„Ona by neodešla. Není taková. Je pravda, že nevíme jak to vezme, ale nechala by si to vysvětlit. Po tom, co by to jen musela strávit," ozval se Kyungsoo s mírně popuzeným tónem, když ho přestalo vadit, jakým stylem se tu všichni dohadovali. „Určitě by to neudělala. Ne v téhle době, když bychom jí řekli, co je tu za problém," dodal potom, co se podíval zpět na spící dívku.

Kris si nevěřícně odfrkl. „Je to obyčejný člověk a vy do ní vkládáte tolik důvěry. Je to snad něčí stará známá? Ne? Jak si můžete být tak jistí, že vás nepráskne, bůh ví komu a oni vás někam nezavřou, hm?" promluvil iritovaným tónem, zamračeně si měřící všechny kolem.

Až varovné, skoro naštvané zavrčení ho přinutilo nepokračovat a otočit se na maknae skupiny.

„Varuji tě dvakrát, Krisi..." promluvil hlubokým hlasem, udržujíc oční kontakt, „Přestaň o ní takhle mluvit. Neznáš ji. Nic o ní nevíš. Takže drž laskavě hubu, nebo ti jí zavřu já sám!" hlas se mu postupně zvyšoval, až na bývalého člena skoro už křičel.

Na reakci od zmíněného nikdo nemusel čekat dlouho. Postavil se na nohy stejně jako Sehun, který ho napodobil, aby se necítil utlačen. Postavení alfy nešlo jen tak skrýt a jeho vliv už vůbec ne.

„A ty té holce snad věříš?! Ha?!" vyštěkl po něm rozníceně a rukama rozhodil kolem sebe, upírajíc na něj skoro výsměšný pohled.

Překvapivě tohle nechal být i Suho, jemuž se sice nelíbila tahle scéna, ale nehodlal se do toho montovat. Věděl, že takhle pár dní před úplňkem nebylo vhodný vstupovat do sporů. Jejich vnitřní vlk tím byl ještě více provokován.

„Jo! Protože to jen díky ní možná i žiju!" vykřikl zničehonic, než si vlastně uvědomil co řekl a nezůstal na Krise v ohromení zírat.

Nebyl jediný, jelikož všechny pohledy se na něj stočili se stejným, ne-li větším překvapením. I Yifan se vzchopil jenom na otevření pusy, aniž by z něj něco vylezlo.

„O čem to mluvíš?" vmísil se do toho Suho, kterého nyní nezajímalo nic jiného než to, co právě řekl. „Sehune?"

Maknae si skousl ret, jak to dělával v nepříjemných situacích a usadil se zpět do křesla, hledíc na její ležící tělo. Připomínala mu Sněhurku po pozření jedovatého jablka.

„Bylo to před pár lety. To ona mě dostala z té pasti, když jste ke mně mířili... Vzpomínáte si? Tehdy jsem jí málem zabil, když jí to dával můj vlk za vinu. Kdy-kdyby jste mě nevolali, tak bych si ani neuvědomil co... co dělám," sklopil pohled k zemi, když si vzpomněl na tu noc, co trčel v postříbrné pasti a nemohl nic dělat. Když jí tam poprvé uviděl, myslel si, že je to opravdu jeho konec. A ona ho zachránila.

„Jsi si tím opravdu jistý?" zeptal se jako první Kai, který se z tohohle oklepal dříve než ostatní. Nechtělo se mu věřit, že by to byla opravdu ona. Pamatoval si moc dobře, když jim to Sehun vyprávěl. O nějaké bláznivé divožence, která mu zachránila kůži, když se jim ztratil.

„Jsem. Tedy, její pach jsem od té doby nezapomněl. Když jsem ji viděl nakráčet k nám do studia, nechtělo se mi věřit, že jí tam vidím. Ironie je, že ona nepoznává mě a jak by mohla," ani sám neměl ponětí, jakým tónem tohle musel říkat. Nepoznával ho. Nepoznával teď ani sám sebe, ale cítil se hrozně... kdyby jako první, ač impulzivně, nezareagoval Tao, kdo ví jak by to dopadlo a on prostě zíral.

Kris si promnul unavený obličej, když přemýšlel, co mu na tohle říct. „I tak nemůžeš vědět, že vás nezradí, když se jí přiznáte, že jste vlkodlaci, zatraceně!"

„Musíš být furt tak nepřátelský?! Co ti udělala?!" vyjel po něm Baekhyun, ruce tisknoucí do pěstí, aby se uklidnil a nedal mu pěstí přímo do obličeje.

„On jen nechce, aby se vám stalo to samé, co jemu..." vmísil se do jejich se do jejich sporu Luhan, který celou dobu jen tiše koukal na svá kolena, která měl přisunutá blíže k hrudi. Už předem věděl, že se to Krisovi ani za mák líbit nebude. A taky nelíbilo.

„Tohle sem vůbec netahej! Je to jedno už. Jen je chci varovat, aby nebyli tak naivní. Mlč, Luhane," zavrčel po svém členu přísně. Hlas mu ze vzpomínek na svou minulost zakolísal.

„O čem to Luhan mluví? Co se stalo?" naléhal na něj Chanyeol, když na ně podezřívavě přimhouřil oči.

„Není to vaše věc. Nestarejte se," odpálkoval ho naštvaně a tentokrát zněl ještě více naštvaně než před chvílí. Ruku stiskl do pěsti s frustrovaným vydechnutím.

