Tony's pov.

"Máte padla, Starku. Jděte domů a odpočiňte si," řekl Fury. 

Povytáhl jsem obočí, ale vydali jsme se do quinjetu.

"Se divím, že nás nechal tak v klidu jít," řekla po chvíli Nat, zatímco vzlétla s quinjetem a zamířila k Toweru. 

Clint se ušklíbl. "Tak to nejsi sama."

Steve se chytil za žebra a posadil se na zem. "Těším se, až si odpočinu. Nechápu kde Hydranti vzali takovou sílu." 

"Ale prdel ti nakopali skvěle," ušklíbl se Bucky. 

Kapitán Svatoušek nespokojeně zamlaskal nad jeho slovníkem. Ale nebylo mu to nic platný, to věděl. 

"To je fakt. Ale co už. Hlavní je, že se vracíme domů," mávl nad tím rukou Sam. 

Amy se posadila na zem a vyléčila Capovi jeho žebra. "Ještě by ses neměl namáhat, takže zítra žádný běhání," řekla mu. 

"Jasně," kývl Cap, zaklonil hlavu a zavřel oči. 

Promnul jsem si kořen nosu a posadil se ke Capovi. "Hele, Starouši, nebuď citlivka." 

"Kdo je u tebe citlivka, Plechovko?" povytáhl obočí. 

Drcl jsem do něj ramenem. "Takovej vysokej, modrookej týpek, co má úplně ukázkovou prdel." 

"Tony!" vyjekl šokovaně Steve. 

Pokrčil jsem rameny. "Co je? Děláš, jakoby ti to vadilo." 

Steve mi chtěl odporovat, když se ozvala zepředu Nat. 

"T-Tony...asi bys to měl vidět," řekla a její hlas se zatřásl. 

Otočil jsem hlavu a zvedl se. "O co jde, Romanovo-" zarazil jsem se, když jsem k ní došel. To, co jsem uviděl, mě vyděsilo. Tower, který byl ještě před nedávnem v pořádku, vypadal hrozně. Vypadaná skla z oken a uvnitř to nevypadalo o moc líp. 

"Co se děje?" ozval se Wandin hlas a přešla k nám. "Proboha..." 

Pak mi ale něco docvaklo. Tohle se nestalo náhodou. "Emily! Friday, oblek, okamžitě!" Oblek se tu objevil skoro okamžitě, proto jsem do něj vlezl a rozletěl se do Toweru. 

"Tony, počkej!" vykřikl Rhodey a se Samem mě následovali. 

Přistál jsem ve zdemolovaném obýváku. Okamžitě jsem vystoupil z obleku a rozeběhl se k pokoji, ve kterém byla Emily. "Emily!" vykřikla jsem a zabouchal na dveře. Nic se neozvalo, proto jsem dveře rovnou vykopl. 

Místnost vypadala normálně, jen byla prázdná. Po Emily nebyly ani památky. Kdekdo by si mohl myslet, že pokoj je opuštěný pořád, nebýt rozhozené postele, ve které moje dcera asi spala. 

"Friday, co se to tu stalo?" 

"Pane, včera ráno zaútočili vojáci Hydry. Slečnu Emily odvedli. Byli vedení panem Pietrem a Oliverem Frostem. Je mi líto, pane," řekla Friday. 

Opřel jsem se dlaní o futra vyražených dveří. "To snad ne.." 

Rhodey se Samem dorazili hned vzápětí. 

"Co se-" Sam to ani nedořekl, když mu to zřejmě došlo. 

Ostatní dorazili za chvíli. Když uviděli prázdný pokoj, došlo jim to. Jen Wanda s Amy nevypadaly překvapeně. 

"Asi...je tu něco, co byste měli vědět," řekla po chvíli Amy. 

Všichni jsme se na ní otočili. Pozvedl jsem obočí. Pokud něco vědí o Emily, ven s tím. 

"O co jde, Amy?" zeptal se Bucky. 

Hnědovláska se nadechla. "Jde o to, že se tohle očekávalo. Pietro nám řekl, že se chystá únos Emily." 

