S úsměvem na rtech jsem si prohlížela spícího Nialla. Celý zbytek včerejšího dne jsme proleželi v posteli a povídali si. A to, že jsme byli skoro nazí, nám vůbec nevadilo. Mám dokonce takový dojem, že byl s tím Niall nadmíru spokojený.

Potichu jsem se uchechtla.

Kdyby Niall nepil jenom krev, nejspíš bych mu udělala snídani do postele. Ale abych mu sem nosila sáček s krví? To se mi moc nechce. Ale když se na to podívám z Niallova pohledu; pro něj je to něco jako pro mě rohlík z medem. Tak proč ne?

S posledním pohledem na Nialla jsem se potichu, abych ho neprobudila,  převalila na druhý bok a vstala z postele. Ze země jsem si vzala své kalhoty, které jsem si oblékla spolu s mým tričkem a bosky se vydala po schodech dolů. Dole jsem hned zamířila do ložnice Niallových rodičů. Pomalu jsem otevřela dveře a hlavou tam nakoukla, jako bych snad čekala, že tam někdo je. Když jsem si uvědomila, co to dělám, zakroutila jsem nad sebou hlavou a vstoupila. Rozhlédla jsem se kolem sebe, abych našla ten stůl, což jsem vlastně ani dělat nemusela, protože ta sytě červená barva bila přímo do očí. Povzdechla jsem si a přešla ke stolu. Zadívala jsem se na všechny ty sáčky a pet lahve před sebou. Kterou vzít? Vybírá si nějak Niall podle barvy, nebo tak?

Se skousnutým rtem jsem se natáhla pro jednu z pet lahví a chytila ji do ruky. Dala jsem si ji před obličej. Ta představa, že tohle proudí i ve mě a drží mě to při životu, zatímco Niall si to jen tak vesele jí, je příšerná.

Trochu jsem zahýbala lahví, aby se tekutina v ní 'rozhoupala', a já si ji pečivě prohlédla. Pak jsem rychle zavrtěla hlavou a ruku s lahví radši svěsila podél těla. Otočila jsem se na patě, myslíc si, že odejdu do kuchyně, ale místo toho můj pohled zavadil o menší knihovnu. Zastavila jsem se v pohybu a zvědavě si ji prohlédla. Je pravda, že jsem dřív ráda četla. Bylo mi jedno jaký to byl žánr, z každého jsem si uměla vybrat.

Plastovou lahvi mezi mými prsty jsem položila zpátky na stolek a pomalými kroky přešla ke knihovně. Byly v ní samé tlusté svazky celé zaprášené od prachu, který už nejspíš nikdo dlouhou dobu neutíral. Prsty jsem položila na hřbet jedné z knih a jemně po něm přejela. Pak jsem ji uchopila do ruky a vytáhla ji z poličky plné knih. Chytila jsem ji do obou rukou a sfoukla z ní nahromaděný prach. Prohlédla jsem si její obal, abych našla nějaký nápis, abych zjistila, o čem kniha je. Nikde ale nebylo nic napsané, proto jsem knihu otevřela zhruba v polovině a podívala se po jejím obsahu. Moje oči přejely po řádku mě neznámých slov. Nespokojeně jsem se zamračila, když jsem si uvědomila, že je napsaná v jiném jazyce. Knihu jsem zavřela a vrátila zpátky na své místo. Rozhlédla jsem se po celé knihovničce, abych našla nejtlustší svazek. Když jsem ho zahlédla na nejnižší poličce, sehla jsem se pro něj. Ztěžka jsem ho vytáhla a rukami ho pevně obemkla po krajích. Spokojeně jsem se usmála, když bylo na obalu knihy slovo, kterému jsem rozuměla.

Andělé.

Knihu jsem si v rukou trochu potěžkala a pak se kolem sebe rozhlédla, kam bych si ji mohla položit. Jako první mi do očí vbila velká postel, ke které jsem se poté hned vydala. Posadila jsem se na ni a knihu před sebe hned na to skoro hodila, protože byla vážně těžká. Vydechla jsem přebytečný vzduch, který se mi v plicích nahromadil při přenášení knížky a poposedla si, abych seděla v tureckém sedu. Svoje vlasy, které se mi volně houpaly před očima, jsem si zastrčila za ucho. Ruce jsem natáhla ke knize a přetočila na stránku obsahu, který jsem si v rychlosti pročetla. Moje oči se zastavily až na slovech 'Padlí andělé'. Ještě pár krát jsem si to přečetla a pak začala listovat knihou až na stránku, kde kapitola začínala. Prstem jsem přejela po hrubém papíru, kde byla napsaná ta dvě slova. Pak jsem očima skočila na text pod tím a začala číst.

    Padlí andělé jsou vzácné bytosti. Každých deset tisíc let se narodí pouze jeden, aby pomohl spět světu k lepšímu - aby svět nemířil k zániku. Jak?
    Každý padlý anděl dostane svůj úkol už před narozením, on o něm však neví. Pokud tento úkol splní, slouží to i jako jeho vykoupení. Padlí andělé se totiž jinak nazývají démoni.

Přestala jsem číst. Démoni? Já jsem démon?

"Betty?" ozval se za mnou Niall. Otočila jsem za sebe hlavu, kterou jsem potom i zvedla, jelikož stál skoro u mě. Jaktože jsem ho nesyšela? Hah, je to z poloviny upír. Proč se divím?

