na omdlení. To jak jsem tady seděla dlouho, ji akorát víc znervoznilo. Vtom udělal princ rychlé, nenápadné a skoro nepostřehnutelné gesto směrem ke kameramanovi a ten okamžitě všechno natáčecí náčiní vypnul. Kontrolky naráz pohasly. Když se ke mně naklonil, mimoděk se mi rozbušilo srdce. A to si s ním ještě vyřídím, tlouct v přítomnosti takovýho blbečka, co je to za způsoby!?
,,Po snídani prosím přijďte do zahrady, ještě bych si s váma rád promluvil... Teď se ale zvedněte a jakoby se nic nestalo, si běžte sednou, ano?"zašeptal a ušklíbl se. Věděl, že to nebude jednoduché. Byl tak blízko a z jeho dechu jsem měla husí kůži. Zjevně se vyžívá v poroučení... Tak Mari, my ale musíme jeho rozkazy plnit, tak zvedni tu prdel a...
A jdi si pro odměnu.
Jdi vstříc snídani!
---
Seděly jsme v Hodovní síni a konečně se ládovaly snídaní. Teda... Já se nenápadně ládovala, zbytek jedl tak, jak se nás to snažila Nathalie naučit. Tentokrát jsem si ale fakt dávala větší pozor, protože něco jinýho je, když vás načape Nathalie a když vás načape samotný král. Ticho v sále mi přišlo až trapné.
Princ a pár dívek se pořád nedostavilo. Po rozhovorech s ostatními dívkami si jich pár vybral a poprosil je, aby ještě na jídlo nešly. Litovala jsem je, já bych další vteřiny bez jídla nezvládla. Food is love, food is life! To si pamatujte! Dveře se otevřely, všechny hlavy otočily. Do jídelny vstoupil princ. Sám.
,,Omlouvám se za své zdržení a přeji dobrou chuť."uklonil se lehce (zajímalo by mě proč) a šel se posadit na místo vedle otce. K-kde jsou ostatní? Proč všechny tak zděšeně jedí, co je rozhodilo!?
,,C-co se děje?"zašeptala jsem co nejtišeji k holce vedle mě. Jméno jsem nevěděla, ale s jejími ebenovými vlasy a fialovými konečky, byla nepřehlídnutelná. Ta mi ale neodpověděla. Ignorovala mě? Nebo jen neslyšela? Okey, Mari, zkus to víc nahlas...
,,Haló, n-nevíš, kam šly ty holky!?"zeptala jsem se a tentokrát mnohem hlasitěji. Tiché cinkání příboru utichlo. A sakra... J-jak nahlas jsem to řekla?
,,Jsou na cestě domů, lady Marinette."ozvalo se od princovi židle. Trhla jsem sebou. Pamatuje si moje jméno!? Naprosto jsem zrudla a dál si všímala jídla. Trapas. Zřetelně jsem slyšela hihňání. Chci do svého pokoje...
Mari? Vypadá to, že první domů nepojedeš... Tak počkat!
Co tu ještě dělaj Chloe a Lila!?
---
Nedočkavě jsem podupávala nohou o zem. Zavolá si mě a teď? Teď nikde! Ani si neuvědomuju, jak mi budou ostatní soutěžící závidět. Vždyť... Půjdu na schůzku s princem úplně první, ne? Dozví se to vůbec? Budou tam kamery!? Ne, to asi ne. Jsem si na sto procent jistá, že to bude kvůli včerejšku. Pohár trpělivosti přetekl.
,,Kde ten blbec dopr- Ahh! Tady jste princi! C-copak jste mi teda chtěl?"to. Bylo. O. Fous! Vyřítil se zpoza rohu v tu nejhorší chvíli. A tak jsem se trochu nehlídala, no, takže jsem možná byla trochu... Nezdvořilá. Pravidla etikety jsou tak přísná...
,,Rád vás zase vidím, lady Marinette,"ty formality a zdvořilosti si laskavě nech.,,Proč na mě čekáte zde a ne v zahradě, jak jsem řekl?"povytáhl obočí. Očividně sem běžel a ještě k tomu se převlíkal. Stál tu totiž jen v košili (a kalhotech, samozřejmě) a dopínal si poslední knoflíky. Odvrátila jsem rychle pohled. Sakra, já rudnu!
,,Eh...a omluvte můj oděv prosím. Tak proč tu tedy čekáte?"nenechal se odbýt a nabídl mi rámě. Neohrabaně jsem jej přijala. Tohle nás Nathalie neučila!
,,No, řekla jsem si, že počkám tady, protože támhle ti dva mě nechtěli pustit."ukázala jsem na dva stráže u velkých dveří, ke kterým jsme se blížili. Mari! Neukazuje se! Princ Adrien si trochu odfrkl. Připomínal koně.
,,Ach ano, to jest kvůli bezpečnosti, zapomněl jsem."jest? Jest!? Kdo v týhle době, v tomhle věku používá jest!?
Bože, opatruj tu holku, která tuhle pitomou soutěž vyhraje!
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top