10. - Schůzka.
Druhý den ráno jsem se probudila. Nechtěla jsem Pietra, který měl kolem mě omotanou ruku, budit, takže jsem od něj tiše vylezla. Vzala jsem si připravené oblečení a zavřela se do koupelny. Tam jsem si umyla vlasy a po dlouhých dvaceti minutách vylezla ze sprchy.
Vzala jsem si na sebe černé roztrhané džíny, černý krajkový crop top. Na nohy jsem si obula černé kotníkové boty na jehlovém podpatku. Přes ramena si hodila bílé sáčko a na krku si upravila řetízek od Pietra. Zásnubní prsten jsem přidala také. To celé jsem doplnila růžovou kabelkou s černými přezkami. Vlasy jsem si jen navlnila. Makeup jsem udělala jednoduchý a přidala k tomu výraznou růžovou matnou rtěnku.
Vyšla jsem z koupelny, tiše přešla pokoj a vylezla z něj. Zamířila jsem k výtahu, abych opustila Tower co nejrychleji. "Friday, kdyby se někdo ptal kde jsem, šla jsem se projít. Měla bych se vrátit do večera. Nikdo mi nesmí zavolat. Kdybych potřebovala pomoc, dám vědět," přikázala jsem polohlasem.
"Jistě, slečno," přitakala Friday.
Pousmála jsem se. Sjela jsem výtahem dolů, abych nenarazila na ostatní. Vyšla jsem z Toweru a okamžitě zamířila do onoho podniku, který jsem dříve milovala.
Dorazila jsem na místo. Tam se mě ujal číšník, který mě poznal. "Slečno Starková, pojďte se mnou prosím," řekl a dovedl mě ke stolu, který byl zastrčený v tom nejtemnějším místě restaurace.
Když jsem se zastavila před stolem, máma už tam seděla. "Můžete jít," odkývla jsem číšníka, zatímco jsem matku probodávala pohledem.
Žena, která mě porodila, se zvedla a zeširoka se usmála. "Ahoj, zlatíčko. Jsem ráda, že tě zase vidím. Od té doby, co jsme se neviděly, jsi zkrásněla," řekla a pokynula mi, abych se posadila.
Posadila jsem se a zamračila se. "Tak o co jde?" zeptala jsem se přímo, zatímco jsem si odložila kabelku na klín.
Počkala, dokud nám číšník nepřinesl dvě sklenice vína. Poté tu svou vzala, upila z ní a podívala se mi přímo do očí. "Drahoušku, mám pro tebe návrh. Víš, že jsem tvou výchovu zvládala i bez tvého otce. Vrať se ke mně a budeme spolu žít jako matka s dcerou. Stejně jako předtím," pousmála se.
Ušklíbla jsem se. "Popravdě, nemám zájem. Mám rodinu, která mě miluje. Která by mě nikdy nezradila. Která se mnou je za každou cenu. Ty jsi mi celej život lhala. Celej život jsem si myslela, že nás táta opustil. A pak se dozvím, že moje vlastní matka je...vůdkyně Hydry?! Víš ty vůbec co mi Hydra dělala?! Cpali do mě nějaký sračky! A tys tomu nezabránila!" vyčetla jsem jí polohlasem.
Začala hýbat zápěstím, aby víno ve sklenici roztočila. "Ta séra byla téměř neškodná. Měla jen utlumit to, co v tobě rostlo. Ty jsi výjimečná už od narození. Proto jsem ti lhala. Tyhle schopnosti v sobě máš od doby, kdy jsi přišla na svět. Emily, ty jsi přímý potomek Red Skulla."
Jakmile to dořekla, sklenka s vínem mi vypadla z ruky a roztříštila se o podlahu. "N-ne...to není pravda. Nejsem jako on!" vyjekla jsem zděšeně.
Z kabelky vytáhla složku papírů a hodila ji přede mě. "Tvůj rodokmen," řekla jen s úšklebkem, který se k ní nehodil.
Otevřela jsem složku a zděšeně zírala na papíry, které nelhaly. Od Red Skulla vedla větev, kterou jsem zakončovala já. Matka byla nade mnou, což znamenalo jen jediné. Ona byla Red Skullovým potomkem taky. Takže já jsem dcera Iron mana a potomek největšího nepřítele Kapitána Ameriky. To je super, ne?
"Lhala jsem ti, abych tě ochránila. Umíš si představit co by se stalo, kdyby tě S.H.I.E.L.D. našel? Chránila jsem tě, což ty nyní nedokážeš ocenit," řekla klidně, ale její oči byly plné smutku.
Prudce jsem zaklapla složku. "Pokud tohle má být nějaký způsob, jak mě přivést k Hydře, nepovede se ti to. Stala jsem se Avengerem. Bojuju proti Hydře. A pokud to bude nutné, i proti tobě. Sbohem, matko," sykla jsem a zvedla se.
"Jak ty ke mně, já k tobě. Připrav se na to, že přijdeš o všechno, stejně jako já," zavrčela, prudce se zablesklo a byla pryč. Takže ona se umí teleportovat. Zajímalo by mě jaký esa má v rukávu.
Nechala jsem na stole peníze, popadla složku a rychle opustila restauraci. Nechtěla jsem zpátky do Toweru, vyvolalo by to mnoho otázek. Proto jsem zamířila přímo do Central parku. Tam jsem si našla místo pod obrovským dubem. Posadila jsem se tam, položila si do klína složku a začala si v ní číst.