Jeho oči si první prohlédly mě a potom sklouzly na knihu přede mnou. Mezi námi zavládlo nepřerušované ticho. Sklonila jsem hlavu ke svému klínu a zhluboka se nadechla.

"Já jsem démon?" zeptala jsem se jemně roztřeseným hlasem. Vím, že je to napsané v té knize, ale já to chtěla slyšet od něj.

"Ano," řekl po kratší odmlce.

"Znamená to pro mě něco?" rozstřeseně jsem se nadechla. O démonech jsem vždy slyšela jenom jako o nějakých příšerných bytostech, kteří zabíjí na potkání. Tohle mám být já?

Otočila jsem hlavu na Nialla, který se na mě mlčky díval. Pod mým pohledem se nepříjemně ošil a hlavu ode mě otočil na bok.

"Přečti si to," promluvil po delším nepříjemném tichu. Z jeho reakcí jsem dostala strach. Dělá, jakoby v té knize bylo napsané něco hrozného. S nervózním klidem uvnitř mě jsem se natočila zpátky na knihu. Sice jsem byla vážně vystrašená z Niallových reakcí, ale i přes to jsem se cítila tak nějak klidně. Přece jenom, kdyby tam bylo napsané něco, s čím se nedá žít, už bych nežila, ne?

Očima jsem znova sklouzla na text a pokračovala ve čtení.

    Jistě už víte, že základní vlastností všech andělů je čtení myšlenek. Dále se to ale rozvětvuje.
    Démoni jako takoví mají i vlastnosti kladné, ale bohužel více mají těch negativních. Když vezmeme ty kladné, určitě se mezi ně řadí napříkad schopnost zahojit hlubší rány. To ale není až tak poctatné. Pokud někdy nějakého padlého anděla poznáte, měli byste vědět, co od něj čekat. Proto zde budou všechny jejich negativní vlastnosti vypsané.
    Přenášení předmětů pouhými myšlenkami - tuhle svou vlastnost mají démoni hodně v oblibě. Stačí jen pomyslet a už letíte vzduchem několik metrů dozadu. Další jejich vlastností, kterou 'rádi' využívají, je hypnotizace. Své oči dokážou snadno přeměnit na 'hypnotizační program' - proto se nedoporučuje v kuse dívat přímo do jeho očí, pokud vás nemá moc v oblibě. Tyto dvě vlastnosti jsou těmi méně nebezpečnými. Díky tomu, že jsou démoni padlí andělé, mají křídla, což jim také hraje do karet. Lehko se nad vás můžou vznést, zneviditelnit se a zabít vás - to ale až níže. Pokud chceme vědět všechny ty více nebezpečné vlastnosti, jsou to: schopnost vytrhnout požadovaný orgán z těla za pár vteřin (můžou to být i oči) a schopnost z těla prostě jen strhat maso. Dále mají démoni ještě další vlastnosti, ty se však projeví jen při daných emocích (strachu a vzteku). Těmto vlastnostem se říká 'emocionální moci'.
    Pokud má démon strach, většinu svých vlastností nedokáže používat. Ale přesto se jich tu pár najde. Když se démon bojí, protože je v nebezpečí před nějakou jinou bytostí, začne jeho tělo produkovat jed, jelikož jediná bytost, která mu dokáže ublížit, je upír. Když se upír zakousne do vystrašeného démona, do jeho těla se ihned začne dostávat jed spolu s krví - tudíž do břicha. Po pár sekundách projeví jeho tělo reakci na démonní jed - silné křeče a poté vykašlávání krve, když jed protrhne pár žil v jeho těle.
    Když je démon naštvaný, všechny jeho vlastnosti se nějak mění. Buď se zdvojnásobují (někdy i ztrojnásobují nebo dokonce zčtyřnásobují) a nebo se 'transformují'. Například místo trhání masa mohou hned začít trhat končetiny a nebo hlavu. Pak se ale 'objevují' i emocionální moci. K těm patří například zneviditelnění se a šestnáctinásobná rychlost (ve vyjímkách větší). Pak existuje ještě jedna emocionální moc - ta nejhorší, kterou mají ale jen opravdu velké vyjímky, jelikož se tato vlastnost zatím projevila jenom u jediného démona. Tuto vlastnost ovládá démon myslí. Jedná se i o druh mučení, které může skončit smrtí. Démon totiž může jen tak 'mačkat' orgány v těle, proděrovat je, trhat je. Může se to nazývat pitvání nitra těla - zaživa.

hiii ツ tady je další díl a... jenom chci upozornit, že jsem si ty věci vymýšlela; nehledejte v logiku ani nějakou souvislost :D

takžeee... čekaly jste to? hmm? :D tak já doufám, že jsem vás nějak nezklamala, protože to by mě vážně mrzelo :/ to, že vy jste tak úžasní, čtete to i přes ty pomalý updaty a vůbec jaká konina to je (:D) (mám nejlepší readers ^^) a já bych vás zklamala... to bych už byla vážně vůl -_- takže doufám, že jsem vás nezklamala :))

k dílu... huh -_- vážně mi dalo zabrat vymyslet ty kraviny tam -__- :D ale tak... já tam chci napsat asi čtvrtinu z toho, co tam je a nakonec z toho vznikne to, co tam je -_- :D

love ya! ♥ツ   Kami xx