Zamračil jsem se. "Tak moment. Pietro vám řekl, že se chystají na únos? Ale-" 

"Pietro je zpátky, Tony. V den, kdy jsme útočili na základnu Hydry, jsme Pietra zbavily vlivu, kterej na něj měla Roobsová. Pomohla nám v tom i Emily, ačkoliv nevědomky. Dal nám všechny informace o plánech Hely a Emiliiny matky. Díky němu víme, že je Emily v relativním bezpečí," přerušila mě Wanda. 

"Jak dlouho je tohle naplánovaný?" zeptal se Bucky. 

"Vlastně...hodně dlouho. Myslím že od té doby, co Emily Hydra unesla poprvé. Věděli jsme, že Hydra půjde po Pietrovi. Byla to dohoda mezi mnou a jím. Pak jsem do té dohody zasvětila i Amy," vysvětlila mu to Wanda. 

Zůstal jsem na ní jen nechápavě zírat. Mozek mi nepobíral to, co tady řekla. Věděly o tom útoku a přesto nic neudělaly. 

"Tak počkat...vy jste o tom únosu věděly a nic jste neřekly?" nechápal Steve. 

Amy kývla. "Jo. Bylo to důležité, aby se Emily dozvěděla pravdu. A Pietro chtěl, aby jí to řekl sám." 

"A proto jste jí nechali jako návnadu?! Věděly jste, že Emily má deprese, že přišla o schopnosti a přesto jste nám to neřekly?!" vyjel jsem na ně. 

Amy s Wandou sebou škubly. 

"Tony...Pietro-" začala Amy a pohledem vyhledávala pomoc u ostatních. 

"Je mi jedno, co chtěl Pietro! Ohrozily jste život mojí dcery!" přerušil jsem jí a udělal k nim jeden krok. 

Steve s Clintem mě okamžitě popadli a zadrželi na místě. 

"Tony, klid. Emily bude v pohodě, je to tvoje dcera a-" 

"Sklapni, Rogersi! Ohrozily jí!" zařval jsem a pokusil se jim vytrhnout. 

"Tony, jen jsme udělaly to, co jsme považovaly za správné," namítla Wanda plačtivým hlasem. "Emily bychom nikdy neublížily." 

"Tak to jste se spletly. Rogersi, nech mě bejt. Jdu pryč," zavrčel jsem. 

Oba dva mě pustili a odstoupili dozadu. 

Otočil jsem se k nim zády a vydal se do své ložnice. Sotva jsem zabouchl dveře, vztekle jsem nakopl podnožku. Nijak to nepomohlo, jen se ke vzteku přidala bolest na palci. Padl jsem do postele. 

Vím, že ty dvě to myslely dobře, ale...je těžké si připustit, že o tom únosu někdo věděl a nic neudělal. Nejhorší na tom je to, že jsem ani nevěděl, že někdo útočí na Tower. 

Vtom mi to došlo. Otevřel jsem oči. "Friday? Vy jste neposílaly SOS zprávu Furymu, aby vám přišel pomoct?" zeptal jsem se. Přišlo mi to zvláštní. 

"Pane, SOS zprávu jsem posílala a pan Fury ji dostal. Ovšem nereagoval a nikdo nepřijel, pane." 

Zatnul jsem ruce v pěst. "Ten zasranej bastard!" vyštěkl jsem. "tohle si s ním ještě vyřídím." 

"Ale až zítra, pane. Měl byste se dnes vyspat," řekla Friday. 

"Hm..." zabručel jsem, ale poslechl ji. Netrvalo mi to ani tak dlouho a propadl jsem spánku. 

Ahoj, zlatíčka :3 

Kapitolka tentokrát vychází později a je kratší, ale nějak jsem nechytila inspiraci :/ 

a) Tony s Avengers se vrací domů. 

b) Avengers zjistí, že se Hydra pokusila unést Emily a že se jim to povedlo...

c) Pak tu máme dávnou dohodu Amy, Wandy a Pietra...

d) Potom ještě zjištění, že Fury přijal SOS, ale nijak Emily nepomohl :/ 

Love you, guys :* <3