2. kapitola - Objevili mě

Běžela jsem odendat pasti a uklidit je na příští použití. Ale u jedné pasti poblíž mě si mě všiml jeden z těch dračích jezdců létal nademnou samozřejmě, ale po chvilce přistál kousek ode mě. Když jsem vstala tak jsem si ho všimla strnula jsem a hleděla přímo na něj a prohlížela jsem si ho od hlavy až k patě. Měl tmavě hnědé vlasy a sytě zelené oči, seděl na čtyř nohém nočně černém drakovy s velkýma světle zelenýma očima a náhradní druhou půlkou ocasu a oba hleděli jak na mě tak já na ně. S tou chutí jsem se rozbíhala pryč, když v tom ten drak na jezdcův povel vystřelil fialovou plazmu před mé nohy, ale já uskočila do strany a běžela dál. Během chvilky mě začali následovat mím směrem. Doběhla jsem na konec cesty a předemnou se otevřel veliký útes zaváham skočit či ne, ale hlas mi říkal abych skočila a skočila jsem. ,,Bezzubko chytni ji než si něco udělá!!" dá povel drakovy, ale pozdě. Dopadla jsem do ledové slané vody bez úrazu a nechám se nést proudem. Dračí jezdec co mě chtěl zachytit odletěl za ostatními. Při nějakém štěstí jsem po proudu narazila na kus prkna, tak jsem se ho chytla a odpočinula si a opět jsem se nechala nést proudem, při kolébání se na prkně usnu. Probouzím se a zjistím že mě to zaneslo k nějakému ledovému ostrovu na jehož pláži, která je celá z ledu bylo spousta rozbitých lodí a klecí na divoké draky. Vidím trojici draků, sněhově bílých draků, z nichž jeden uvízl pod klecí. Já jsem se jim rozběhla na pomoc, když mě spatřili začali trochu ječet svými trochu pištivými zvuky. Já jim chci ale pomoci ne jim ublížit. Jdu s klidem napřáhla ruce, aby věděli že nejsem hrozící nebezpečí. Pochopili a ustoupili stranou, takže jsem mohla pomoci zraněnému. Taky jsem poprosila ty dva zbylé jeho druhu aby mi taky pomohli, u sebe jsem měla kousek lana tak jsem jednu stranu přivázala ke kleci a druhou k drakovi který klec zvedne. Po přivázání jsem pokynula aby vzlétnul, fungovalo to klec se pomalu zvedala a po chvilce kdy byla klec dost vysoko tak ten zraněný vylezl ven. Když vylezl tak jsem pokynula aby přistál ten co zvedal klec odvázala jsem ho a nechala je jít. Ještě mi pomohli postavit menší vor z toho co tu bylo. Postavili jsme vor a každej jsme se vydali jiným směrem. V noci když jsem sledovala hvězdy, tak jsem usla. Když jsem spala tak mě zahlídli dračí jezdci jak se ve spánku plavim na voru, tak mě jeden z těch dračích jezdců vzal a vezli mě k sobě do sídla a tam mě dali do postele abych se pořádně vyspala. Ráno jsem se probrala, ale neprobrala jsem se na plujícím voru, probudila jsem se v posteli přikritá a naproti na mě hleděli dívka a ten chlapec, kterého jsem potkala na Melody Islandu, když seděl na černém drakovi. Netrvalo dlouho a zjistila jsem kde se právě vyskytuji. Byla jsem v obydlí dračích jezdců. Chlapec byl stále stejný, ale tu dívku jsem neznala měla blond vlasy svázané v cop a jasné modré oči. Chvilku bylo napjaté ticho až jsem se nakonec zeptala ,,Kde to jsem a jak jsem se sem dostala?". Byli stejného věku jako já, tak by to nemuselo dopadnout zle. ,,Jsi v útočišti dračích jezdců tady jsi v bezpečí." přerušil ticho chlapec, který mě uviděl když jsem uklízela pasti, měla jsem chuť mu dát facku a zdrhnout odtud pryč a nikdy se nevracet, pomyslila jsem si pro sebe. ,,Přivezli jsme tě sem na drakovi." odpoví jednoduše a celkem vesele dívka. ,,A jak se vůbec jmenuješ?" zeptá se chlapec. ,,Jmenuji se Kayle a jak vy?" odpovím a rovnou se zeptám i na jejich jména.
,,Já jsem Astrid." řekne dívka pohodově. ,,No...a....jááá jsem Škyťák." řekne zase chlapec nejistě což se kvůli tomu trochu s Astrid zasmějeme. ,,Jak dlouho tu vůbec jsem a kolik vám je?" zeptám se prostě. ,,Je teprve odpoledne, máš dost času nespěchej, klidně tě seznámíme i se zbytkem." řekne Astrid jako kdyby mluvila za oba dva. ,,A je nám 19 když jsi se už ptala na věk tak ti musíme odpovědět i na tohle, že Astrid tak na to nezapomínej." dodá vesele Škyťák a já s Astrid protočíme očima a založíme ruce na prsou.
,,Mě je též 19 let." řeknu s úsměvem. ,,Tak pojď seznámíme tě teda se zbytkem této party" řekne Škyťák a všichni tří jdeme ven na středně velkou plošinu, kde se vešli jak draci tak i jejich jezdci navzájem. ,,Takže toto je Snoplivec, Rafana a Ťafan a poslední je Rybynoha." představuje je po jednom Astrid. ,,A toto jsou naši draci: Hrk a Brk, Tesák, Buřina, Bezzubka a Flákota." představuje zase jednoho podruhým každého draka Škyťák. Pár minut po seznámení s ostatními jsem už ležela na zemi od Snoplivce kterej se na mě se vším všudy vrhnul, protože jsem se mu zalíbila. Odtahovali jsme ho ode mne celou hodinu a já si šla odpočinout od tohoto rušného odpoledne zatímco ostatní letěli někam na průzkum.

Hej joo konečně druhá kapitola co?
Jestli budou chybět háčky, čárky nebo písmenka tak se omlouvám, píšu to na mobilu a nejsem dobrý češtinář, ale hlídám si to.
Tak co myslíte ?
Jak se rozhodne naše Kayle?
Uteče nebo zůstane.
Dozvíte se v dalším díle tak se mějte a jestli se vám líbí tak dejte VOTES + KOMENTÍK tak čau. :)

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top