Znovu jsem zaklapla desky. Už jsem doufala, že v mým životě bude všechno v pořádku, ale ne. Já jsem potomek Stevova úhlavního nepřítele. Toho, který může za to že Hydra dostala Buckyho. Co se stane, až tohle ostatní zjistí? Nikdo z nás se z toho nevzpamatuje. Odkopnou mě jako kus hadru. Co pro ně budu, až se dozvědí celou pravdu? Jen potomek Red Skulla. Nic víc.
Proud myšlenek mi narušil můj mobil, který začal zvonit. Podívala jsem se na displej a zjistila, že mi volá Tony. Jediným pohybem jsem hovor zamítla. Telefon jsem dala zpátky do kabelky a přitáhla si nohy k tělu.
Tohle všechno je moje minulost, přítomnost i budoucnost. Možná je mi souzeno přidat se k Hydře. Ochránila bych tak všechny, které miluji.
Telefon mi začal zvonit znovu, tentokrát to byl Pietro. Vzala jsem telefon do ruky a tentokrát hovor vzala. "Snad jsem řekla Friday, aby vám řekla, že jsem venku, ne?" zavrčela jsem do telefonu.
"Lásko, co se děje?" zeptal se mě Pietro.
"Prostě jsem venku, co víc chcete vědět?!" štěkla jsem.
Povzdechl si. "Fury má pro nás všechny misi," řekl a poté položil hovor.
Popadla jsem desky a okamžitě se teleportovala do Toweru. Přímo do obýváku, kde jsem narazila na ostatní. Nárazem na zem mi desky vypadly z rukou.
Byl to Steve, kdo se pro ně sehnul. Sotva si ale přečetl název, zarazil se. "Emily co je tohle?" zeptal se a přitáhl si desky k sobě.
Ztuhla jsem. Takhle se do dozvědět neměli. Podrbala jsem se na zátylku. "No...to je...rodokmen," vykoktala jsem ze sebe. Pokusila jsem se mu ho sebrat, ale Clint mě okamžitě chytil za lokty.
Steve otevřel desky a podíval se na onen rodokmen, který tam byl. Když mu všechno došlo, zvedl ke mně oči. "Je to pravda?" zeptal se tiše.
Sklopila jsem oči k zemi. Pak jsem přikývla.
"Co je to?" zeptal se Tony a pokusil se Capovi desky sebrat.
Steve mu je podal. "Podívej se jakou dceru to máš," řekl a jeho hlasem projelo znechucení.
Tony se do desek podíval. Jeho obočí se stáhlo do úzké linky a z obličeje se vytratila veškerá barva. Pak se na mě podíval. Jeho oči, které měly barvu hořké čokolády, se zaplnily smutkem. "Emily..."
"Je mi líto, ale musíme jí odvést," ozval se Furyho hlas.
Prudce jsem zvedla hlavu a podívala se na šéfa S.H.I.E.L.D.u. "Šéfe? Vy jste to věděl?!" vyštěkla jsem a pokusila se Clintovi vytrhnout, ale nepodařilo se mi to.
Podíval se na mě a přikývl. "Dozvěděli jsme se to nedávno. Zajistěte ji," rozkázal.
Jeho rozkaz okamžitě splnil Steve, který ke mně přešel. Prudce mě vzal za druhý loket. "Jdeme, šéfe?" zeptal se.
Fury přikývl. "Odvedeme ji. Dokud si nebudeme jistí, že je důvěryhodná, zůstane v cele," řekl tvrdě.
"Co se to tu děje?!" ozval se něčí hlas.
Všichni jsme se otočili směrem, odkud hlas přišel, a uviděli Pietra, který na nás nechápavě zíral. Hlavně teda na mě, Steva a Clinta. Pak se jeho pohled zaplnil nenávistí. "Nechte jí být!" štěkl.
"Pietro!" křikla jsem a znovu sebou zaškubala. Až uvidí ten rodokmen, ztratím ho.
Tony, který do té chvíle tupě hleděl do rodokmenu, zvedl hlavu. Poté mu desky podal.
Pietro si je převzal a podíval se do nich. Když uviděl, kdo byl můj předek, zvedl ke mně oči. "Emily..." řekl překvapeně. "Je tohle pravda? Ty jsi potomek Red Skulla?"
Přikývla jsem. "Je to tak. Nenávidím se za to, ale...nemůžu s tím nic dělat. Moje matka je vůdce Hydry. Její rodová linie pochází od zakladatele Hydry. Možná...je lepší, když vás opustím."
"Odveďte ji!" nařídil Fury.
Steve s Clintem mě táhli k výtahu. Beze slova, aniž by s nimi hnulo svědomí. Jako bych byla nějaký zločinec. Vrah, kriminálník. Tohle všechno je kvůli tomu, čím jsem. Kdo byl mlj předek.
"Emily!" vykřikl Pietro.
Podívala jsem se mu do očí. "Nech mě odejít. Je to pro všechny lepší," pousmála jsem se. Pak jsem ho ztratila z dohledu, když se dveře výtahu zavřely.
Ahoj, zlatíčka :3
Tak jsem se konečně dokopala k nové kapitole :3
Co myslíte, je pravda, že je Emily potomek Red Skulla, nebo je to jen Daphnenina lest?
Snad jste si tuhle kapitolku užili :*
Love you <3
Kájí°
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top