Dvě hodiny doopravdy stačily k prozkoumání určených míst a odstranit je od čehokoliv, co by tam nemělo být. Ačkoliv měli ještě den čas, bylo lepší si věci předpřipravit teď, jelikož každý z nich dobře věděl, jací jsou pár hodin před úplňkem.

Někteří členi se stihli vrátit tak rychle, že už se vyvalovali u kulatého stolu, u kterého se zcela v pořádku vešlo všech dvanáct kluků, a živě diskutovali o nezáživných tématech.

Jako jedni z posledních se vrátil Suho s Chenem, kdy se jako první porozhlédli po rozjařených obličejích kluků, kteří se chovali jako by se nic nedělo. Sám lídr ale rychle vyhledat jedinou dvojici, která vypadala bez zranění. Opravdu si oddychl, když se ujistil, že Sehun i Kris jsou v pohodě.

„Nějaké noviny?" optal se po zavření dveří, kdy na něj dýchlo teplo díky krbu, jenž někdo z nich zapálil.

„No, jak se to vezme. Našli jsme nějaké lidi, kteří zjevně stanují kus za jezerem," odpověděl mu Baek pohotově. Co se stihl ujistit, byli jedinými kdo někoho potkali. „Ale nemohli jsme se na nic zeptat. Nebyli doma," pokrčil následně rameny a dál si pohrával s jakýmsi klacíkem, který třímal v rukách.

„Je tu nějaká šance, že se jim vyhneme?" Kyungsoo zvedl pohled ze stolu a porozhlédl se po většině členů.

„Nemyslím si, že bychom to měli riskovat. Prakticky jsme tu dvě smečky, nevíme ani jak tohle bude fungovat. Nechci nic zanedbávat a ohrozit tak něčí životy," zamítl něco takového jejich lídr a rukama se zapřel o mahagonový stůl. „Potřebujeme je hlavně nenápadně a šetrně dostat z tohohle místa."

„Co si s nimi promluvit? Přesvědčit je, že se tu něco má dít a nemůžou tu být. Třeba, že se tu natáčí nebo, že je zrovna tohle soukromý majetek. Mohlo by je to přesvědčit," nadhodil Minseok po chvilkovém nastolení ticha, které se sneslo nad jediný velký stůl v budově.

Kdyby řekli, že je to soukromý majetek, ani by nelhali, protože to soukromý pozemek svým způsobem byl. Patřilo to pod společnost, která to koupila chvilku poté, co se kluci přiznali k jejich lycantropii.

„Zní to rozumně," podpořil jeho nápad Yifan. I Junmyeon se zdál, že nad tím přemítal.

„Co když nebudou chtít odejít?" Baek zvědavě nadzvedl obočí a Chen se tomu jen uchechtl.

„Co je prostě vykopnout?" zakončil jejich dohadování Jongdae a Junmyeon se na něj zamračil. Moc dobře tušil, jak by to vykopnutí vypadalo v jeho podání, protože byl schopný je vykopnout do slova a do písmene.

„Napadlo mě je prostě vyděsit. Každý by se měl bát na místě plné vlků, co zkusit zavýt?" Chanyeol plácl první myšlenku, která se v jeho hlavě zrodila. On by rozhodně, být na jejich místě, nezůstával, kdyby slyšel vytí vlků na místě, kde by měl v plánu spát.

„Jo, a pak zjistíme, že jde o nějaké pytláky a budeme mít broky v prdeli, ne díky," odfrkl si Kai, kterému se myšlenka na postřelení vůbec nelíbila. Vždy většinu věcí takhle před úplňkem viděl přehnaně černě.

„Pytláci určitě nemívají polštáře s Mickey Mousem," Baekhyun jeho pesimismus zadupal pod zem, a zároveň tak většinu donutil udělat prazvláštní soudící grimasy. „No co co, byl jsem zvědavý a tak jsem nakoukl dovnitř! Měli tam i chipsy," začal se bránit, ačkoliv to jen zhoršoval a v momentě, co si to uvědomil, raději zmlkl.

„Bože. Zatím si myslím, že bychom s nimi mohli dát řeč. Nejlepší to bude řešit zítra za světla. Pro teď je můžeme ignorovat. Možná odejdou i sami," lídr předběžně ukončil debatu, než se mohla strhnout v hlasité dohadování o takové banalitě. A taktéž nepotřeboval vědět další chytrosti členů, kterých mají určitě nadbytek.

„Mohli bychom si tedy uvařit něco k jídlu. Asistentky tady všechno připravili," vmísil se do toho jemně Lay, jehož hladová mysl se ubírala směrem k lednici. Navíc už dál tyhle věci nechtěl řešit, byl z toho nervózní. Navíc, nebyl jediným, komu tohle bylo proti srsti.

„No to je slovo pranice!"

Nebylo překvapivé, že největší jedlík skupiny tohle taktéž nejvíce uvítal.  

Žel, psacího bloku jsem se nezbavila a evidentně ještě dlouho nezbavím. Asi každý pisálek to zná, že ho nic nebaví, nic se mu nedaří a vše, co napíše, má chuť vymazat z povrchu zemského. Ačkoliv mám kapitoly předepsané, nelíbí se mi a nedokážu najít co se mi na nich nezdá. 

Omlouvám se tedy, ale kapitoly nebudou vycházet tak, jak bych si přála a dopsání příběhů se tedy vzdaluje. 

Ale! Z nějakého důvodu mi rozhovor mezi kluky pak připomněl jisté slavné meme. Jedna pozitivní věc, umím dělat kraviny. Paráda. :D

Praise the Alkiera!