Junmyeon podezřívavě stiskl rty do rovné linie, když se na něj zadíval. „Evidentně ano, když to přiznával k nějaké tvé zkušenosti," ignoroval jeho odsekávání a stejně jako Chanyeol na něj naléhal.

„Proč jim o ní neřekneš?" zastal se ostatních Luhan, když k němu zvedl hlavu s prozíravým pohledem, kterým se na něj díval.

Nechtěl to vytahovat, ale sám měl tušení, že si to zasloužili vědět, když byl tak moc proti jejich manažerce. Aby pochopili ten důvod, proč to není dobrá věc.

„Protože to, do prdele, není ničí starost!" zařval vyprovokovaně a než mohl kdokoliv zareagovat, práskl při svém odchodu dveřmi.

Nastalo nepříjemné ticho, když všichni sledovali zavřené dveře, za kterými se už přestaly ozývat i kroky a poslední zprávou o něm, jim bylo další prásknutí dveří. Tentokrát se mohli jen dohadovat, zda to byli venkovní dveře či od jiného pokoje.

„Měl přítelkyni..." promluvil Tao tiše a prsty netrpělivě poklepával o stůl, u kterého seděl. „Yuan Shu, opravdu hodná holka. Nikdo o ní nevěděl, protože si to nepřála a on jí to prostě splnil. To ona byla hlavním důvodem jeho odchodu z EXO,"

Měli něčemu takovému věřit? Proč se jim Kris nikdy nesvěřil s tím, že měl přítelkyni takovou dobu, co se znali a stalo se mu něco špatného?

„Jak byla?" Minseok natočil hlavu mírně ke straně, když se zeptal na otázku, která ho trápila, se smutným výrazem, protože podvědomě tušil, na co narážel.

Tao se na pár minut odmlčel, když si jeho mysl znova pohrávala se vzpomínkami na tu dobu. Nechtěl to řešit takhle za zády někoho, koho se to týkalo nejvíce, ale kluci si to zasloužili vědět. Teď už jo.

„Ona... Byla to nehoda. Chtěl ji chránit, ale jeho vlk, on... Napadl i ji," sykl a to stačilo k tomu, aby všichni polkli své otázky a smutně se zadívali k zemi, když pochopili a domyslili si, co se muselo stát. „Pak se to stalo. Od té doby na to nepřestal myslet a nikdy si to neodpustil. Že jí zabil on sám. Ten večer jí chtěl požádat o ruku, ale..."

Dále pokračovat nemusel, jelikož všichni pochopili, co se muselo stát.

„Tohle není stejná situace!" Sehun odmítavě zavrtěl hlavou, když v tom neviděl, nebo jen nechtěl vidět, podobnost.

„Opravdu si to myslíš? Také jí to tajil, vlastně jí to řekl před rokem a slíbil jí, že by jí neublížil. A ona mu samozřejmě věřila. Neutekla tehdy, kdy jí říkal, aby odešla. Postavila se jeho vlku v domnění, že jí pozná, jenomže on... On byl zaslepen vztekem. Chápeš to? On jen nechce, aby se něco takového stálo znova! Víte moc dobře, že se to může podělat a tu holku to bude stát život a teď, jestli po nás opravdu jsou lovci, si myslíte, že je to bezpečné?" promlouval tím naléhavým tónem hlasu, než jeho pohled maličko změkl, když pohlédl na spící Na Ri. „V mnoha ohledech mi Shu připomíná. Jsou si podobné a Kris to ví. Tu holku jsme brali jako člena smečky, stejně jako vy Na Ri."

„Neumíte si představit jaká bolest to byla, když jsme to zjistili... Jaká bolest to musela být pro Krise, který ji miloval stejně jako jeho vlk, který teď strádá. Ztratil svou životní družku," dopověděl to za něj Luhan, když si všiml, jak se Taovi roztřásl hlas.

Všichni na ně hleděli v naprostém tichu, které přerušil jen Suho se svým peprným zaklením, než se posadil zpět na postel a prsty si mnul oči, jak tohle vstřebával.

„Na Ri bychom neublížili," Kyungsoo se po všech maličko vyděšeně podíval, když si vzpomněl na své ovlivnění měsícem. Ale nechtěl věřit, že by jí mohli ublížit. Nemohli by to udělat...

„To samé si říkal Kris, když šel naposledy se Shu ven," prskl naštvaně Tao, ačkoliv nechtěl znít zle, nemohl si nyní pomoct. „Nikdy by jí neublížil a podívej se, co se stalo!"

„Neumíte si představit ten pocit, který prožíváme. Myslíte si, že to bude v pořádku, protože teď máte mysl člověka," pustil se do toho raději i Luhan, když si všiml, že Tao začal být trochu vynervovaný. „Jednou, když jsem u něj přespával, jsem slyšel jak volá její jméno z noční můry. Nechce, abyste si, nedej bože, museli procházet něčím podobným, protože vás to zničí zevnitř. Nemůžeme vás donutit si jí držet od těla a neříkat jí to, ale doporučujeme vám to ještě si promyslet,"

Vypadalo to, že oba chtěli ještě něco dodat, ale vyrušilo jé slabé zakňourání z postele a nečekaný pohyb. 

Žel, přepadla mě nechuť k čemukoliv a vděčím za to hlavně migréně, která si na mě smlsla plnou parou. Nejhorší je ten pocit, že mi v neděli končí volno a už budu muset na intr. Zase škola, která mi sebere veškerou chuť a náladu, paráda. :D

No, ale nová kapitola tu je i s novými informacemi, že? 

Děkuju za veškerou pozornost a při další kapře zdar. 

Praise the Alkiera!