5.Kapitola
Všude bylo ticho a nebeský klid, to jsem právě teď potřebovala. Ulice byly prázdné a já se bezcílně motala kolem baru. Nemohla jsem odejít už kvůli Stuartovi a ani se mi nechtělo, chtěla jsem se tam vrátit a pořádně od plic říct tomu namyšlenému hezounovi co si o tom všem myslím. A nebo ho nechat aby mě znovu líbal a dotýkal se mě.
,,Čau kočičko." ozvalo se za mnou a já se otočila.
,,Ty?! Co tu chceš?" řekla jsem tomu černovlasému klukovi se kterým jsem před chvíli tancovala než si mě znovu přivlastnil David a on se ke mě přiblížil.
,,Líbíš se mi." zavrněl a až překvapivě rychle mě chytl za pas.
,,Dej ty pracky ze mě pryč!" zakřičela jsem mu do tváře, ale on se na mě jen ušklíbl.
,,Myslím, že ne." protestoval a přisál se na můj krk.
,,Nech mě na pokoji!" vrčela jsem na něj a snažila jsem se ho od sebe odtlačit, měl sílu jako pár buvolů a ani to, že nejsem obyčejná holka, ale bojovnice mi nepomohlo.
,,Vevnitř se ti to líbilo." přesvědčoval mě a přivlastnil si moje rty. To mě dopálilo, chytla jsem mu ruku za zápěstí a zkroutila tak že si musel kleknou. Zaskučel bolestí a já se usmála.
,,Aby bylo jasno chlapečku, já nejsem nějaká naivní puberťačka, kdybys tu byl častěji věděl bys to!" křičela jsem na něj, ale to už mě za pas chytli nějaké další ruce a donutili mě ho pustit.
,,Hej Eriku, nechceš pomoct?" zasmál se ten kluk za mnou a já ho loktem praštila do žeber, pustil mě na zem a já se na něj otočila. Srdce mi divoce pumpovalo krev která se mi vařila adrenalinem.
,,Nechte mě na pokoji nebo si to s vámi vyřídím!" řekla jsem, ale to už byl Erik na nohou a když jsem se k němu otáčela dal mi silnou ránu pěstí a mě to poslalo k zemi. Spadla jsem obličejem do prachu a hlava se mi div nerozletěla. Byla jsem zvyklá na rány, ale od chlapa to byla jiná liga. Vyplivla jsem krev a začala se zvedat na nohy.
,,Ty bastarde!" zakřičela jsem na něj a jen co jsem si otřela krev ze rtů dostal pěknou ránu nohou do břicha. Jo trénink ve stylu Boyky jsem se neučila jen tak.
,,Ty malá čubko!" zakřičel na mě ten druhý a hranou dlaně mě znovu poslal k zemi. Do háje Emily, dva nezvládneš! křičelo na mě moje svědomí, ale já se jen usmála. To se ještě uvidí. Znovu jsem se zvedla, ale než jsem stihla cokoliv udělat ten černovlasý, Erik, mi dal ránu do břicha a já se předklonila. Ten druhý nezahálel a během chvilky jsem měla ruce spoutané za zády.
,,Tohle je nějaká dračice Eriku, ty si umíš vybrat." smál se na svého kamaráda ten co mě držel a já se snažila vzpamatovat.
,,Neboj se hned jí donutím spolupracovat." zašklebil se Erik a roztrhl na mě moje tílko takže jsem tam stála jen v podprsence a kalhotách.
,,No, hezký!" řekl uznale Erik když si mě prohlížel jako kousek na nějaký výstavě a já mu plivla do obličeje. To jaká to byla chyba mi došlo vzápětí.
,,Špatnej tah holka." řekl když si utřel mou krev z obličeje a já jsem hned na to schytala dvě facky každou z jedné strany. Obličej mi brněl a hlava se mi motala, to že jsem viděla dvojmo to celé ještě zhoršovalo.
,,Hele Eriku, jestli ji chceš umlátit tak to s tím nechci mít nic společného." ozval se ten za mnou, pustil moje ruce a já znovu skončila v prachu. Nevnímala jsem, snažila jsem se postavit na nohy, ale když jsem se dostala na všechny čtyři Erik mě nakopl a já uslyšela zapraskání následované bolestí v boku.
,,Tak co, budeš hodná?" zeptal se když si mě k sobě přitáhl blíž. Pořád jsem seděla na zemi obalená prachem a mojí krví, ale ani to mě nedonutilo vzdát se a čekat až si to se mnou užije.
,,Schoř v pekle!" plivla jsem mu do tváře, skočila jsem po něm a povalila ho pod sebe. Bolest v boku mě nezajímala, zajímal mě jen jeho hnusnej obličej ze kterého jsem pěstmi strhávala ten odporný úšklebek.
,,Emily!" uslyšela jsem hlas kdesi v dálce, ale já jsem nepřestávala ani potom kdy se ten kluk pode mnou přestal hýbat, jsem do něj nepřestala bušit. Svoje srdce jsem slyšela v uších a bodavá bolest mi tepala až v ramenou.
,,Emily." znovu ten hlas a teď i ruce omotané kolem mého holého břicha. Házela jsem sebou abych se z těch rukou vykroutila, ale nedal mi možnost uniknout. Teprve když si mě přitiskl k hrudníku a já cítila teplo a tu vůni uvědomila jsem si kdo to je a rozbrečela se. Zabořila jsem hlavu do jeho kožené bundy a tiskla ho k sobě stejnou silou jakou mě tiskl on k sobě.
,,Už je to v pořádku." konejšil mě David a začal mě hladit po vlasech.
,,No tak. Hej." zvedl mi dlaněmi hlavu a já jsem se na něj podívala. Jeho temné oči mi poskytovaly tolik bezpečí, už je to v pořádku, je tu se mnou.
,,Pojď vezmu tě domů." zašeptal, sundal si bundu a přehodil mi jí přes ramena. Při prvním kroku jsem zakolísala, ta bolest na boku se s plnou parádou vrátila a já byla vděčná za to že mě držel.
,,Co je ti?" zeptal se starostlivě.
,,Ten bastard mi zlomil nějaká žebra." zabručela jsem, ale to už jsme byly u jeho auta a on mi otevřel dveře. S jeho pomocí jsem se do něj naskládala a zabořila se do kožené sedačky. Celé auto vonělo po něm a já zavřela oči. Pak jsem uslyšela cvaknutí zapalovače a to mě donutilo otevřít oči.
,,Ty kouříš?" zeptala jsem se, ale odpověď jsem nepotřebovala. David si totiž jednu z nich zapálil.
,,Počkej co Stuart?" panikařila jsem když nastartoval, ale on jen vycouval z místa kde stál a obrovskou rychlostí zamířil k tělocvičně.
,,Už je dávno doma Emily." zavrčel a dál se věnoval řízení. Během několika minut jsme byly na místě.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top