<1>
Mech = Mužské pohlaví
Femme = Ženské pohlaví
Sparkling = Dítě
<Na základně Autobotů>
×Pohled Rafaela×
Sedím na pohovce na autobotí základně s počítačem před sebou a projíždím stránky zabývající se mimozemšťany a paranormálními věcmi, když tu najednou mi před očima vyjede fotka na Arktidě s něčím zamrzlým v ledu. Fotku jsem si přiblýžil a to co jsem uviděl mě šokovalo. V onom ledovci byl zamrzlý kovový drak! Musím to ukázat Ratchetovi a Optimovi, hned. ,,Hej Ratchete. Něco jsem tu našel a myslím, že je to více než důležité." zvolal jsem na Ratcheta a ten se na mě otočil. ,,Pff co může být tak důležité, než to že tu mám práci..." řekl svým klasickým otráveným hlasem.
,,A co třeba tohle," řekl jsem a hodil mu na obrazovku fotku co jsem našel, ,,tohle jsem našel na těch stejných stránkách, kde byl Bee a myslím, že to není leda jaká lež, je to až moc reálné na to, aby to někdo nakreslil v nějakém programu." Jeho výraz se změnil na šokovaný a nevěřícný, ale to co bylo na fotce určitě znal. ,,Ne tohle lež jasně není, hlavně se té fotky na tech stránkách zbav, zatímco já jdu pro Optima ohledně toho co jsi našel. On už bude snad vědět co dělat." řekl se starostlivým hlasem a zmizel v chodbách základny.
Hned jak Ratchet zmizel přijeli ostatní, Bee přijel z hlídky a Bulkhead s Arcee přijeli s Jackem a Miko ze školy. Miko a Jack se ke mě připojili a sledovali co se děje i ostatní boti zjistili, že tu panuje napětí. Naštěstí jsem fotku smazal a dal tam něco jiného, což byl sněhulák zamrzlý v ledu. No podobnost to má ne? (No nevím Rafe xD)
Po chvilce přišel Ratchet s Optimem a já mu tam zase hodil onu fotku co jsem našel. To co Optimus udělal nikdo nečekal, Optimus se usmál, ale zároveň bylo v jeho optikách vidět šokování a poznání.
,,Ratchete......připrav most a souřadnice......půjdeme se na to podívat. Bulkheade se mnou....naposledy byla raněná, takže bude možné, že ji budeme muset přenést." řekl Optimus a Ratchet jen zadal souřadnice a aktivoval most a Bulk s Optimem jím prošli a pak ho za hima zase zavřel.
,,A teď nestačí než čekat......" řekl nervózně Ratchet.
,,Ratchete co se děje a kdo je ten drak." zeptal se Jack. ,,.....Je to mladá pedabotice, kterou Optimus po tom co se stal Primem přivedl sebou. Říkal něco o tom, že tam žila od doby co její druh vymřel a střežila Vektor Sigma celá ta léta. Její jméno je StormWing a není to drak, ale wyvern. Tehdy odvrátila výsledek bitvy tím, že na deceptikony vychrlila její ledový dech a potom je rozmetala ocasem, sice to zasáhlo i pár autobotů, ale tehdy hned jak tohle uviděla, mi je jasné, že je na straně autobotů. Od té doby co zmizela ze Cybertronu se o ní až do teď nevědělo. Ale jedno bylo jisté a to, že byla zraněná, měla prostřelené stehno, štěstí, že to nebylo křídlo." vyprávěl nám Ratchet o tom kdo to ta bytost na té fotce je.
<Mezitím v Arktidě>
×Pohled 3. osoby×
Zatímco na záklaně vypráví Ratchet dětem onen příběh, tak Optimus s Bulkheadem pátrají po oním wyvernovi, zamrzlém v ledu.
Pátrají už nějakou dobu, a tak doufají, že už na ní narazí, což se také stalo. Nedaleko od nich se nacházela StormWing zamrzlá v ledu a ke smůle se k těm dvoum blíží sněhová boure, takže si musí pospíšit, aby tu nezůstali s ní. ,,Musíme ji z toho ledu dostat a to rychle, blíží se sněhová bouře, jestli tu zůstanem, tak tu skončíme stejně jako ona." řekl vůdce autobotů svému wrekrovi.
