Pietro's pov. 

Když jsem se probudil, nebyl jsem si úplně jistý co se děje. Seděl jsem na studené zemi, připoutaný mohutnými řetězy. Neměl jsem jedinou možnost se pohnout. Místnost byla čtvercová, kamenná a chladná. Světlo sem pronikalo jen zamřížovaným oknem, které bylo asi deset metrů nad zemí. 

Nějak mi nedocházelo. Pak se mi před očima objevil obraz klečícího Tonyho nad něčím tělem. Wandin výkřik a Emiliina bariéra, která se utvořila kolem Tonyho. Temný portál, ze kterého vyšla Hela. Tlaková vlna, která nás všechny odhodila pryč. A potom obrovský pes, který mě odhodil od Emily. Dopadl jsem k Hele, která mě vzala za zápěstí a prošla portálem. Pak jen tma. Nic než temnota. 

Doufám, že se nikomu nic nestalo. Ani Wandě, která je těhotná. Emily, která je sluncem mého života. Emily...anděl v lidské podobě. Můj anděl strážný. Ale teď tu není. Je pryč. 

Z myšlenek mě vytrhl kdosi, kdo vešel do cely. "Vidím, že už ses vzbudil. Dobře. Bude to tak jednodušší," řekl povědomý hlas. 

Vzhlédl jsem. "Kdo jsi?" zavrčel jsem. Upřímně doufám, že jsem jediný koho drží. 

Osoba zapálila pochodně, které byly po stěnách, a její tvář ozářilo oranžové světlo. Matně jsem ji poznal. Byla to Emiliina matka. 

Zamračil jsem se. "Co chcete?" 

Pousmála se. "Jsi slabina, drahý Pietro. Největší slabina mojí dcery. Chci jí ukázat, co všechno může se svými schopnostmi dokázat. A ty mi v tom pomůžeš," řekla a přešla blíž. 

Zadrhl se mi dech. Emily na svou matku zanevřela, není tedy žádný způsob ji k tomu přinutit. Pokud ovšem nevyužijí jejích slabin. A její největší slabina jsem já s Tonym. "Ne!" vykřikl jsem. Musím se nějak vzpírat, abych je od toho odvedl. Musím udělat cokoliv, abych svou princeznu ochránil. 

Daphnenin obličej se stáhl v hněvu. "Budeš muset, pokud toho nehodláš litovat," zavrčela, zajela mi rukou do vlasů a zaklonila mi hlavu, čímž se jí odhalilo moje hrdlo. 

Cukl jsem sebou, když se mi na krční tepně objevila chladná ocel. "Emily se k tobě nikdy nepřidá. A tím, že mi ublížíš, si nepomůžeš. Je loajální své rodině!" štěkl jsem. 

Pustila mě a ušklíbla se. "Uvidíme co budeš říkat, až tě donutíme bojovat proti ní. Bez tvojí vlastní vůle," řekla. 

Ztuhl jsem. To snad nemůžou udělat! "Je to tvoje dcera, nemůžeš jí ubližovat! Cožpak ti na ní nezáleží? S Avengers je šťastná. Zažil jsem jí, když na ní Hydra dělala pokusy. Každý večer volala tvoje jméno, protože jsi myslela, že jsi zemřela. Potom začala volat Tonyho jméno. Byl jsem to já s Wandou, kdo jí viděl v těch nejhorších chvílích. Chceš snad, aby to zažívala znovu? Dělali na ní odporné experimenty, které jí ničily. A pokud jsi byla vůdkyní Hydry i tehdy, jak jsi to mohla dopustit? Dělat tohle vlastnímu dítěti? Máš vůbec nějaké svědomí?" 

Ve zlomku vteřiny mi přistála její dlaň na tváři. "Jak se vůbec opovažuješ?!" štěkla na mě. "nikdy nepochopíš mateřskou lásku. Sám jsi ještě dítě, nikdy nepochopíš pouto mezi rodičem a dítětem. Ty experimenty měly zastavit to, co se jí šíří v těle. Ona je potomek Red Skulla, takže se v ní bije to sérum. A pokud to sérum vyhraje, nedokážete jí zastavit. Ani ona není tak čistá, jak si myslíš. Ani ty brzo nebudeš. Pokud se Avengers nepřidají k Hydře, nic nás nezastaví." S těmito slovy odešla. 

