4.Kapitola
,,Stuarte, jestli na mě ten kluk nepřestane zírat nakopu mu zadek!" zabručela jsem když jsem do sebe hodila šestého panáka vodky.
,,Asi se mu líbíš, dej mu šanci." usmál se Stuart který už byl v náladě a já znovu protočila očima.
,,Vymlouval mi zápas s Girden." zahučela jsem a Stuart ke mě v ten moment prudce otočil hlavu.
,,Cože? Jak o tom kurva ví?" řekl nevěřícně a já zakroutila hlavou předtím než jsem vypila obsah dalšího panáka.
,,Netuším, ale byl dost...neoblomný." usmála jsem se a vzpomněla si na jeho rty na mém krku. Neuniklo mi jak na mě Stuart zvedl obočí.
,,Jak moc neoblomný?" zeptal se a já si začala hrát s prázdným panákem v ruce.
,,No...jak jen to říct?" začala jsem a přála si abych se mohla vypařit. Jak to mám vysvětlit někomu jako je Stuart?
,,Emily?" přerušil můj tok myšlenek hluboký hlas za mými zády a já se otočila. K mé smůle, barová stolička na které jsem seděla, ten prudký pohyb nečekala a já spadla rovnou na zadek.
,,Do prdele!" zaklela jsem a dívala se na dva muže, kteří mě pobaveně sledovali.
,,Měla bys míň pít." ozval se důvod mého pádu a já se na něj podívala.
,,A ty bys mě měl nechat konečně na pokoji." zavrčela jsem a zvedla se ze země. Hlava se mi trochu zamotala, ale ruka na mém zápěstí mi vrátila rovnováhu.
,,Stuarte, ráda bych vás představila, ale ani se neobtěžoval říct mi své jméno." řekla jsem svému modrookému trenérovi který nás sledoval.
,,Jsem David." natáhl k němu ruku ten pitomec kterému jsem málem podlehla v temné chodbě a Stuart jí stiskl.
,,Těší mě a teď když mě omluvíte, jdu tam kam ty Emily nesmíš." zazubil se na mě a mě bylo jasné, že jde na záchod jen proto aby nás nechal o samotě.
,,Takže, tohle je tvůj trenér?" zeptal se mě David když Stuart odešel a já se otočila zpět k baru. Hodlala jsem ho ignorovat. Jeho pohled nejsem schopná snést střízlivá a to rozhodně nebyl stav ve kterém jsem byla teď.
,,Ignoruješ mě?" ozvalo se mi za zády a hned na to jsem cítila jeho tělo na svém když mě přitiskl k baru a hlavu si položil k mému krku. Snažila jsem se ho ignorovat, ale jeho dech na mé kůži, jeho prsty na mých ramenou a pevné tělo namáčklé ke mě se prostě přehlédnout nedalo.
,,Tohle by se mohlo považovat za sexuální obtěžování." zamumlala jsem a chytla panáka s úmyslem ho vypít. To by se ale kolem mých prstů nesměli omotat ty jeho a zabránit mi v tom.
,,Nechci abys pila." zašeptal mi do ucha a položil mou ruku zpět na bar i s plným panákem. Nebránila jsem se protože jsem měla momentálně dost práce se svým rozumem který chtěl utéct, když se jeho druhá ruka přitiskla na mé břicho ze kterého odsunul látku tílka.
,,Proč se tak staráš?" vysoukala jsem ze sebe a on mě políbil na odhalený krk.
,,Protože můžu." zavrněl a já se zachvěla. Stiskla jsem panáka v mé ruce tak silně, že se během vteřiny rozletěl na kousky. To mě díky bohu probudilo a Davida taky.
,,Sakra Emily!" zakřičel na mě, ale to už byl vedle mě a mou ruku měl ve svých velkých dlaních.
,,To nic není." řekla jsem když jsem uviděla jen jednu malou ranku.
,,Proč si to udělala." zeptal se když mi ubrouskem otíral dlaň a kontroloval jestli tam nemám střepy.
,,Můžeš za to ty!"
,,Já?" zvedl na mě obočí a já mu ruku vytrhla.
,,Jo! Vůbec nechápu odkud všechny ty informace máš, ale radím ti, aby ses mi nepletl do života!" zakřičela jsem na něj a on se loktem opřel o bar. Štval mě jeho úšklebek a štvalo mě, že se mi směje a tak jsem vypila obsah Stuartova panáku a zamířila na parket.
Chvíli jsem se kolem rozhlížela než jsem našla celkem hezkého černovlasého kluka, v tu chvíli se ke mě otočil a já málem pozvracela podlahu z jeho arogantního úšklebku. Jo přesně takový má i David. Chtěla jsem ho naštvat, protože to je až moc hezký pitomec. Kdo? David, sakra!
,,Čau krásko." zašeptal mi do obličeje ten kluk a já ucítila rum. Nehodlala jsem se s ním vybavovat a tak jsem ho vzala za lem trika a dotáhla ho na místo kde na nás mohl David vidět. Nechtěla jsem se podívat jeho směrem, ale nutkání vidět jeho reakci byla silnější a já se ohlédla. Usmála jsem se když jsem zjistila že se mračí a ruce svírá v pěst. Jo, přesně tohle bylo mým úmyslem.
Zavřela jsem oči a nechala jsem toho neznámého aby se otíral o má záda a zadek zatímco jsem mu držela ruce na mém břiše. Přivádělo mě do stavu nepříčetnosti to, že si se mnou můj mozek hrál a já chtěla aby to byly ruce Davida které se mě dotýkají.
Houpala jsem se do rytmu té písničky a na malý okamžik jsem opravdu uvěřila, že se mnou tancuje David a ne nějaké neznámé prase které se snažilo dostat své ruce z mého sevření. Po chvíli jsem povolila a on je téměř okamžitě pomalu sunul nahoru. Nechala jsem to být a užívala jsem si tu hudbu, David si na mě nebude dělat nároky, já jsem svobodná a můžu si dělat co chci.
,,Emily?" ten hlas mě donutil se prudce otočit, za mnou opravdu stál David a ten kluk se vracel zamračeně ke svým kamarádům.
,,Jak? Co?" soukala jsem ze sebe, ale jeho ruce omotané kolem mě a jeho rty znovu na mám krku všechny otázky vypařily. Znovu mě rozpohyboval a já se nechala vést.
,,Tohle už nikdy nedělej." zavrněl mi do kůže a já se od něj odtáhla.
,,Nebudeš mi říkat co mám a nemám dělat!" zakřičela jsem na něj a utekla ven. Ne, rozhodně mi nebude říkat co mám dělat.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top