Ten jenom na souhlas kývl a změnil své servo na demoliční kouli a začal tím mlátit do ledu, zatímco onen Prime začal do ledu střílet svými blástry.
Bouře se taky blížila celkem rychle, ale autoboti jsou rychlejší už jim zbývá dostat z ledu jenom ocas a mohou žádat o most a přepravit raněnou pedabotku, která má pravděpodobné i zhoršené životní funkce z toho jak byla v ledu tak dlouho.
Bouře byla už skoro u nich a autoboti akorát volali pro most, který se během chvilky před nima objevil a oni přepravili botku skrz něj až na základnu.
Jakmile prošli mostem oba dva, tak Ratchet most zavřel a rozkázal oboum botům ať už Primovi nebo nePrimovi, aby ji hned dali do med bay, jelikož její stav je kritický.
Jelikož byla zamrzlá v ledu a její noha na tom taky není nejlépe. Jakmile ji Ratchet stabilizoval, tak už se neměli o co bát a mohli si oddechnout. StormWing teď vypadá na něco kolem 25 let v lidských letech, protože je na světě déle a trvá déle než ona vyroste.
,,Budem, ale muset vyklidit prostor, jedinou tvář, kterou ona zná je Optimus. Byl první koho viděla a spatřila. Bude vyděšená až se probudí ze stáze, ve které byla celé ty roky." informoval všechny Ratchet. Všichni jen kývli na to, že rozumí a šli si všímat zase svého.
<O několik hodin později>
×Pohled StormWing×
Moje obvody se zahřály a pomalu se probouzel i můj procesor a všechno v mém krásném wyverním těle. Otevřu optiky a zjistím, že jsem v neznámém prostředí a koukají na mě roboti. Vystřelím z lůžka a začnu na všechny vrčet a syčet a jdu k nim po malých krocích, snažím se je zastrašit, proto poskočím a zařvu jako varování. Pak slyším kroky a tak se tam otočím a vidím pro mě známého mecha, ale nejsem si jistá a tak začnu nejvíce vrčet na něj a syčet zároveň.
Jdu k němu pomalými kroky a s vražedným výrazem, který jasně říká ustup nebo tě rozcupuju. On se na mé dívá stejně ,,Zůstaň, tam kde jsi...vím, že ti někoho připomínám, tak ti přikazuju, aby jsi přestala a zůstala na místě......StormWing..." řekl onen mech a já si v tu ránu vzpomněla kdo to je, je to ten onen Prime co jsem sledovala povstat......Optimus Prime.
Optiky se mi otevřely dokořán a potom je zavřela a poklonila se a ustupovala, pořád se skloněnou hlavou. Dávám mu tak najevo, že on mi poroučí a dává rozkazy a že má nademnou kontrolu.
,,Vidíš StormWing. Není to tak zlý, jsi v bezpečí, na základné autobotů na planeté Zemi, máme tu lidské přátelé, jestli budeš chtít, můžeš se s nimi pak seznámit." řekl Optimus a já otevřela optiky a kývla. Podívala jsem se o jěco níže a tam viděla dívku a dva chlapce.
Podívala jsem se na Optima s tázajícím se výrazem jestli mohu a on s úsměvem kývnul. Přistoupila jsem k nim opatrně a začala je očichávat, pak jsem do nich jemně drkla a složila hlavu, aby si mohli vylést. ,,Myslím, že chce, aby jste si na ní vylezli." řeknul Optimus a já jen kývla. Děcka si vylezla na hřbet a já s nima chodila po základně do doby, než Optimus řekne stop.
Nikdo nám tuto zábavu nezazlíval a tak jsem tu s děckama blbla až do večera, kdy museli jít domů, ale těšila jsem se na další dny až si s nima budu moci zase hrát. Proto teď ležím u Optimových nohou se zavřenými optikami a snažím se usnout. Cítím, jak mě hladí po krku a hlavě a díky tomu upadnu do spánku.
Nazdárek u nově psané knížky na Transformery ^^ Doufám, že se zatím líbí.
Chci vědět vaše názory a předem děkuju ^^
Pro příště byeeee ^^ Vaše Niky ^_^
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top