Jakmile se za ní zabouchly dveře, povolil jsem. Zády jsem se opřel o zeď za mnou. Začínal jsem propadat zoufalství. Přece jí nemůžou ublížit, Emily chrání dva Kameny Nekonečna. Je silnější než oni. Ale co to říkala o tom séru? Že by Emily v žilách kolovalo stejné sérum jako Stevovi? Ne, to bychom už dávno věděli. 

Opřel jsem si hlavu o stěnu. "Doufám, že jsi někde daleko, lásko. Daleko od tohohle všeho," zašeptal jsem do ticha a pokusil se usnout, což se mi dost brzy povedlo. 

° 

Tony's pov. 

Ještě dlouho jsme s ostatními stáli venku a čekali na Emily, která zůstávala vevnitř. Po hodině se mi to přestalo líbit a vydal se zpátky do síně. Jaký šok byl, když v síni nikdo nebyl. "Emily?!" zakřičel jsem, ale neozvala se. 

Ostatní okamžitě přiběhli. Jejich prudké nádechy naplnily celou místnost. 

"Ona to vážně udělala," vydechl Steve, jakoby smutně. 

Otočil jsem se k němu. "Ty's o tom věděl?" zajímal jsem se zamračeně. 

Rogers se kousl do rtu. "Emily chtěla odejít, aby našla Pietra. Nic víc nevím, přísahám," zvedl ruce nad hlavu.

Prudce jsem praštil do zdi. "Do prdele!" zavrčel jsem. V několika dnech jsem přišel o všechno. Pepper, která zemřela před mýma očima. Emily, která odešla. Nemám nic. 

"Tony, podívej," řekla najednou Wanda a ukázala na složený kousek papíru, který zůstal na místě, kde seděla Emily. 

Okamžitě jsem ho vzal do ruky, rozložil ho a začal číst nahlas. 

Tati, 

Vím, že ti tímhle hrozně moc ublížím. Oba dva ale víme, že je to nezbytné. Moc dobře víš, že mojí největší slabinou jsi ty a Pietro. Pokud má Hela Pietra v moci, automaticky ho má v moci i matka, což nemůžu dopustit. Nesmím jí dovolit, aby s ním manipulovala. 

Druhou věcí je to, že Hela ani Hydra na vás nebudou útočit, když budu pryč. Chtějí mě, takže pokud s vámi nebudu, jste v bezpečí. Byla bych ráda, aby jste dali pozor na Wandu a to malé. Ani ona to nemá jednoduché, přeci jen Pietro je její bratr. 

Nenechte se rozervat a dávejte na mou milovanou rodinu pozor. Buďte jako jeden. Stůjte za sebou, podporujte se. Ač s vámi nyní nejsem, věř tomu, že pokud mě budete potřebovat, objevím se. Ale nechtějte to po mně, dokud bude Pietro v zajetí. Dostanu ho domů a vrátíme se. 

Možná se to nezdá, ale tohle je těžké i pro mě. Ráda bych s vámi byla, ale Fury by nám nikdy nedovolil hledat Pietra, proto jsem to udělala. Tuhle rodinu, kterou jsem díky Avengers získala, miluji ze všeho nejvíc. 

Emily Stark Maximoff

PS. Nezapomeň. Jednou Avenger, navždy Avenger. 

°

Emily's pov. 

Jakmile jsem dopadla na zem, popadla jsem několik věcí z postele, které jsem si tam nachystala. Sešla jsem do kuchyně, kde jsem si vzala nějaké jídlo. Další cesta vedla do garáže, kde jsem si vzala svého miláčka, kterého jsem dostala od Tonyho, modré BMVW. 

Do kufru jsem okamžitě naházela všechny věci a v autě změnila algoritmus na svůj, který jsem pojmenovala Danny. Zkrácenina od Daenerys, královny ze Hry o Trůny. 

"Dobrý den, slečno," pozdravila mě Danny. 

"Danny, okamžitě pojedeme na Místo, jasný?" zadala jsem souřadnice. 

"Jistě, slečno. Na místě budeme asi za dvě hodiny." 

"Dobře. Je Místo hotové?" zajímala jsem se. 

"Téměř, slečno. Chybí jen nejdůležitější věci, jako jídlo a nějaké osvětlení, to pan Rogers zařídit nestihl." 

Přikývla jsem. "Každopádně jsem ráda, že mi pomohl. Pošli mu ten email s instrukcemi, aby věděl jak postupovat dál. Pak zablokuj jakékoliv cesty, aby nás kdokoliv našel nebo kontaktoval, rozumíš?" rozkázala jsem a frustrovaně si prohrábla vlasy. 

"Provedu, slečno," přitakala Danny. 

Téměř po dvou hodinách jsme dorazili na Místo. Nebylo to nic extra, Steve mi docela ochotně půjčil jeho vlastní byt. Jednoduchá kuchyně spojená s obývákem. Potom jeden pokoj, který byl vyklizený a skromně zařízená koupelna. 

Vstoupila jsem dovnitř a okamžitě nechala Danny rozmístit do celého bytu, aby mi byla nápomocna. Kufr, ve kterém jsem měla věci, jsem odvezla do pokoje. Jídlo jsem si naskládala do ledničky. Bylo to jiné než v Toweru. Mnohem normálnější. A to se mi začalo zamlouvat. 

Vybalila jsem si věci, které jsem naskládala do skříní, a převlékla se do obyčejného trička a tepláků. "Daphne, kdyby se něco v okolí dělo, okamžitě mi to oznam, jasný?" 

"Jistě, slečno. Email byl panu Rogersovi již odeslán, takže blokuji veškerou vnější komunikaci." 

"Díky, Danny. A kdyby jsi někde na Zemi našla někoho podobného Pietrovi, taky bych se nezlobila," pousmála jsem smutně. 

"Pokusím se, slečno. Ale měla byste si lehnout, Vaše tělo vykazuje známky únavy," řekla Danny. 

Pokývala jsem hlavou. "To není špatnej nápad. Dám si vanu a půjdu spát. Díky, Dann." 

"Jistě, slečno." 

Došla jsem do koupelny, kde jsem si napustila vanu a nalila do ní nějakou tu voňavou pěnu. Sundala jsem si tričko i tepláky a rychle vklouzla do horké vody. Ve vaně jsem se i odlíčila a umyla si vlasy. Vylezla jsem z vany, obtočila kolem sebe ručník a vyfoukala si hlavu. Poté jsem si přes hlavu přetáhla Pietrovo tričko a vydala se do postele. Přehodila jsem přes sebe deku. "Danny, pusť mi prosím nějakou audioknihu. Třeba Brisingr od Paoliniho," požádala jsem po chvíli, aby tu nebylo takový ticho. 

"Jistě, slečno," přitakala Danny a téměř okamžitě se pokojem rozlehl příjemný hlas pana Ewana McGregora, který tuto knihu taky namluvil. Netrvalo dlouho a propadla jsem se do spánku. 

Ahoj, zlatíčka :3 

Dneska tu přináším trochu...jinou kapitolku, která je složená ze tří pohledů :/ :D 

V prvním jsme se dozvěděli, že Pietra drží Hela (překvapivě) společně s Daphne...Rve mi srdce nechávat je s Emily odloučené :( 

Potom tu máme pohled Tonyho, který se dozví, že jeho dcera zmizela a že Steve o tom něco ví :/ A do toho je tu ten dopis, u kterýho jsem brečela :/ (ne, vážně za to nemůže kluk, kterej se mi dlouho líbí :/) 

A nakonec je tu Emiliin pohled, kdy jsme se dozvěděli, že Steve je v tom zapletený víc, než přiznal :/ :D #Miluju_zvraty :D 

Love you, guys :D 

PS. Omlouvám se těm, kterým jsem u minulé kapitoly neodpověděla na komentáře, ale nějak nebyl čas :/ :( U této kapitoly to jistě napravím :)